Brabec o suchu: Nejde jen o problém ledních medvědů, Česku hrozí katastrofa

24. 5. 2016
06:20

Nad Českem se sice přehnaly kroupy, ale ta vzpomínka je stále v živé paměti. Vyschlá koryta řek a říček, prázdné studny, voda z cisteren, zákazy pro zahrádkáře. Sucho loni potrápilo Česko a situace se snadno může opakovat. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz v izraelském Jeruzalémě hovořil nejen o tom, co se můžeme naučit od Izraelců, kteří si vody váží více a umí ji lépe využít, zatímco my máme dle Brabce rezervy v její spotřebě i recyklaci.

Teploty se v Jeruzalémě vyšplhaly ke třicítce. Na ostrém sluníčku se v tu chvíli pražili premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i ministři z jeho kabinetu. Zatímco předseda vlády kopal motyčkou do vyprahlé země, ostatní přihlíželi. Sobotka zasadil v Jeruzalémě památný strom. Izraelci totiž dokážou zalesnit i poušť. Jejich země je často jako troud, se suchem se však umí vypořádat.

A právě sucho je považováno za jednu z největších hrozeb, které Česko čelí a čelit bude. „Ano, sucho opravdu může být jeden z těch největších problémů, kterým ČR bude v příštích letech čelit. Nebude to asi v tom rozsahu, jako je to v Izraeli a státech, které tomu čelí, ale ty státy už se to naučily. Izrael je nesmírně efektivní. Kdežto my tak efektivní nejsme a máme obrovské rezervy – ve spotřebě vody, ve ztrátách vody, ve vodovodním potrubí, máme obrovský potenciál v úsporách v zemědělství, v průmyslu. Máme hodně co dělat a ztratila se spousta času. Teď ho musíme dohonit,“ apeluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ve chvilce volna během oficiálního programu a jednání s izraelskou stranou si ministr Brabec, který v Izraeli na mezivládních konzultacích nechyběl, udělal čas na rozhovor s redaktorem Blesk.cz o návrzích ministerstva životního prostředí, jak neutěšenou situaci řešit, ale i o tom, co je možné naučit se od Izraelců, kteří mají propracované vodohospodaření i recyklaci vody.

Video Sobotka se chopil motyky. Olivovník v Jeruzalémě zahrnul kamenitou půdou. - Blesk - Jaroslav Šimáček
1080p 720p 480p 360p 240p

Na konferenci k Auditu národní bezpečnosti bylo sucho jmenováno panem ministrem Chovancem jako jedna ze tří největších hrozeb pro Česko.  Je i podle vás takovým nebezpečím?

Je. A to bez zbytečného klišé, patosu a nějakého strašení. ČR právě třeba na rozdíl od Izraele posledních více než 150 let cíleně odváděla vodu z krajiny, protože jsme měli vody nadbytek a pravděpodobně byla myšlenka, že v tom vodním blahobytu budeme žít i nadále a že největším problémem, kterému budeme čas od času čelit, jsou povodně. Zodpovědní lidé na to upozorňovali, že povodně a sucho jsou dvě strany jedné mince a budou se vyskytovat spolu, protože jsou to extrémy, které vyplývají z extrémních důsledků toho, že klimatická změna pokračuje a pokračuje rychleji, než jsme si mysleli. A teď je úplně jedno, jestli ta její povaha je víc zaviněná člověkem, nebo kombinací člověka a přírody. Prostě ten problém tu je a týká se ČR. My jsme si asi mysleli, že to bude daleko víc problém toho, jestli budou mít lední medvědi dost ledu nebo jestli se budou potápět ostrovy v Tichém oceánu, ale dnes prostě vidíme, že ten dopad i na ČR je prostě masivní, může být dokonce i katastrofický.

Česko přitom potrápilo sucho loni i předloni.

Bohužel to vypadá, že ten letošní rok bude podobně suchý, a protože se kumuluje ten negativní vliv z minulých let a bylo opět málo sněhu, tak ty dopady mohou být skutečně fatální. A to pro významnou část ekonomiky – ať už zemědělství, průmysl, samozřejmě pro životní prostředí, kvalitu života lidí. Může být nedostatek ve stovkách obcí, kterým již loni vysychaly studny, především ty mělčí. Je to opravdu krizový prvek se vším všudy, který by mohl nastat.

