Peníze za první tři dny nemoci nebudou pro každého. Kdo na ně nedosáhne?

První tři dny nemoci, zaplacené 60 procent z vyměřovacího základu, schválila ve středu Sněmovna. Návrh prošel s takovou převahou, že ho stěží může „pohřbít“ Senát, kde se asi najde dost pravicových odpůrců. Poslanci by ale senátní ne snadno přehlasovali.

Pro nemocné to představuje výraznou finanční injekci. Zaměstnanec s platem 25 tisíc hrubého měsíčně tak dostane jako náhradu mzdy o 1863 korun víc a u toho s dvojnásobným jde o více než tři tisíce korun.

Přilepšení je pro marody letos už druhou dobrou zprávou. Od ledna se totiž dostává více peněz za dlouhodobou nemoc. Už po měsíci to je o šest procent, a po dvou měsících dokonce o 12 procent víc. Jenže jsou i tací lidé, jichž se to vůbec nedotkne.

Kdo tedy na peníze nemá nárok?

✔ Vyplácí ji zaměstnavatel pouze za pracovní dny, nyní od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti, od července 2019 to má být již od prvního dne.

✔ Zaměstnavatel ji pracovníkovi pošle v nejbližším termínu mzdy poté, co obdržel neschopenku.

✔ Náhrada mzdy dělá 60 procent vyměřovacího základu (zjednodušeně průměrného hrubého výdělku), který je ovšem redukován, na což více doplácejí lidé s vyššími platy.

Víc marodů, nebo simulantů? Řež Dlouhého a Středuly kvůli konci stonání bez peněz

Kdy a kolik peněz za nemoc dostaneme? | Bezvafinance s.r.o.

✔ Vyplácí ji Správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny od 15. dne pracovní neschopnosti, maximálně ale 380 dní.

✔ Odvádí ji zaměstnavatel za zaměstnance, případně za sebe osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).

✔ Výše nemocenské je 60 procent vyměřovacího základu, od 31. dne pak 66 procent a od 61. dne 72 procent.

Na peníze za nemoc si počkáte. | profimedia.cz

Nárok na celou náhradu mzdy i na nemocenskou ztrácí ten, kdo si pracovní neschopnost způsobil svou zaviněnou účastí ve rvačce nebo v opilosti či pod vlivem omamných psychotropních látek, případně při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. V tom případě dostane jen poloviční částku.

Kde se porve, o nemocenskou přijde. | Profimedia.cz

Nárok na nemocenskou i náhradu mzdy nemá vůbec ten, kdo si pracovní neschopnost přivodil úmyslně.

Schválili proplácení nemocenské od prvního dne. Kalouska štve vláda: „Jen rozdáváte“

Úmyslné zranění k penězům z nemocenské nevede. | KnowYourMeme.com

Kdo je na úřadu práce veden jako nezaměstnaný, nedostane nic. Výjimkou jsou ale nemocní nezaměstnaní v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání, ti sice na náhradu mzdy nárok nemají, ale na nemocenskou ano.

Ochranná lhůta činí sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu (neplatí to pro důchodce, studenty na brigádě či ty, kteří pracují na dohodu a nestrhává se jim pojistné).

Nezaměstnaní nárok na nemocenskou nemají. I tady ale platí výjimka (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec neporušuje režim dočasně práce neschopného. Kdo je tedy přistižen, že místo v posteli leží třeba na koupališti, může počítat s tím, že mu zaměstnavatel náhradu mzdy sníží nebo neposkytne. Pokud by ho ale za stejný prohřešek vyhodil z práce, musí mu náhradu mzdy vyplatit, protože platí zákaz dvojího postihu. Ze stejného důvodu může sociálka zkrátit nebo odebrat nemocenskou, a to až na sto kalendářních dní.

Kdo leží místo v posteli na koupališti, může přijít o peníze nebo rovnou o práci. | Blesk:TONDA TRAN

Náhrada mzdy v prvních čtrnácti dnech nemoci samozřejmě nenáleží tomu, kdo není zaměstnán, což platí i pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nemá nárok ani ten, kdo pracuje na dohodu s měsíční hrubou odměnou do deseti tisíc korun. Naopak práce na zkrácený úvazek - třeba poloviční úvazek - na vyplácení náhrady mzdy vliv nemá.

Náhradu mzdy v prvních 14 dnech nedostanou ti, kdo nejsou zaměstnaní (ilustrační foto) | Shutterstock.com