Změny v nemocenské v roce 2019: Lidé toho budou zneužívat, myslí si ekonom
Na konci října byla poslanci schválena novela zákoníku práce, díky které se změní systém vyplácení nemocenského. Konkrétně by mělo dojít ke zrušení karenční doby. Jde o první tři dny nemocenské, po které nemocný nedostává vůbec nic. Ke změně by mělo dojít od července příštího roku. Co tato změna způsobí? Co si o tom myslí ekonomové?
Jak je to nyní?
V případě, že jdete na nemocenskou, první tři dny nedostanete vůbec žádnou náhradu mzdy. Od 4. do 14. dne vám náhradu poskytuje zaměstnavatel, od 15. dne je to stát. Výše nemocenského je 60 procent do 30. dne nemocenské a 66 procent od 30. do 60 kalendářního dne vaší nemoci.
Pokud jde o dlouhodobou nemocnost, tedy od 61. dne, budete pobírat 72 procent denního vyměřovacího základu. Maximální délka nemocenské je 380 dní. Nemocenské je vypláceno za každý kalendářní den. V případě, že jste invalidní důchodce či starobní důchodce, který chodí do práce, nemocenská vám bude vyplácena po maximální dobu 70 dnů. Pokud budete nemocní vícekrát v roce, dostanete zaplaceno opět maximálně za 70 dní po sečtení všech nemocenských.
Podnikatelé prvních 14 dní nemoci nedostávají vůbec žádnou náhradu. Pokud jsou účastníky nemocenského pojištění, nemocenská jim je vyplácena od 15. dne. Tak to zůstane i po případných změnách.
Nebudou toho zaměstnanci využívat?
„Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti vydává ošetřující lékař, který by ho měl vystavit pouze pojištěnci, jemuž zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat pojištěnou činnost. Lze však očekávat, že se počet pracovních neschopností mírně zvýší, jelikož je možné, že k lékaři přijdou pro rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti i ti zaměstnanci, kteří dříve řešili svoji nemoc jinak (například dovolená, sick days),“ říká za tiskové oddělení MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.
Jak to vidí ekonomové?
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma společnosti Czech Fund, znovuzavedení proplácení prvních tří dní povede k nárůstu fiktivní nemocnosti. „Firmám přitom už nyní podle dat úřadů práce chybějí až statisíce lidí. Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly,“ uvádí Kovanda na svých webových stránkách.
Na druhou stranu ale vidí pozitivum v tom, že poctiví zaměstnanci přestanou běžné virózy či nachlazení přecházet. Tím by se mohlo zmírnit šíření nemocnosti v kolektivu. To by se mohlo projevit i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele. „Ovšem tento „nepřímý“ efekt není s to kompenzovat negativní „přímý“ efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele vzniklých zrušením karenční doby. Připomeňme, že karenční dobu uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie. Náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu přitom už nyní patří v Česku k nejvyšším v rámci EU a jejich další růst pochopitelně sníží celkovou konkurenceschopnost tuzemských firem a podniků,“ vysvětluje Kovanda.
Snížení pojistného
Jako „kompenzace“ zaměstnavatelům má podle MPSV sloužit snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, a to o 0,2 procentního bodu. Tedy z dnešních 25 procent na 24,8 procent. To ale podle Kovandy finanční ani personální dopady na firmy nevyváží. Po zrušení karenční doby by mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostly o 3 až 4 procenta. „Zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a OSVČ, protože sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýká, a zaměstnavatelé jsou na něm biti, zatímco zaměstnanci si relativně polepší,“ uzavírá Kovanda.
Pokud vím, prvních čtrnáct dní platí zaměstnavatel a má právo, maroda kontrolovat. Tak když takového maroda zaměstnává a nekontroluje, tak je to problém zaměstnavatele.
