Novotný provokoval, hádky v TV jsou u nás časté a pro Rusy jste nevděčníci, říká expert

Stačilo pár slov v ruské televizi a Andrej Nikulin se v Česku stal zřejmě nejcitovanějším ruským politologem roku. Bylo to v pořadu 60 minut o vlasovcích, který skoro rozložil starosta Řeporyjí Pavel Novotný, iniciátor plánu na vybudování pomníku příslušníkům Ruské osvobozenecké armády padlým při Pražském národním povstání.

„Pojďme se pobavit o Češích ...o těch Češích, kteří před sto lety se svými pluky a prapory přecházeli na naši stranu, aby spolu s námi bojovali proti Němcům… Proč se to změnilo? Přestali mít rádi Rusko a Rusy? Ne, chovají se k nám skvěle. Poznali sovětskou vládu a bolševiky, kteří jim dali kolektivizaci, represe, rozkulačování a válku s církví. Pochopili, co je tato moc zač,“ řekl Nikulin. Byl to jediný hlas ve studiu, který zazněl na obranu Česka.

Pane Nikuline, jak hodnotíte vystoupení Pavla Novotného v pořadu 60 minut státní televize  Rossija 1?

Vystoupení Pavla Novotného bylo jasně provokativní, přičemž, jak to chápu, tak je to jeho běžné chování. Váš starosta získal v Česku PR body k dobru, ale také výborně nahrál ruské propagandě, když  předvedl několik stereotypů, které jsou o Evropanech v Rusku zažité – na jedné straně frivolní, podvratný, podivný muž, plod „zahnívajícího“ evropského multikulturalismu a na straně druhé člověk, který se snaží, jak předkládá naše propaganda, postavit pomník přisluhovačům nacistů a kolaborantům. To je ideální kombinace pro ruská prostátní média – na Západě pořádají bál homosexuálů s nacisty a naše opozice s liberály, tedy i já, chystáme v budoucnosti to samé v Rusku.

„Ať Češi postaví šibenici!“ Do Novotného šili v ruské televizi, pomohli si Zemanem

A jaký je váš názor na samotný důvod konfliktu - na vlasovce a jejich pomník?

Vlasovci byli kolaboranti a přisluhovači nacistického Německa. Tady je těžké vymyslet a říct něco nového. Druhá věc je, že sovětští váleční zajatci, na rozdíl od Britů nebo Američanů, měli velmi smutnou volbu: buď umřít hlady v koncentračním táboře, nebo jít sloužit Němcům. Sovětská vláda se jich zřekla. Nedávná minulost, mám na mysli rozkulačování, represe a hlad v Sovětském svazu v 30. letech, z mnoha sovětských lidí udělala upřímné odpůrce systému. Ale fakt zůstane faktem. Oni učinili vlastní volbu a bojovali proti mé zemi a proti ostatním spojencům. Co se týče pomníku, nebo pamětní desky vlasovcům padlým při osvobozování Prahy, nemůžu říct, že bych byl jejím příznivcem, ale jasným odpůrcem taky nebudu.

Kauza pomníku vlasovců nějak výrazněji zaujala jiná ruská média?

O toto téma se zajímají převážně Češi a české informační kanály. Ruskem to jenom proběhlo. Tady už šest let převažují informace o Ukrajině, „zákeřném“ NATO a Američanech, kteří podle naší propagandy ohrožují Rusko a brání mu v rozkvětu. A samozřejmě je tu i boj s opozicí. 

Politolog Alexej Nikulin | facebook/Alexej Nikulin

Ruskou televizi čeští diváci prakticky nesledují. Pořad 60 minut, kde vystoupil i Pavel Novotný, byl pro mnohé překvapením. Můžete nám tuto relaci přiblížit?

60 minut, to je v Rusku jeden z předních ruských politických a propagandistických pořadů, který se vysílá každý den na jednom z hlavních programů (Rossija1, pozn.red.). Češi tak nečekaně mohli nahlédnout do zákulisí vnitřní propagandy pro ruské diváky. Pro Západ má propaganda většinou jinou, měkčí formu a rétoriku, ale doma razí tezi, že Rusko zůstane ostrůvkem stability, norem a tradičních hodnot v zuřícím oceánu nepřátel a soupeřů, kteří se nás snaží ovládnout.

Ve studiu s Vámi byl i Vladimir Žirinovskij, předseda Liberálně-demokratické strany považované za nacionalistickou. Kolem roku 1998 jsem s ním dělal krátký rozhovor a netajil se nenávistí k západní Evropě. Vypadá to, že se moc nezměnil.

Na jedné straně se na Žirinovského už dávno nenahlíží jako na politika, ale jako na estrádního umělce, který publikum baví svými ostrými až divokými výroky. Na druhé straně ho Kreml pravidelně využívá k „nahazování“ nových témat, aby sondoval reakci veřejnosti. Je to ironické a smutné zároveň, že mnohé Žirinovského návrhy, které vypadaly jako špatný a nadsazený vtip, byly později uskutečněny.

