Češi jsou velkostatkáři EU, drobní zemědělci mizí. Úřad zmínil černé vyhlídky

EEA, která statistické údaje čerpala od Eurostatu, píše, že v Česku tzv. velkostatky zabírají přes 80 procent zemědělské plochy. Jako velkostatek se historicky nazývají právě pozemky, které mají rozlohu nad 100 hektarů. Podobně velká pole mají ve vlastnictví velké podniky, jelikož jednotlivci by je nezvládli obhospodařit.

Jednotlivci zpravidla disponují poli velikosti od 2 do 20 hektarů, jde o malé soukromé zemědělce. Jejich pozemky v Česku podle EEA zabírají jen jednotky procent, není jich tudíž mnoho. Ze zprávy vyplývá, že podobná situace panuje na Slovensku a v Bulharsku.

Šokující svědectví z polských jatek: „Bylo vidět, že to jsou zdechliny s abscesy.“

Ve většině Evropy je ale podíl velkostatkáři versus malí zemědělci jiný, obvykle napůl. Zcela opačný stav oproti Česku je pak ve Slovinsku a Rakousku, kde velkostatky prakticky nejsou k dohledání. Drtivou většinu půdy mají v držení malé farmy.

Špatné hospodaření jako terč kritiky

Vysoký podíl velkých zemědělských ploch je v Česku často terčem kritiky. Aby je totiž agropodniky zvládly odhospodařit, musí používat velké zemědělské stroje, které nejsou příliš šetrné k půdě či chemii. A právě péče o půdu je kvůli klimatickým změnám a suchu jedním z nejaktuálnějších témat nejen v Česku.

Jedním ze způsobů, jak se na tyto hrozby připravit, je změnit systém zemědělství. Že velkostatkářský způsob v tomto ohledu příliš nepomáhá, potvrdilo dříve i ministerstvo zemědělství. „Kvůli intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v ČR největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze jen podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky, docházelo k rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidaci rozptýlené zeleně, které zrychlenou erozi účinně omezovaly,“ uvedl resort.

Sedlák pod Milešovkou si stěžuje

I proto byl původní návrh rozpočtu ministerstva životního prostředí na příští rok navýšen o 250 milionů korun, které mají přijít na boj se suchem a klimatickými změnami. Daniel Pitek, známý jako „sedlák pod Milešovkou“ a častý kritik českého zemědělství, ale říká, že je to málo.

Vědci mají jasno: Klimatickou krizi by mohlo zastavit sázení stromů, tvrdí nová studie

„Resort MŽP je dlouhodobě podfinancován, lidí například na správách CHKO anebo na krajských pracovištích AOPK ČR je málo a pracují za směšné výplaty. Jejich motivací pro toto zaměstnání je velmi často už jen zájem o životní prostředí a chuť pracovat v konkrétní jimi vystudované odbornosti týkající se přírody,“ uvedl muž na svém hojně sledovaném facebookovém profilu.

Česko přitom má podle něj skutečně velký problém. „Sucho nabírá na síle a v Českém středohoří se odlesňují kopce. To, že ve velkém usychají smrky a modříny, stejně jako jinde v republice, beru jako nezvratný fakt, a to, že doba smrková končí, je zcela jisté,“ napsal v jiném příspěvku.

Hrozba jménem choroby

O problému hovoří i EEA. Podle úřadu se zejména střední Evropa včetně Česka má připravit na to, že zemědělské výnosy budou kvůli zvyšujícím se teplotám menší, což může být zásah do ekonomiky. Zároveň ale budou moci zvýšit svoji míru pěstování plodin severní státy, kde dosud kvůli chladu tak rozsáhlé zemědělství nešlo provozovat.

Změny zasáhnou i produkci masa. Pokud nastanou menší výnosy, ovlivní to krmivo zvířat, které buď vůbec nebude, nebo výrazně zdraží, přičemž v návaznosti zdraží maso. A jak na plodiny, tak mezi zvířata míří podle EEA kvůli teplu nové choroby a nemoci, jež mohou způsobit vážné epidemie.