
Nemocenskou vám proplatí od 1. dne již od července. Maláčová jásá: Konec křivdy

Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která tzv. karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Návrh ČSSD na zrušení karenční doby zamítl Senát. Dolní komora jej v úterý dle očekávání přehlasovala a novelu potvrdila. Už při jejím schvalování pro ni zvedli ruku vedle poslanců vládních ANO, ČSSD a KSČM, která kabinet ve Sněmovně toleruje, také poslanci opozičních Pirátů a polovina lidovců.
Maláčová: Konec křivdy vůči zaměstnancům
Zrušení karenční doby hájila v Senátu i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ani její úsměv však senátnímu vetu nezabránil. Poslanci se ale dnes za návrh opět jasně postavili.
„Od července budou lidi opět dostávat náhradu mzdy už od prvního dne nemoci. Jsem hrozně ráda, že se nám podařilo napravit tuhle křivdu pravicových vlád vůči zaměstnancům. Šlo o špatný a nespravedlivý zákon, který nemocné házel do jednoho pytle s podvodníky a simulanty,“ zaradovala se dnes Maláčová na Twitteru.
Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.
129 poslanců bylo pro
Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a poslankyně ANO Andrea Brzobohatá po hlasování svůj postoj korigovali. Zatímco Kalousek oznámil, že ačkoli má v záznamu, že hlasoval pro, ve skutečnosti chtěl hlasovat proti. V případě Brzobohaté tomu bylo přesně naopak.
Zastánci proplácení prvních dnů nemoci pokazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici zejména z řad pravice naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede také k růstu fiktivní nemocnosti.
Zrušila se karenční doba, která v ČR fungovala a snížila nemocnost na úroveň obvyklou v okolních státech. Považuji to za chybu. Obávám se, že se nemocenská opět začne zneužívat. Není to možná populární názor, ale odpovědný politik se řídí rozumem, nikoliv pouze průzkumy.
— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) January 22, 2019
Poslanec ODS Jan Bauer (ODS) připomněl nesouhlas zaměstnavatelů a Hospodářské komory. „Karenční doba prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců hlavně u krátkodobé nemocnosti,“ uvedl. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) novela vytváří nový přístup velmi nespravedlivý k zaměstnavatelům. Naopak podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je zrušení karenční doby nutné a ve prospěch zaměstnanců i zaměstnavatelů. Pirátka Olga Richterová označila předlohu ČSSD za vrácení rovnováhy z nulové kompenzace prvních dnů nemoci na 60 procent.
Předseda SPD Tomio Okamura, jehož poslanci se hlasování zdrželi, řekl, že hnutí zrušení karenční doby podporuje, první tři dny pracovní neschopnosti by ale měl proplácet stát. Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková nazvala Okamurovo vystoupení „bohapustým alibismem“.
Odlišný přístup napříč Evropou
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.
Snižovat stavy? Lidí je nedostatek, ty, co jsou netahla nikdy makat nebudou. A ti, co makaji si vzhledem k platum stejně marodeni rozmysli. Ale, když mi bude opravdu zle, nebudu si na to vybírat dovolenou jako do teď.