Šokující forma, bytelný obsah. Novotného za výstup v ruské televizi pochválil i expert

Debata byla velmi emotivní, připomínala spíš hádku. Je to v ruských televizních pořadech častý jev, nebo se jednalo o výjimku?

Hádky v politických talk-show jsou u nás velmi časté. Schází normální diskuse, jejímž cílem je společně hledat pravdu. Hlavním úkolem tak zůstává morální znemožnění a zničení oponenta. Mimochodem, zakladatelem této taktiky byl soudruh Lenin, takže jeho odkaz alespoň v tomhle částečně ještě žije. 

U nás se považuje za neprofesionální, pokud se moderátor v diskusi přidá na jednu stranu. V ruské televizi se to stává?

Moderátor u nás zpravidla stojí na pozici státní moci. Jeho úkolem je dopravit oficiální názor k divákům, pomáhat provládním expertům a ničit ubohou opozici. Je to podobné jako v komedii dell'arte, kde „vlastenecký“ Harlekýn bije papírovou holí po hlavě liberálního Pierota pro radost Kolombíně, tedy ruskému publiku. Bez oponentů z řad opozice by zmizel konflikt a šla by dolů sledovanost. I když už jsou i pořady, v kterých diskutující už jenom chválí státní moc a ruskou politiku. 

Byl jste ve studiu jediný, kdo se Česka zastal. S jakými reakcemi na své vystoupení jste se setkal?  

U ruských diváků to prošlo skoro bez povšimnutí. Už si na podobné scénáře zvykli. Očividně se vyhledávají témata, která umožňují východoevropské a středoevropské země ukazovat jako nepřátelské, protiruské, revanšistické. To posiluje myšlenku, že naše země žije v kruhu nepřátel a před zkázou ji zachrání jenom moudré jednání našeho prezidenta. Země Pobaltí, Ukrajina, Gruzie, Moldávie, Polsko jsou prezentovány jako nepřátelé, teď se do tohoto panteonu dostalo i Česko, k čemuž gratuluji. 

„Spratek“ Novotný se nečekaně shodl se Zemanem. Kvůli pomníku píše Putinovi a zmínil pitomce

A čeští diváci se ozvali?

Reakce českých diváků byla naprosto vstřícná a přátelská. Za to jim velmi děkuji. Nejsem na takovou podporu zvyklý. Smutné je, že obyčejná, normální a snad i správná slova se cení jako hrdinský čin. 

Když mluvíme o hrdinství... Je nebezpečné v dnešním Rusku říct nepohodlný názor?

V určitých mezích je v naší zemi kritika vlády a jejího jednání přípustná. Ale většina obyvatel nechce slyšet nepříjemnou pravdu a propaganda po mnoho let utvrzovala veřejnost v tom, že osoba, která má drzost kritizovat státní moc, je nepřítelem Ruska a žoldákem proradného Západu. Na druhé straně samozřejmě kritika úřadů zvyšuje osobní rizika. Všimněte si třeba fyzických útoků na příslušníky opozice, některé skončily i smrtí. Je třeba vzít v úvahu rizika, ale je nemožné žít neustále ve strachu. Děláme, co je nezbytné, a co má přijít, ať přijde. 

U ostatních diskutujících v pořadu si český divák mohl všimnout řady nepřesných, až vyloženě lživých informací o naší historii. Kde se berou?

Falešné teze o české historii i historii našich dalších sousedů jsou zakořeněny v ruské historické vědě a ve veřejné rozpravě. Hodí se, protože umožňují interpretovat jednání carských a sovětských úřadů ne  jako autoritářské, agresivní a imperialistické, ale jako jediné pravdivé, spravedlivé a odůvodněné. Historie tak slouží politickému účelu jako kosmetický prostředek, který zakrývá nedostatky naší minulosti a Rusy uklidňuje příjemnými, ale lživými příběhy. 

Koncem války se v Praze vraždilo, upalovalo i věšelo na lampy. „Bez zákonnosti se zlo páchá lehce,“ říká Jiří Padevět

V přímém přenosu jste zmínil československé legionáře, které většina ruských historiků prezentuje jako vrahy ruského národa. Váš názor byl hodně blízký českému. Odkud berete informace?

Z otevřených zdrojů, publikací, článků, historických knih. Stejně tak je může získat každý odborník nebo obyčejný divák v Rusku. Od doby, co existuje internet, pravda je vzdálena jen pár kliknutí počítačovou myší.

Co o nás Rusové ví kromě zpráv o pomnících Koněva a vlasovců? 

Téma České republiky je u nás zastoupeno málo, jste totiž nepohodlný příklad. Vemte si třeba Poláky, ty můžeme prezentovat jako odvěké nepřátele a „rusofoby“. Na to vy jste příliš mírumilovný, praktický a pragmatický národ. Jste protikladem všech našich idejí o jakési velikosti, budování Impéria bez ohledu na lidské statky a někdy i životy. Myslím, že obraz Čechů u nás je asi takový - jste nevděční mladší bratři, které jsme zachránili před nacismem a chtěli obohatit, ale vy jste od nás utekli na Západ, abyste sloužili našim nepřátelům z NATO. Tento stereotyp je lživý, ale dostatečně zažitý a vyhovuje naší sebelásce.