Peníze za první tři dny nemoci jsou zase blíž. Návrh si razí cestu Senátem
Nejspíš už od července 2019 by měli lidé zase dostávat peníze i za první tři prostonané dny. Vládní novelu, která má zavést proplácení peněz už za začátek nemoci, v úterý podpořil senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Senát jako celek rozhodne o zrušení karenční doby za dva týdny.
Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude znamenat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tří miliard korun každý rok.
Hospodářská komora nicméně odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit dokonce až pět miliard korun. Předpokládá totiž, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat jen obtížně.
Podporovatelé novely považují karenční dobu za nespravedlivé trestání pracujících za nemoc. Novelu v dolní komoře českého parlamentu prosadily ANO, ČSSD a KSČM spolu s Piráty a částí KDU-ČSL. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který ve Sněmovně tolerují komunisté.
Nástroj z doby Topolánka
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil. Vládní sestava pod vedením premiéra Topolánka neproplácení prosadila znovu, ale současně snížila odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu ponechali v platnosti.
Nyní tak nedostávají zaměstnanci první tři dny své nemoci ani korunu. Náhradu mzdy poskytuje až od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se pak dávky poskytují z pojištění.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dnů, průměr činí právě tři dny.