Setrvačnost všech těch kroků je dlouhá. Dneska si myslet, že nám pomohou přehrady, které i kdybychom začali hned stavět, jako že je hned stavět nezačneme, tak se bavíme o realizaci v horizontu 10 až 15 let, v některých případech u velkých přehrad i více. Musíme reagovat okamžitě, což už jsme začali.

Zmínil jste přehrady, jaká by byla další konkrétní opatření, aby se udržela voda v půdě?

Vějíř musí být komplexní, je velmi široký. Protože jestli dnes máme největší rezervy a největší problém, tak je to právě neschopnost zemědělské a lesní půdy udržet vodu. Kdyby ta schopnost tady byla standardní nebo normální, tak bychom udrželi možná i pětkrát víc vody, než co se vejde do vltavské kaskády. Neříkám, že bychom nemuseli dělat jiná opatření, ale bylo by to daleko snazší, daleko lépe by se plnily podzemní vody, což dnes nefunguje, nebo to nefunguje zdaleka tak dobře. Těch opatření je spousta a jsou to opatření, která mohou fungovat daleko dřív než ty přehrady. Je to třeba obnovování těch malých vodních ploch – rybníků, tůní, mokřadů. Dřív se to cíleně vysušovalo, rybníky se zaorávaly nebo se nechávaly vyschnout, před dvěma třemi sty lety bylo v ČR 70 tisíc rybníků. Dnes to číslo je dramaticky menší. A to jsou opatření, která můžeme realizovat rychle, během jednoho roku. Tak je realizujeme. Jsou podporována z operačního programu Životní prostředí i ze zemědělství.

Máme celou řadu konkrétních opatření, která by právě měla udržet vodu v zemědělské půdě – to jsou remízky, různé travnaté pruhy, které brání na jednu stranu erozi při přívalových srážkách a také lépe drží vodu. To, co dělali naši dědové, pradědové, k tomu se zase zpátky vracíme. Protože dnes ta zemědělská půda, takto intenzivně obhospodařovaná a s těmi velkými lány, trpí obrovskou erozí. Nejenom vodní, ale i větrnou.

Zmínil jste opatření v zemědělství, kde dělá Česko chybu?

Automaticky bychom měli odvádět srážkovou vodu ne na čistírny, ale nechávat ji cíleně zasakovat. To jsou právě ty různé retenční nádrže pod těmi velkými betonovými plochami, které dnes v betonových korytech svištěly do kanalizace, z kanalizace do čistírny odpadních vod, kterou zbytečně zatěžovaly a pak odtékaly do řeky a my jsme vlastně tu vodu odváděli z České republiky. Ale my jsme střecha Evropy a žádná voda k nám nepřiteče. Všechna odteče a my ji musíme udržet tady, aby se zasakovala, aby ten malý vodní koloběh nebyl nahrazen právě tím velkým vodním koloběhem, kdy tu vodu sice odvedeme do moře, ale my ji dnes potřebujeme tady.

Jsou nějaká opatření zaměřená i konkrétně na lidský faktor, na lidi jako takové a jejich vztah k vodě?

Je tady celá řada opatření, která se týkají obyvatel. My bychom rádi příští rok zahájili takový docela velký projekt, který by měl motivovat lidi, aby lépe hospodařili se srážkovou vodou. Je to taková obdoba kotlíkových dotací nebo Nové zelené úsporám. Chtěli bychom tisícům, možná desítkám tisíc lidí nabídnout možnost pořídit si takovou retenční nádrž, neříkám sudy pod okap, jak se někde začalo říkat, to ne. Ale řekněme několikakubíkové nádrže, které by třeba ti zahrádkáři hlavně u rodinných domů, ale i u bytových domů lépe využívali.

Rozhovor vzniká v Izraeli, který je jedničkou recyklace odpadních vod. Co konkrétního se od něj můžeme naučit?

