Maláčová vyjela na Schillerovou za „krádež“ zásluh. Minimální mzda je přes 13 tisíc

I premiér Andrej Babiš připouští, že v jeho kabinetu občas létají jiskry. Hlavně když se střetnou Jana Maláčová (ČSSD) na jedné straně a Alena Schillerová či Marta Nováková (za ANO) na straně druhé. Třeba když se řešilo možné zavedení povinných pěti týdnů dovolené pro všechny zaměstnance a na vládě se strhl „klasický souboj pravicových Nováková–Schillerová vs. levicová Maláčová“, jak v prosinci říkal Babiš.

V lednu poskočí zaručené mzdy: Těmto profesím bude muset šéf platit nejméně 26 tisíc

Nebo když se ministryně Maláčová a Schillerová neshodly na sklonku roku na zvednutí životního minima od 1. ledna o 380 korun, jak navrhovala členka ČSSD. Babiš nyní pro ČT uvedl, že se snaží být objektivní a tlumit rozdílné představy ministryň.

Další „rýpanec“ mezi ministryněmi

Právě kolem minimální mzdy je tu teď další menší rozpor mezi Maláčovou a ministerstvem financí. To když si ministryně na Twitteru postěžovala, že si resort Schillerové údajně „přivlastnil“ úspěch na navýšení minimální mzdy o 1150 korun na současných 13 350 korun. „Nevím, jak to MF prosadilo, když ministryně financí i ministryně průmyslu a obchodu na vládě hlasovaly proti navýšení minimální mzdy,“ rýpla si na Maláčová na sociální síti.

„Paní ministryně financí v tiskovém prohlášení vlády říká, že prosadila navýšení minimální mzdy, a všichni víme, jak to bylo. To mi přijde už trošku absurdní,“ vysvětlovala svou reakci pro Blesk Zprávy Maláčová.

Schillerová byla proti většímu navýšení

Minimální mzda se od 1. ledna zvýšila o 1150 korun na 13 350 korun. S ní vzrostla i zaručená mzda – tedy nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti a odbornosti práce nárok. Místo dosavadních 12 200 až 24 400 korun nově činí 13 350 až 26 700 korun.

Právě oněch 13 350 korun označila Maláčová už dříve za „poměrně slušnou částku“, která představovala kompromis po „hodinové diskusi se sociálními partnery“.

Kompromis hledaly strany mezi 1000 a 1200 korunami. A Schillerová se přikláněla ke spodní hranici, což bez obalu přiznala i na Twitteru: „Na dnešním jednání vlády jsem se zdržela hlasování o navýšení minimální mzdy o 1 150 Kč. Za rozumnější variantu považuji navýšení minimální mzdy o 1 000 Kč, což odpovídá růstu průměrné mzdy v ekonomice,“ vzkazovala ministryně za ANO a dodala: „Nevidím logiku v tom, aby několikátý rok po sobě rostla minimální mzda více než mzda průměrná.“

Maláčová věří v ocenění od voličů

Úspěch ve zvýšení minimální mzdy tak vidí Maláčová jednoznačně na straně ČSSD – a to i díky práci předchozí Sobotkovy vlády. „Minimální mzda vzrostla za posledních šest let zásadním způsobem. Zvýšit minimální mzdu se nám podařilo a já v tomto trendu pokračuji,“ hlásí Maláčová v aktuální reakci pro Blesk Zprávy.

Za minimální mzdu pracuje kolem 150 tisíc lidí. Výše minimální mzdy hraje i roli u některých daňových záležitostí a odvodů. Rodiče mohou uplatnit třeba školkovné podle vydaných nákladů, a to nejvýš do výše minimální mzdy. Z nejnižšího výdělku se stanovuje také třeba zdravotní pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů.

Minimální mzda poroste. Vláda schválila kompromis mezi požadavkem odborů a zaměstnavatelů

Premiér Bohuslav Sobotka však často marně bojoval proti tomu, že ČSSD nedokázala v „partnerství“ s Babišem prokázat své vlastní zásluhy, naopak ANO neváhalo a nejedné se obratně „zmocnilo“.

Obává se Maláčová, že by něco takového mohlo pokračovat i v současné vládní koalici? „Je nový rok, já si myslím, že bychom měli začít od znova. Koalice funguje a ono je vlastně z pohledu sociální politiky důležité, že se daří prosazovat ty věci. Já s tím nesouhlasím, že si všechno přisvojí ANO a voliči to neocení,“ uvedla ministryně.

„Myslím si, že když budeme pracovat tak, jak jsme v minulosti pracovali, v tom posledním půl roce, kdy vznikla tahle vláda, tak si toho voliči bezesporu všimnou. Já z toho obavy nemám,“ dodala pro Blesk Zprávy Maláčová a klidní místy rozjitřené emoce.