16°C
České věznice přetékají, Benešová má plán: „Hodné“ vězně pustí ven?
Na vrchol nemilé statistiky se za poslední roky podařilo dostat Česku. Jak zjistila Rada Evropy, ČR je šestá v počtu vězňů na 100 tisíc obyvatel. Hůře jsou na tom jen východní země jako Rusko nebo Gruzie. Podle nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové by se mohl problém řešit dřívějším propouštěním vězňů, kteří se chovají vzorně. Čím dál častěji se totiž ukazuje, že dlouhý pobyt ve vězení k nápravě recidivistů příliš nepomáhá. Informují o tom páteční Lidové noviny.
Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán, Litva a Moldavsko. To jsou jediné evropské země, které mají ještě větší počet vězňů na 100 tisíc obyvatel než Česko. U nás jich je 209 - dvojnásobek evropského průměru - což způsobuje, že věznice doslova přetékají a jejich kapacita je na maximu.
Problému se chce věnovat nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která do čela justice nastoupila začátkem týdne. Podle ní by se věznicím ulevilo, kdyby častěji využívaly institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu. K němu lze přistoupit, když se vězeň chová ukázkově, odpykal si část trestu a z jeho chování je zřejmé, že na svobodě nebude způsobovat problémy.
„Z praxe vím, že se málo propouští z věznic na podmíněné propouštění. V podstatě je vězeň trestán dvakrát. Za to, za co byl odsouzen, a pak mu to znovu připomínají, ačkoli má vynikající hodnocení, připravené zázemí a práci,“ sdělila ministryně pro LN.
Podobný názor mají zástupci Probační a mediační služby (PMS). Podle nich by to mohlo pozitivně ovlivnit i budoucí nápravu pachatelů. Upozorňují ovšem, že každý případ vždy přezkoumává soud a toho mnohdy detaily jako posun ve výchově vězně nezajímají. „Mezi odborníky převládají názory, že zahlcené soudy příliš často hledí na minulost odsouzeného, obsaženou ve spisu, a neberou dostatečně v potaz jeho aktuální situaci, motivaci dostat druhou šanci a změnit svůj způsob života,“ sdělila mluvčí PMS Kristina Labohá.
Právě proto by se podle Benešové měl přístup soudů změnit, měly by být při posuzování více tolerantní. Více hledět do budoucnosti a ne minulosti, omezit stížnosti i odvolávání.
Inspirace může přijít ze Západu
Podmíněné propuštění není plošný pardon. Aby fungovalo, je třeba hledět na osobnost pachatele a určit mu jiné nápravné nebo omezující prostředky, například zákaz návštěvy problematického prostředí, povinné školení nebo dohled probačního úředníka. Až po těchto procesech, pokud se bude člověk stále chovat vzorně, je možné zbytek trestu zahladit.
České věznice jsou plné i proto, že dosavadní opatření příliš nepomohly. Kontroverzní amnestie z roku 2013 exprezidenta Václava Klause měla krátkodobý efekt, počty vězňů se rychle dostaly na původní stavy. Úspěch neslaví ani současná koncepce rozvoje českého vězeňství, která byla přijata před 3,5 lety a má platit do roku 2025. Mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová ale namítá, že snižování recidivy za tak krátkou dobu nelze hodnotit.
Vedle podmíněného propuštění by bylo možné přistoupit k dalšímu opatření, které slaví úspěch například v Kanadě. Jde o tzv. domy na půl cesty, do kterých jsou umístění lidé, kteří sice byli podmínečně propuštěni, ale existuje šance, že by se vrátili ke kriminálnímu způsobu života.
V domech na ně dohlíží probační úředníci a o umístění do nich nerozhodují soudy, ale expertní komise nazvané parolové rady. Aby i české soudy musely přihlížet ke stanoviskům probačních úředníků, dlouhodobě usiluje právě PMS. Kanadská čísla totiž hovoří jasně – míru recidivy se zemi podařilo srazit na 10 procent.
Témata:
Související
Nechcete rovnou koncentrák to je hrozne stěna lidma co se to děje taková nenavist