Brabec to schytal kvůli PET lahvím. „Čuňata to nezastaví,“ brání se zálohování

Autor: Jaroslav Šimáček - 
22. 9. 2019
05:40

Slováci budou platit zálohy za PET lahve a plechovky od nápojů od roku 2022. Němci už zálohy platí, ujíždí Česku vlak? Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) Blesk Zprávám obhajoval, proč je proti povinnému zálohování PET lahví. Odmítl argument, že by se tím snížilo množství odhazovaných odpadků v přírodě. Čuně zůstane čunětem, míní Brabec a jmenuje další rizika. Proti jeho argumentům se ohradila expertka Soňa Jonášová, která by zálohy zavedla ráda.

Slováci si odhlasovali, že zálohy na PET lahve a plechovky budou platit od roku 2022. V přepočtu půjde o 3,10 Kč za „petku“ a 2,80 Kč za plechovku. V Česku debata o zálohování probíhá dlouhá léta. Zálohovat chtěl už v roce 2007 tehdejší zelený ministr životního prostředí Martin Bursík. A to za částku 3 až 5 korun. Neuspěl.

Současný šéf resortu Richard Brabec (ANO) je ale proti plošné povinnosti zálohovat PET lahve. A nic na tom nezměnil ani argument, že by se tím snížilo množství pohozených odpadků v přírodě. Čuně podle Brabce zůstane čunětem a nezastaví ho ani záloha ve výši několika korun. O peníze by naopak přišly obce i firmy svážející odpad. 

Na legislativní radu vlády zamířila ve čtvrtek novela zákona o obalech. Se zálohami nepočítá. Brabec čeká, že se nad návrhy strhne i přestřelka ve Sněmovně.

Brabec: Vlak nám vůbec neujíždí

„Jsme přesvědčeni, že vlak nám vůbec neujíždí. Problematice zálohování se věnujeme několik let, ta debata se vede dlouho. Zálohování je možné, my ho nezakazujeme, my ho jenom nenařizujeme všem jako povinnost,“ řekl Blesk Zprávám ministr Brabec.

„Z hlediska dopadů by zálohování mohlo mít některé negativní, nebo kontraproduktivní dopady,“ zmínil šéf resortu životního prostředí. „Zálohování PET dnes není zakázané, ono je ve stávajícím i novém zákoně povolené a může s ním kdokoli jako s pilotním projektem přijít. Ale my se bráníme tomu, abychom řekli natvrdo, že ten systém bude povinný pro všechny,“ připojil.

Expertka: Zálohovat je správné

„Zálohování PET lahví považujeme za správné. Ono se přitom hodně ustálilo, že se mluví jen o PET lahvích, ale ještě větší problém je s nízkou mírou zpětného odběru plechovek. My jsme pro zálohování a těch důvodů je hned několik,“ kontrovala pro Blesk Zprávy odbornice Soňa Jonášová.

Jonášová je absolventkou oboru Zemědělské inženýrství na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2015 založila neziskovku Institut cirkulární ekonomiky, kterou vede z pozice ředitelky. Je členkou poradních skupin v Praze či Brně souvisejících s využíváním druhotných surovin a rozvoje chytrých měst. Nesouhlasí s Brabcovým vyjádřením, že „z ekologických důvodů zálohování žádný velký efekt nemá“.  A na podporu svého pohledu si Jonášová vzala i data ze zahraničí.

Video  Ministr Brabec: 7 kilo navrch a ANO jako chyba v Matrixu  - Záznam sněmu ANO

Kde zavedli zálohový systém

„Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly díky zálohovým systémům až 98% míry zpětného odběru petek, plechovek i lahví od piva,“ uvádí mj. stránky zálohujme.cz.

Zálohování není v Evropě výjimečné. Německo jej zavedlo v roce 2004, Švédové a Islanďané platí zálohy už od roku 1990. Systém spustilo také Finsko, Dánsko, Estonsko, Norsko, Nizozemsko či Litva. A zálohovat se chystá zmiňované Slovensko, další úvahy o něm probíhají i jinde po Evropě - debata, zda se bude od roku 2025 zálohovat, se rozeběhla i ve Francii, Velké Británii či Španělsku.

Odhazovala by „čuňata“ PETky dál?

Často řešenou je otázka dopadů na samotné životní prostředí. Brabec nevěří, že by zálohování motivovalo české spotřebitele, aby nepohazovali PETky v přírodě.

„Nevěřím. Pokud někdo chce tu PETku vyhodit, a je to s odpuštěním takové čuně, aby vyhodilo PETku v přírodě, tak pro takového člověka nehraje roli, že by za to dostal tři koruny. On ji tam prostě vyhodí, protože ji nechce tahat zpátky. A bohužel i to se děje,“ podotkl pro Blesk Zprávy Brabec.

Systém zálohování by dle něj nepřinesl snížení tzv. litteringu, „tedy toho, co se dnes v přírodě bohužel stále ještě pohazuje“.