Můžeme se naučit především daleko lépe vodu primárně využívat a samozřejmě Izrael má specifické podmínky z hlediska recyklace v tom, že on dramaticky lépe, než to dokážeme my, využívá tu tzv. šedou vodu, kterou upravuje. V návaznosti na nedělní jednání bychom rádi tyto věci diskutovali v konkrétních projektech. Oni vlastně v zásadě 85 procent vody, dokonce v Tel Avivu až 100 procent, jsou schopni využít znovu především v zemědělství. Dělají to úžasným způsobem, třeba i ty odpadní kaly z čistíren cíleně vylévají na obrovské písečné plochy a přirozenou filtrací je nechávají zasakovat.

Samozřejmě taková možnost technicky dnes v ČR není, ale jsou tady i možnosti, které se určitě naučit můžeme – třeba v zemědělství oni takřka všude využívají kapkové závlahy, jsou schopni tímto způsobem ušetřit, dokonce jsem slyšel až 98 procent vody, kterou dřív by využívali, kdyby zalévali klasickým způsobem, tak jak to známe, jak ta fóra chrlí ve stovkách hektolitrů denně. Zalévá to nejenom tu rostlinu, ale i 80 procent plochy okolo. To jsme si mohli dovolit, dokud ta voda byla takřka v neomezeném množství, byla levná.   

Z hlediska systému je to právě to, co jsem říkal – oni jsou schopni lépe hospodařit se srážkovou vodou, na čistírny je odváděna jenom ta, kterou už není možno jiným způsobem vyčistit. A někde do těch čistíren nejde nic.

Je něco, co bychom se od Izraele měli naučit především?

My tady máme velké plány právě s tou šedou vodou – ta, která jde z umýváren, z vany, klasická voda, kterou dnes vypouštíme do kanalizace, oni jsou schopni ji třeba UV zářením a dalšími způsoby hygienizovat a znovu používat. To je dnes věc, ve které máme největší rezervy, té šedé vody využíváme málo.

Já myslím, že tak, jako se dnes staví v pasivním standardu, a od roku 2020 to bude dokonce povinnost dle EU, aby se v nějakém horizontu uvažovalo pro nové komplexy i o lepším využití šedé vody. Dneska pokud by někdo chtěl využívat šedou vodu, tak si kvůli tomu málokdo rozkope koupelnu, stoupačky, celý byt a jenom velmi málo lidí to má. Některé zkušenosti nebudou přenosné, protože začínáme s velkou ztrátou a třeba i ty naše podmínky technické, ale i geologické a geografické jsou jiné. Ale mnohé se naučit můžeme a máme výhodu v tom, že to naše vodní hospodářství v ČR je vyspělé, máme celou řadu špičkových odborníků, jenom je nikdo moc neposlouchá poměrně dlouho.

Jde však i o peníze, Izrael v roce 2005–2014 vynaložil na toto odvětví pět miliard dolarů. Očekáváte, že se tedy i v Česku budou muset vynakládat větší výdaje na vodu než doposud?

Samozřejmě možnosti Izraele nejenom v oblasti této, ale i dalších jsou docela obtížně srovnatelné s tím, co má k dispozici ČR. Ale je naprosto jasné, že do oblasti vody, když si vezmeme celý ten komplex od zemědělství, průmyslu po domácnosti, tak i do něj u nás tečou desítky miliard korun ročně. A dál potečou. Půjdou tam evropské fondy, národní zdroje, privátní zdroje, celá řada průmyslových podniků ve světle toho, co zažila v minulých letech, začala sama i bez jakýchkoli dotací velmi intenzivně připravovat nové systémy např. chlazení, které by měly spotřebovat daleko méně vody. Je to vždy o tom, že ve chvíli, kdy je to vaše priorita, do toho ty peníze dáte, stejně jako oni dávají velké peníze do obrany, protože je to prostě jejich priorita. Z hlediska přežití země je absolutní prioritou voda. Když se ukáže, že ta priorita možná ne tak jako v Izraeli a jiných zemích, ale bude rozhodně daleko větší i v ČR, než byla před 20 lety, tak je naprosto jasné, že tam budou muset směřovat větší peníze.

Vidíte nějakou konkrétní oblast, do které bude třeba v Česku v souvislosti s vodou „napustit“ více peněz?

Třeba do propojování vodárenských soustav, které dřív byly propojené, dnes jsou oddělené. V momentě, kdy bude, lze zásobovat některé regiony, které mohou doslova vyschnout, bude to třeba oblast jižní Moravy, Žatecka, Lounska, ale ty oblasti se postupně rozšiřují. A bude třeba převádět vodu jak pitnou, tak užitkovou třeba do jiných oblastí, kde dnes ta voda v některých částech roku bude chybět. Již minulý rok docházelo k tomu, že v některých obcích vysychaly některé drobné toky a v desítkách obcí se stalo, že vyschly studny a lidé museli využívat třeba cisterny. Už dnes jednáme se Správou státních hmotných rezerv, jak je stát schopen pokrýt to, co se stalo při katastrofálním suchu v roce 1993, kdy byly vodou z cisteren zásobovány stovky obcí. To se může stát a stane se to pravděpodobně běžnou součástí našich životů. Stát na to musí reagovat a musí na to najít i peníze. Dnes zaplať pánbůh za evropské zdroje. Třeba jednou ty evropské zdroje nebudou a budeme je muset najít z národních zdrojů.

Co se může Izrael naučit pro změnu od nás?

Izraeli můžeme v této oblasti těžko konkurovat, i když máme celou řadu zkušeností třeba s umělou infiltrací a s dalšími technologiemi. V oblasti vodního hospodářství se máme co učit a budeme rádi, když budeme moci spolupracovat na projektech. Právě to, jak jsme se dívali, jak Izrael neuvěřitelným způsobem zalesňuje nebo ozeleňuje poušť – jako jediný stát v této oblasti. Ta poušť si bere v jiných státech možná s výjimkou Kataru a pohádkově bohatých zemí, jako je Saúdská Arábie, ta území – Izrael má velké zkušenosti i s tím, jak třeba při zasazování stromů, aby je nemuseli zalévat jednou týdně, tak mají zajímavé způsoby vymyšlené, mají špičkové technologie.

My naopak Izraeli můžeme nabídnout zkušenosti spíše z jiných oblastí, ve kterých si myslím, že jsme zase napřed. A to je např. oblast odpadového hospodářství. Kde v Izraeli je naprosto zásadní část odpadu skládkována. My máme naopak dobře rozeběhlou tu evropskou cestu postupného odklonu od skládek směrem k předcházení jejich vzniku, ke kompostování, recyklaci, třeba i spalování odpadu. Můžeme nabídnout něco i v oblasti ochrany ovzduší, protože oni mají problém z průmyslovým znečištěním ovzduší, především v oblasti Haify.

        

ctrlcopy ( 30. května 2016 19:45 )

jste úplně mimo, úbytek vody v přírodě je viditelný i pro laika

joudajoudovy ( 25. května 2016 07:56 )

cechum a lednim medvedum hrozi katastrofa.... takze, jak nabadali komunisticti jezedaci, ani zrno na zmar! pole s obilim jiz nemame, takze, ani kapka na zmar! za tucny poplatek si cesi priplati za vodu, aby frantici, kterym se vodovody prodali meli vice na svoji prezentaci a stat mel na udrzbu rozvodu. ten, kdo bude sbirat ranni moc, slzy, destovou vodu ci si na pozemek rozlozi igelitovou folii pro sber ranni rosy, bude tvrde potrestan a pokutovan.

flesch2z ( 24. května 2016 21:26 )

Zase kecy a kecy. Vody je dost a pořád stejně, Brabčák lže a lže, jen aby se mohlo zdražovat, ministerstvo už neví jak obrat lidi, aby Bureš ušetřil, protože to díky EET stejně nedokáže. Chodíme každý víkend do přírody a úbytek vody nevidím. V sobotu jsme dokonce viděli nádhernou užovku v potoce cca 60 cm dlouhou, jak vystrkovala hlavu nad hladinu. Chvíli jsme přemýšleli, jestli to není zmije, protože byla velká. A v neděli kolem nás cca 20 m proběhli 2 zdatní jeleni, jeden utekl do mokřad a druhej na něj řval. A to nekecám. U nás se má zvěř dobře!!

balika ( 24. května 2016 11:27 )

meleš stále stejné pi*čoviny ničím nepodložené

vseznaleksenior ( 24. května 2016 11:13 )

S tim mel ses lip ucit opatrne...Mel jsem pred duchodem posledni rok cisty priojem kolem 15 tiisic...Mam UIniversitu

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa