Maláčová věří, že placenou nemocenskou od 1. dne protlačí. Ekonom se zhrozil

Když Sněmovnou prošel návrh ČSSD na proplácení nemocenské od prvního dne marodění, provázela to vášnivá diskuse. Stejný úspěch sociální demokracie se nedostavil v Senátu, kde úpravu osobně prosazovaly jak ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, tak i exministryně školství Kateřina Valachová (obě ČSSD). Valachová tu upozorňovala, že „zdraví je nejvyšší hodnota“.

Maláčová sebejistě: Senát přehlasujeme

„Žádné další problémy neočekávám, návrh prošel ve Sněmovně 128 hlasy, což je ústavní většina plus osm hlasů. A vzhledem k tomu, že se vrátil ze Senátu v té samé podobě, tak si myslím, že v příštích týdnech se to tam podaří ‚stojedničkou‘ přehlasovat a půjde to k podpisu pana prezidenta,“ řekla nyní Blesk Zprávám ministryně Maláčová. 

Změny v nemocenské v roce 2019: Lidé toho budou zneužívat, myslí si ekonom

Senátní odmítnutí ji prý nepřekvapilo. „Je to dané rozložením politických sil v Senátu, kde převažuje politické pravicové spektrum a asi nelze očekávat, že by pravicoví senátoři podpořili levicový návrh,“ podotkla. 

Pirátka: Lidé si berou na nemoc dovolenou 

Že bude mít návrh ve Sněmovně dál širokou podporu i z řad opozice, naznačuje aktuální stanovisko poslankyně Pirátů Olgy Richterové. „Stojíme si za tím, že když je člověk nemocný, tak se prostě má doma vyležet a náklady na dlouhodobou nemocnost jsou u nás vysoké. Není to u nás jako v Německu, kde se od 1. dne nemoci proplácí 100 procent mzdy. U nás je pořád ten první týden 60 procent, takže to vnímáme jako dostatečně odstrašující prvek, aby člověk nebyl nemocný jen tak,“ řekla Blesk Zprávám Richterová. 

Pirátka upozornila i na jedno úskalí současného stavu, kdy se první tři dny nemoci neproplácí. „Dneska si lidé berou na nemoc dovolenou, to je realita. Musíme si říct, jestli chceme žít v zemi, kde si lidé namísto dovolené na zotavenou berou dovolenou pro nemoc, nebo ne. Já bych žila radši v zemi, kde si lidé během dovolené skutečně odpočinou,“ dodala.

Ekonom: Střílíme se do nohy

Jenže například ekonom Lukáš Kovanda oněch 60 procent mzdy na začátku nemocenské jako dostatečné odstrašení nevnímá. „Odstrašující to není, situaci to nevyřeší,“ řekl Blesk Zprávám hlavní ekonom společnosti Czech Fund. Očekává, že půjde o nemalou zátěž pro firmy.

„Naše ekonomika čelí hrozbě zpomalení a podnikatelé i firmy čelí dalším těžkostem plynoucím z možného zpomalení globální ekonomiky, ekonomiky eurozóny, tvrdého brexitu. Je opravdu velký hazard se v této době pouštět do takovýchto kroků, které znamenají další zátěž pro naši podnikovou sféru, která je již dnes zatížena enormním růstem mezd, platů, minimální mzdy,“ pokračoval Kovanda ve své kritice.

Schillerová se střetla s Kalouskem. První tři dny nemocenské vyjdou na 1,5 miliardy

„My se vlastně střílíme do nohy. Střílíme do nohy zdroj našeho bohatství, což jsou právě podniky a firmy. Odboráři sledují nějaké svoje krátkodobé zájmy a politici jednají populisticky s horizontem dvou tří let do dalších voleb,“ hněval se ekonom, aby dodal: „Dlouhodobý zájem mají hlavně firmy, které musí být ziskové dlouhodobě, toto nahlodává podnikovou sféru v ČR, celou naši ekonomiku i naše budoucí bohatství a bohatství našich dětí a budoucích generací.“

Expertka z ODS: Neschopenky budou častější

Dlouhodobě kritická je k placené nemocenské od 1. dne i opoziční ODS. Ve shodě s Kovandou upozorňuje, že tratit budou zaměstnavatelé. Případně ti zaměstnanci, kteří marodit nebudou. „Toto bude opět a pouze zátěž k zaměstnavatelům. Nejenom finanční, ale i zátěž co do fungování nejrůznějších provozů. Sama vedu třísměnný provoz a obávám se toho, co toto bude znamenat,“ řekla Blesk Zprávám expertka ODS na sociální oblast Lenka Kohoutová.

Poslankyně z let 2010 až 2013 působí dnes v Domově Sulická, kde se starají o lidi s mentálním i zdravotním postižením. „Obávám se toho, že bude více využívána pracovní neschopnost, nechci říkat zneužívána,“ dodala Kohoutová.