Jonášová ale nesouhlasí. „Jestli to někoho nemotivuje a PETku by vyhodil, tak jsem si absolutně jistá, že by to motivovalo jiné, kteří by ji vzali zpátky. Když v přírodě najdete lahev od piva, tak to některým také nedá a vezmou ji zpátky,“ zareagovala na ministrova slova. „Věřím tomu, že motivace tam je, Češi, když jsou motivováni finančně, tak systém záloh na lahve může fungovat, rázem jde o ceninu, které se nikdo nechce zbavovat,“ uvedla.

(Ne)ochota Čechů třídit plasty

Brabec má obavy i z toho, že by se snížilo třídění plastů jako takové. „Ne všechny PETky by se zálohovaly, ani v Německu se nezálohují. Ve chvíli, kdy by lidé museli jedny PETky házet do normálního odpadu a další odpady by museli nosit do plastů, tak by se mohlo snížit obecně třídění plastů. Lidé mávnou rukou a řeknou: Už mi tady z toho plastu moc nezbývá. A hodí to do popelnice, do směsného odpadu,“ varoval ministr.

Jonášová ale podotkla, že skepse k třídění nevymizela v Česku ani přes snahy ministerstva. „Hodně se v praxi potkáváme s tím, že lidé třeba dnes netřídí tolik, protože nevěří tomu, že se ty materiály skutečně využívají. Tady ještě ve společnosti doznívá - pro mě to bylo překvapení - video z 90. let, kdy bylo natočeno, jak auto s vytříděným odpadem odjíždí na skládku. V lidech to hrozně zůstalo, že se odpady nevyužívají,“ zmínila, aby upozornila: „Třídění dává smysl. Na skutečné míře recyklace ale je třeba dál pracovat.“

„Třídit jako Češi umíme a máme obavu, že by to nemuselo přinést ten efekt, který to přinese na Slovensku, protože je v jiné situaci. A naopak že by to mohlo znamenat problém,“ kontroval ministr. Brabec vyzdvihl, že „ČR má unikátní systém třídění“, který nám mohou mnozí závidět. V té souvislosti reagoval i na dotaz, proč na Slovensku zálohy za PET lahve a plechovky platit budou a u nás je postoj jeho resortu natolik odmítavý. 

„Slováci zdaleka nemají tak vyvinutý systém třídění plastů, jako máme my. My jsme absolutní evropská špička, to se ví už několik let. V tomhle vynikáme. Slováci, pokud se nemýlím, nemají ani poloviční úspěšnost systému třídění. Slovensko by velmi pravděpodobně nesplnilo evropské cíle z hlediska recyklace plastů, především PET, které jsou na roky 2025 - 2029 stanoveny. V roce 2029 by se mělo jednat o 90 procent opětovného využití PET lahví,“ poukázal Brabec.

Ministr chce víc žlutých kontejnerů

Česko je dle Brabce na úrovni 81 až 82 procent, 10 let před stanoveným cílem se tak blížíme k evropskému záměru, pochvaluje si Babišův ministr. „Velmi pravděpodobně bude stačit zvýšení počtu kontejnerů a přiblížení kontejnerů směrem k občanovi,“ odhadl Brabec.

„Česká veřejnost žije v určitém zajetí toho, že to funguje jako u zálohování skleněných lahví, kde se většinou ta lahev zase vrací zpátky do oběhu, a je to opravdu recyklace jako taková. Tady to jen znamená, že to místo žlutého kontejneru dám na jiné místo, a za nepoměrně větších komplikací pro člověka,“ varoval ministr.

Funguje systém dobře?

Podle Brabce je přesto nakonec možné, že se parlament přikloní k povinnému zálohování. „My jsme ale pro to udělali maximum a není to tak, že bychom si naslinili prst a dali to proti větru, abychom zjistili, odkud to právě fouká, myslím, že to máme hodně podložené konkrétními fakty. Jsme přesvědčeni, že by to ten efekt nepřineslo a naopak by to spoustu lidí zbytečně zatížilo a nabouralo by to, v čem jsme jako ČR unikátní v Evropě, a čím se můžeme chlubit,“ tvrdí Brabec.

„Současný systém, jak se s PET lahvemi nakládá, nefunguje úplně dobře,“ přidala skeptičtější pohled Jonášová. „Je na zvážení, jestli je funkční systém ten, ve kterém když vrátíme plasty do žlutých nádob, tak jak jsme zjistili, recyklují se dnes téměř jen PET lahve, které jsou velmi dobře prodatelné. Pak ještě nějaké tvrdé plasty a fólie, ale to je jen 30, v lepším případě 40 procent objemu. Zbytek putuje na skládky nebo do spaloven,“ upozornila odbornice, aby pokračovala: „Nestačí jenom třídit, ale důležité je ty materiály skutečně recyklovat.“

Brabec přidal obavy o obce

Brabec však zmínil i další obavy. „Je tady velká obava měst a obcí, že v případě, že by byl systém zálohování PET realizován, nebo zahájen, znamenalo by to, že z těch žlutých kontejnerů zmizí ta hlavní a dneska skoro jediná zisková komodita. PET lahve. O ten zbytek není tolik zájem a nedá se tak dobře recyklovat, část toho skončí i ve spalovnách,“ připoustil.

