Matka 6 dětí šila do Maláčové kvůli jeslím: „Vyháníte děti z náručí matek“
Vyháníte děti z funkčních rodin z náručí matek a otců a ještě za to budeme všichni platit. S takovým útokem na Janu Maláčovou (ČSSD) se ve Sněmovně vytasila poslankyně a matka 6 dětí Pavla Golasowská (KDU-ČSL). Kritizovala návrh MPSV na přejmenování dětských skupin na jesle. Jak se Maláčová bránila?
Golasowská interpelovala ve čtvrtek ve Sněmovně ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) ohledně nápadu na zavedení nových jeslí.
„MPSV se rozhodlo přejmenovat dětské skupiny na jesle, kde jsou umisťovány děti již od jednoho roku věku, a od roku 2016 máme zde i projekt mikrojeslí, kde mohou být umisťovány děti již od půl roku věku. Chci se vás zeptat, proč malé děti z funkčních rodin vyháníme z náručí matek, resp. otců do institucí?“ udeřila lidovecká poslankyně na Maláčovou.
Golasowská: Děti odtrháváte v útlém věku od rodičů
A v kritice Golasowská pokračovala: „Jak jde dohromady tolik potřebné posilování mezigeneračních vazeb, když jsou děti za podpory státu odtrhávány od rodičů od útlého věku a tráví s nimi minimálně času?“
„Nejdříve bych se ohradila proti vašemu výrazu, že dostupnost předškolní péče znamená vyhánění dětí z náručí matek. Já si myslím, že slaďování práce a rodiny je věc, která by standardně ve všech civilizovaných zemích měla fungovat – a je to věcí volby,“ bránila se ministryně.
Golasowská, která má sama doma šest dětí, však útočila dál. „Víme, že pobyt v jeslích má rozličné dopady na rozvoj a psychiku dítěte. Odborníci mluví zejména o stresu dítěte z odloučení, dlouhodobém negativní vlivu na psychiku dítěte a poškozování vztahu dítěte s rodiči,“ varovala Golasowská.
Maláčová: Rodiče neví, co je dětská skupina
Pozastavila se však i nad výdajovou stránkou celého plánu. „Kolik nás bude stát přejmenování dětských skupin na jesle, když název jesle nás odkazuje k minulosti, a proč se naopak jesle nemohou přejmenovat na dětské skupiny?“ tázala se dál poslankyně.
„Jesle jako takové právně neexistují od roku 2012,“ upozorňovala Maláčová. K samotnému názvu jesle ministryně řekla: „Proč chceme dětské skupiny přejmenovat na jesle, tak jedná se o srozumitelnost tohoto projektu, protože rodiče často si nedokážou představit, co znamená pojem dětská skupina, jaký typ služby je v tomto zařízení poskytován.“
„Tento název má také vlastně symbolizovat fakt, že je to zařízení péče o děti, nikoliv vzdělávání, a že jesle nemají být paralelním zařízením k mateřským školkám, ale má to být zařízení, které se bude zabývat zejména péčí o děti mladší tří let,“ uvedla také Maláčová.
Pozastavila se i nad kapacitou současných zařízení. „V tuto chvíli máme 968 dětských skupin s kapacitou 12 719 míst, k tomu máme 98 mikrojeslí s kapacitou 392 míst,“ vypočítávala Maláčová.
Při střídavé docházce, kdy ne všechny děti navštěvují dětské skupiny a mikrojesle na plnou docházku, se jedná o kapacitu 17 200 míst. „Do konce roku 2021 předpokládáme kapacitu 1 150 dětských skupin, tzn. nárůst o dalších 20 %. Zájem o předškolní péči pro děti mladší tří let je obrovský v ČR, a to i přesto, že se v dětských skupinách platí poměrně vysoké příspěvky rodičů, až 8 000 korun,“ uvedla ministryně.
Zájem o jesle je prý velký
Podle Maláčové je zájem o jesle v české společnosti velký. „Zájem o předškolní péči vždy figuruje na první nebo druhé příčce všech výzkumů veřejného mínění, kdy si rodiče v rámci rodinné politiky stěžují na jejich nedostupnost,“ říkala ve Sněmovně ministryně.
Jesle proto vnímá jako velkou pomoc rodičům. „Letos jsme měli zhruba 30 tisíc odmítnutých dětí. Ačkoliv byly ve věku tří let, tak jejich rodiče byli neúspěšní vlastně v umístění těchto tříletých dětí v mateřských školách,“ upozornila.
Rodiče si zaplatí něco přes 4 tisíce
Golasowská se také tázala, kolik nové jesle budou běžné lidi stát. Jakou částkou se budou podílet rodiče, zřizovatel a stát na platbě za umístění dítěte do jeslí, když do dvou let skončí dotace z evropských fondů.
Maláčová proto objasňovala tzv. čtyřsložkové financování. „V novele zákona o dětských skupinách, respektive jeslích, je to financování v tuto chvíli nastaveno tak, že část by měla být hrazena státem. V tuto chvíli pracujeme s částkou 5 až 6 tisíc korun. Část by měla být financována rodiči. Ta by měla být zastropována na jedné třetině minimální mzdy, tzn. přepočteno na aktuální minimální mzdu je to zhruba něco přes 4 tisíce korun. Část by měla být financována zřizovatelem, tzn. zaměstnavatel nebo obec, a stále se tam počítá se čtvrtou složkou na financování, a to je ta evropská část,“ doplnila při interpelacích ministryně.
To, že mám děti ještě neznamená, že s nimi budu nejlépe do jejich dospělosti doma. Jsou ženy, které potřebují také komunikovat s dospělými. Tyto matky také nepotkáte v různých babycentrech.