Jesle se vrací. Stát na ně asi přejmenuje dětské skupiny a dá i dotaci 5 tisíc

Do března roku 2012 fungovaly jesle v Česku coby zvláštní dětská zdravotnická zařízení. Podle nové zákonné úpravy však mezi zdravotnická zařízení jesle už nepatří a jejich status není zákonem ošetřen.

Novelu se změnou financování a pravidel zveřejnilo ministerstvo práce už loni v říjnu. Vláda ji ale dosud neprojednala. Resort teď přišel s levnější verzí s nižším příspěvkem na místo a bez podpory na zřizování nových zařízení. Chystané změny chce ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) představit v pondělí na tiskové konferenci.

Čtyři hodiny jim nechyběl! Matka ztraceného chlapce (2) popsala horor ve školce

Dojde k jasnému rozlišení konceptu jeslí a mateřských škol

Blesk oslovil Jana Schneidera z Asociace poskytovatelů sociálních služeb, podle kterého schvalování novely nebude mít hladký průběh.

„Proti se staví ministerstvo zdravotnictví,“ řekl. A to kvůli mikrojeslím. Jak to? Nyní je provozují organizace a dle novely by si je mohly zakládat i maminky doma. Nepodléhaly by tak tolika normám, včetně těch hygienických. Podle Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniely Celerýnové je názvosloví nepodstatné.

„S názvem jesle nicméně souhlasíme, pokud budou poskytovat služby péče o děti ve věku do 4 let. Pak dojde k jasnému rozlišení konceptu jeslí a mateřských škol (ty jsou od 3 let věku, pozn. red.),“ řekla. Dětských skupin funguje po celém Česku přes tisícovku, mikrojeslí asi sedm desítek.

Praha 6 získala krásnou vilku: Bude v ní školka, škola, nebo něco jiného?

Kapacita školek nedostačuje

Ministerstvo práce už dříve uvedlo, že pokud by stát financování dětských skupin po skončení čerpání peněz z fondů EU nezajistil, o péči přes den by mohlo přijít kolem 14 tisíc dětí. S příspěvkem na takový počet míst nyní resort počítá. Před rokem přitom zmiňoval, že by do dětských skupin mohlo chodit 30 000 chlapců a děvčat a do mikrojeslí 3000. Rozvoj sítě zařízení měl podpořit příspěvek na zřízení místa, který z nynějšího návrhu vypadl.

Autoři to zdůvodňují tím, že jesle a mikrojesle mají být hlavně pro děti do tří let. Po třetích narozeninách místo ve školce zaručuje zákon. Kapacita mateřinek ale nestačí a všechny tříleté děti se do nich hned nedostanou a musí čekat měsíce do začátku nového školního roku na uvolněné místo po těch, co nastupují do školy.

I když podle novely se zařízení mají starat o děti od půl roku až do nástupu do první třídy, přejmenování na jesle má naznačit, pro koho hlavně mají být. Maláčová už dřív také řekla, že název „dětská skupina“ je pro mnoho lidí nejasný a představují si pod ním spíš zábavu než péči.

Důchody stoupnou o 900 korun, proč ne víc? Mezi Maláčovou a Kalouskem to jiskřilo

Podle nynějšího návrhu by na místo pro děti do tří let, jejichž rodiče pracují či studují, měl stát poskytovat jeslím a mikrojeslím 5000 korun měsíčně. Před rokem resort počítal s částkou 7500 korun a s dalšími 20 000 korunami na vznik místa ve skupině a 15 000 korunami v mikrojeslích. Ročně to mělo stát vyjít na 2,2 miliardy korun, víc se mu ale mělo vrátit na daních a odvodech zaměstnaných rodičů. V nynější verzi se výdaje snížily na 926,5 milionu, na daních a odvodech by stát měl získat zhruba 1,14 miliardy.

Příjmy z daní a odvodů by byly vyšší než výdaje

V mikrojeslích by mohly být nejvýš čtyři děti a v jeslích maximálně 24. Do šesti dětí by stačil jeden pečující, do 12 dětí dva a u 13 a více dětech by museli být pracovníci tři. Úhrada od rodičů by neměla přesahovat třetinu minimální mzdy. Přísnější mají být pravidla, která stanovují podobu zařízení a jejich vybavení.

Přejmenování skupin na jesle ohlásilo ministerstvo už v návrhu změn koncepce rodinné politiky. Proti se postavily některé resorty i kraje. K výhradám patřilo to, že jesle už existovaly a bývaly zdravotnickým zařízením a že změnou názvu se problémy s nedostatečnou kapacitou nevyřeší.

Všichni důchodci dostanou přidáno, rozhodla Sněmovna. O částku byl boj

Česko je se školkami a jeslemi na evropském chvostu

Podle evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti je ČR druhou nejhorší unijní zemí v nabídce jeslí a školek. Místo v nich mělo necelých pět procent dětí do tří let. V EU to byla v průměru v roce 2016 třetina.

Podle odborníků na rodinnou politiku je dostupnost zařízení zásadní pro to, aby rodiče malých dětí mohli pracovat. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI před několika lety spočítal, že díky každému zřízenému místu ve školce či ve skupině by stát mohl ročně získat kolem 10 000 korun. Příjmy z daní a odvodů a uspořená částka na dávkách by byly vyšší než náklady na provoz.

Zákon o dětských skupinách poslanci v roce 2014 prosadili přes veto prezidenta Miloše Zemana. Zásluhu na přijetí normy si pak připisovaly tehdejší opoziční i vládní strany. S nápadem na zřízení této služby přišla před lety ODS.