Ohledně zátěže pro zaměstnavatele pak ekonom Kovanda zmínil: „Ano, je to zátěž pro zaměstnavatele, povede to však i k zátěži na celý veřejný systém zdravotnictví, protože stoupne fiktivní, fingovaná nemocnost, kdy lidé z různých důvodů zůstávají doma. Není to jen obava, je to i podloženo čísly. Když se podíváme na dobu před zavedením karenční doby, tak tam určitě došlo ke snížení fiktivní nemocnosti. Když se to lidem tak nevyplácí, tak to dělají méně.“

Valachová: Zaměstnavatelé „oškubáni“ nebudou

„Zaměstnavatelé podle našeho návrhu zákona nebudou oškubáni, jak někdo rád tvrdí, počítáme s kompenzací snížení pojistného o 0,2 procentního bodu, což znamená zhruba 3,5 miliardy korun. To není malá částka,“ upozorňovala v Senátu sociální demokratka Valachová.   

Senátor Miloš Vystrčil (ODS) ve stejné debatě upozorňoval na to, že na zrušení karenční doby doplatí „poctiví zaměstnanci“. „Když zrušíme karenční dobu, tak si myslíte, že to budou více využívat poctiví zaměstnanci, nebo nepoctiví zaměstnanci? Myslím si, že to budou více využívat nepoctiví zaměstnanci. A pokud nepoctiví zaměstnanci budou využívat možnost placení nemocenského od prvního dne, tak kdo to zaplatí? Buď zaměstnavatel ze svého zisku, nebo zaměstnavatel z peněz poctivých zaměstnanců,“ varoval.

„Sytý hladovému nevěří“

Zneužívání novinky k častějšímu marodění je ostatně předmětem sporů i nadále. Obavy, že bude častější mezi lidmi simulování, nemizí. Právě v rozjitřené senátní debatě senátor za ČSSD Petr Vícha upozorňoval: „Ono se říká, sytý hladovému nevěří, ale věřte, že ti lidé, kteří jsou s nízkými příjmy na minimální mzdě, mají pak přijít ještě o tu mzdu za ty první tři dny nemocenské, tak velmi často si berou raději dovolenou a není to dobře.“

„Jasně, může docházet k určitému zneužívání, vždycky k tomu docházelo, dochází v jiných oblastech, ale abychom kvůli tomu trestali ty lidi, to si myslím, že není správné,“ dodal Vícha.

Právě senátoři ani poslanci však nemocenskou jako takovou neznají, své platy čerpají v plné výši i po dobu nepřítomnosti na jednání a při omluvenkách mimo jiné ze zdravotních či rodinných důvodů.

Peníze za první tři dny nemoci nebudou pro každého. Kdo na ně nedosáhne?

Nemoc jako problém pro lidi bez rezerv

Argument ohledně nárůstu fiktivní nemocnosti odmítal i místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Nemyslí si, že by měla až půlka lidí začít nemocenskou zneužívat. „Přece nechcete říci, že máme 50 procent lidí v této společnosti, kteří když marodí, tak že mají nějaký jiný úmysl než to, aby se léčili,“ varoval v Senátu.

Štěch upozornil, že současný systém nefunguje zdaleka pro všechny. „Ono to nefunguje pro ty, kteří první tři dny nedostanou nic, a přitom mají rodinné rozpočty postavené na měsíční příjmy, a nemají rezervy. Pro ty to vůbec nefunguje,“ dodal bývalý šéf Senátu.

Ohrozí to tzv. sick days?

Protiargumentem zastánců zrušení karenční doby bývá ale i to, že zaměstnanci dnes chodí do práce, i když jsou nemocní. Nemoc „přechází“ a v pracovním kolektivu mohou dál šířit nákazu. Maláčová apeluje na to, aby lidé nemuseli chodit nemocní do práce a „aby nerozšiřovali nemoci a bacily“.

Ekonom nesouhlasí, byť se chození nemocných lidí do práce negativně projevuje i na celkovém výkonu firmy.

„Jestliže je častěji pracovní tým chorý a nemocný, nepracuje tak efektivně, když tam všichni ‚chrchlají‘. Toto lze ale přece ošetřit dohodou přímo na pracovišti. Jestliže je zaměstnavatel alespoň trochu při smyslech, což by měl být, když jde o jeho zisk, nedopustí šíření virózy a po lidské domluvě pošle nemocného zaměstnance třeba domů. Není třeba to řešit takto plošně, když je zde riziko právě fiktivní nemocnosti, která je zátěží na celou ekonomiku,“ načrtl Kovanda.

Jiní senátoři, jako např. Jitka Chalánková, upozorňovali, že v době, kdy je nedostatek zaměstnanců, nabízí řada zaměstnavatelů již dnes tzv. sick days coby benefit a lidé tak při stonání mohou využívat právě jich. Obává se naopak, že při zrušení karenční doby začnou zaměstnavatelé rušit právě tyto benefity.

Šéf Senátu Jaroslav Kubera (ODS) pak prohlásil, že stát selhává tam, kde se o lidi starat má. A kde do jejich životů mluvit nemá, tak to neustále činí. „Jsou lidé, kteří vůbec lékaře, pokud možno, nevyhledávají, protože se řídí zásadou – nechoď tam, nebo ti něco najdou,“ upozorňoval s tím, že ani zrušením karenční doby se tento přístup nemusí změnit.