„V tu chvíli by se systém musel dofinancovávat, je velmi pravděpodobné, že by ho musely dofinancovávat obce,“ tvrdí ministr a k systému recyklace vytříděných PETek dodal: „Spousta lidí si myslí, že zálohování znamená, že ty PETky se vrací do oběhu. To vůbec není pravda. Ony se drtí na vločky a pak se to sype do pytle.“

Jonášová však zmínila zájem zpracovatelů právě o tyto vločky. A to nejen na výrobu nových PET lahví. „Stávající systém se stal na PETkách závislý, ale z pohledu objektivního občana přece chceme, aby se recyklovaly všechny plasty, nejenom PETky,“ řekla.

„U zálohování je výhoda, že systém může vracet recyklát přímo ke zpracovatelům v místě, oni o něj mají velký zájem. Mohou vyrábět ′bottle to bottle′, tedy že se z PETek udělají vločky a použije se to znova, ale jsou tady i další zpracovatelé, kteří z toho vyrábí další věci. Každá jedna tuna je hodnotná,“ doplnila Jonášová s tím, že část vloček z českých PETek se dnes vyváží do zahraničí. A jsou tak předmětem byznysu.

Odbornice: Jde o velké peníze

Jonášová upozornila, že ani v oblasti recyklovaných materiálů není nic zadarmo se slovy: „Jde o obrovské peníze. Když PET skončí ve žluté popelnici, tak se stává odpadem produkovaným obcí. A obcím to sváží odpadové firmy, které, jakmile to odvezou, tak je to jejich majetek a mohou s tím nakládat, jak chtějí, tam je to prostě volná ruka trhu, to je jasné. Ale oni pak obchodují s materiálem, kde se jim to nejvíce vyplatí,“ vypočetla.

Vločky z PETek tak Češi nakupují i po Evropě. „Není pravda, že by zálohy nic nepřinesly. Samozřejmě nemůžete ovlivnit, kdo s kým bude obchodovat, ale ja tam mnohem větší jistota, že ty firmy si budou materiál předávat mezi sebou. Řada firem zálohování podporuje, trh se o materiál pereme a vidíme, že je tu hlad po tom materiálu,“ uvedla Jonášová.

Video  Premiér Babiš spolu s ministrem životního prostředí Brabcem vypouštějí do připravených děr sysla obecného.  - Jiří Rys, Blesk

Brabec zmínil „poslední ránu“, šil do něj i Feri

Brabec se brání, že vychází ze studie CETA a na přestřelky ohledně zálohování je připraven. „Všechny argumenty jsme zvážili, čekáme, že bude i debata ve Sněmovně,“ dodal ministr. Čelil tam už letos kritice třeba ze strany poslance TOP 09 Dominika Feriho, který je pro zálohování a Brabce kvůli tomu interpeloval ve Sněmovně.

Brabec přitom v obsáhlé reakci pro Blesk Zprávy zmínil ještě jeden negativní efekt zálohování.

„Může zlikvidovat malé prodejny na menších obcích, protože ve chvíli, kdy by měl ten systém fungovat, tak potom musí fungovat tak, že tam, kde zálohované PET lahve vydávají, tam je i berou zpátky. U malých prodejen, které už jsou dnes pod tlakem, mají méně zákazníků, čelí tlaku řetězů atd. by to mohla být poslední rána,“ varuje.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Sona_Jonasova ( 24. září 2019 15:28 )

Děkuji za Vaši reakci, oxygene.p. Jen by mě zajímalo, jaký je rozdíl založit neziskovku, která je živena vlastními aktivitami a není závislá na dotacích oproti tomu, když člověk založí firmu či cokoliv jiného? Zbytek netřeba doplňovat, vypadá to, že ve svých názorech jste si jistý

junkiexl ( 22. září 2019 14:24 )

Bezcharakterni anonista ( to je vlastne pleonasmus) Brabec lobuje za vyrobce. Tam, kde je zalohovani plastovych lahvi, ktere ostatne dobre funguje, si vyrobci stezuji na vysoke naklady s tim spojene. Tlaky jsou obrovske, ale na Zapade nejsou politici jeste tak patologicky zkorumpovani jako neokomousti politici ze sekty Ano.

Schlafenberg ( 22. září 2019 10:06 )

Čuňata láhev samozřejmě odhodí ale spousta například bezdomovců a sociálně slabších osob by plastové láhve naopak sbírali a měli z toho slušný příjem. Lepší než kbyby to zůstalo v přírodě.

roko ( 22. září 2019 10:00 )

Bezdáci to rádi po čunatech uklidí pokud za to dostanou nějakou kačku, sorry jako ale proč má na krku vepřovou hlavu

oxygene.p ( 22. září 2019 09:36 )

Jonášová - expertka , která založila neziskovku. Dál už jsem ty její bláboly nečetl. Ta ženská je úplné dno , odpad , který nikdo nevykoupí.

Zobrazit celou diskusi
Další videa