Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Vyprahlé Česko „svlaží“ miliardy. Ministři o boji se suchem: „Čekají nás náročné roky“

Autor: štef, ČTK - 
22. března 2019
20:15

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775. Průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně víc než v roce 1775. Česko se však nejen otepluje, ale je díky tomu i stále vyprahlejší. Opatření v boji se suchem přitom polykají každoročně miliardy korun. Ministerstva zemědělství a životního prostředí přitom chystají nová. Stavět se mají přehrady, obnovovat rybníky. Bude to stačit? Rýsuje se i možnost ochrany vody ústavním zákonem.

Ne každý však ve vodě zatím vidí tak velkou důležitost, aby se kvůli ní sahalo i do nejvyšší právní normy. Na druhé straně panují i obavy z dalšího horkého léta a nadprůměrně teplého roku.

Kromě tradičních cisteren ve vyprahlých obcích napříč Českem by mohlo dojít i na extrémnější opatření. Zákaz vývozu pitné vody přes hranice dopravními prostředky nebo potrubím přitom už zavedlo v minulosti třeba Slovensko.

Toman: Voda jako nejdůležitější zdroj

Po několika letech sucha a problémů s nedostatkem vody v řadě míst země přišla ministerstva zemědělství a životního prostředí s návrhy, jak chránit lépe vodu jako cenný a nikoli nevyčerpatelný přírodní zdroj. Do diskuse, jak by měla celková podoba ochrany vypadat, se zapojili i ústavní právníci, zástupci Úřadu vlády, Sněmovny a jednotlivých povodí. „Voda je nejdůležitějším zdrojem, který musíme chránit pro nás i pro budoucí generace,“ prohlašuje ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz Evropské unie. Do budoucna plánuje investovat více peněz do zavlažování.

Video  Ředitel ČHMÚ k suchu: Děsí mě, jak se naplňují 10 let staré prognózy.  - Blesk TV
Video se připravuje ...

Velké investice se také plánují dát do stavby přehrad, například pod plánovanou Skaličkou v povodí Bečvy pokračují výkupy pozemků. Dokončené jsou studie proveditelnosti středočeských Kryr, Senomat a Šanova, projektové práce se provádí také na větší přehradě ve Vlachovicích, kde ministerstvo chce předložit návrh na výkup pozemků vládě koncem letošního prvního čtvrtletí.

Obnova rybníků

Je také podaná žádost o vydání územního rozhodnutí k Novým Heřminovům. „Zároveň s přípravou nádrží zpracováváme komplexní návrhy přírodě blízkých opatření v povodích, kde je naplánovaná výstavba vodních děl,“ dodal Toman.

Toman také počítá s tím, že se v rámci dotačních titulů postaví nebo obnoví 250 rybníků ročně. „Voda je pro nás absolutní prioritou, do konce volebního období plánujeme rekonstruovat či odbahnit 750 rybníků a malých vodních nádrží, dalších 100 postavíme úplně nových. Lesy ČR plánují ve stejném období 73 nových vodních nádrží a dalších 292 obnoví či opraví. Celkem je to 1215 rybníků za tři roky, dalo by se tedy říct, že co den, to jeden rybník,“ uvedl ministr.

Náročné roky před námi

„Významu vody musí odpovídat i její stupeň ochrany v našich zákonech a ústavní ochrana se tak nabízí jako účinné řešení. Ostatně, inspirací nám mohou být moderní ústavy několika západoevropských zemí, které již rostoucí důležitost vody zohledňují,“ upozorňuje rovněž šéf resortu Richard Brabec (ANO).

Podle Brabce má ČR za sebou pět suchých let, což je nejsušší období v novodobé historii Československa. Loňský rok pak podle něj byl sušší než rok 1947. „Ten je uváděn jako nejsušší rok, který naši rodiče nebo prarodiče zažili,“ říká.

Letošní zima podle něj přes zdánlivě bohatou sněhovou nadílku a naplnění vodních nádrží nedokázala překonat sucho v mělkých podzemních vodách například v Polabí nebo v některých částech Moravy. Právě Brabcovo ministerstvo v minulosti sáhlo kvůli boji se suchem např. k vyhlášení dotačního programu Dešťovka, kde se snaží Čechy přimět lépe nakládat s dešťovou vodou. 

Na třetině území Česka jsou podzemní vody ve stavu silného nebo mimořádného sucha a část obcí musí být pravidelně zásobována vodou z cisteren. Stav komplikuje právě skutečnost, že se země se suchem potýká nepřetržitě pět let.

V řadě obcí tak vyschly studny, které v minulosti měly vodu i v dobách největšího sucha. Čekají nás náročné roky, protože extremizace počasí způsobená změnou klimatu se bude spíše prohlubovat, než aby ustupovala. Sucho a povodně už nebudou jen ojedinělé jevy. Musíme být otevření novým technologiím i světovým trendům, tak razantní změny vyžadují především změnu v našich hlavách,“ upozorňuje Brabec. A nabádá k většímu šetření s vodou.

Vznikne ústavní zákon?

Rokovat se přitom začíná i o tom, jestli bude vodu chránit přímo Ústava, samostatný ústavní zákon, nebo jestli se ochrana bude řešit úplně jinak. Ne každý je pro tu nejvyšší možnost. „Je jasné, že tato problematika je pro naši republiku zásadní. Do Ústavy by se ale mělo sahat jen v opravdu výjimečných případech a ochranu přírodních zdrojů již zakotvuje stávající znění článku 7 naší Ústavy,“ upozornil v reakci pro Právo šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka

Právě dnes se přitom slaví Světový den vody, který se koná každoročně jako připomenutí významu vody a potřeby udržitelného nakládání s vodními zdroji. Tato tradice byla zahájena v roce 1993, kdy byl tento den vyhlášen Valným shromážděním OSN. 

Stavba nových vodovodů

Voda se přitom i v Česku stává naprostou prioritou a patrné je to i z dalších praktických kroků. Pozadu nezůstává ani budování nových vodovodů.

„V současnosti každý den vybudujeme půl kilometru nových vodovodů a kanalizací, v aktuálním programu to bude celkově přes 1000 kilometrů. Ročně se díky tomu nově na veřejný vodovod či kanalizaci připojí 10 tisíc obyvatel,“ uvedl ministr Toman. Jeho resort má na to v nejbližších letech připraveno až šest miliard.

hejhej ( 23. března 2019 10:35 )

Přírodu zničili ti, co začali vyrábět a používat umělá hnojiva, ti, co dovolili stavět na úrodných půdách hypermarkety. Všude sám beton a zničená půda. Po r. 1989 politici zlikvidovali všechno, co fungovalo a nahradili tím, co ničí naší zem.

vaber ( 23. března 2019 08:50 )

peníze nezachrání nic, dokud bude člověk ždímat a ničit přírodu a měnit zničenou přírodu za jakési papírky kterým říká peníze,prý proto že je to veřejný zájem ,nutnost ,ochrana bezpečnosti a podobné bláboly . Tak jako na pokáceném místě se již nikdy tropický prales neobnoví,stejně tak vyždímaná pole, zničené lesy voda a vzduch, nezachrání žádné peníze. Planeta je jediné místo kde můžeme žít a když toto místo člověk zničil ,musí vymřít

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa