Jurečka bojuje se suchem. Kde plánuje nové přehrady a co jim půjde z cesty?
S vybudováním čtyř nových přehrad za miliardy korun počítá plán ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Dvě větší přehrady mají vzniknout ve Zlínském a Královéhradeckém kraji, dvě malé ve Středočeském kraji. Kompletní dokument o boji proti suchu představí ministr vládě na přelomu února a března.
Dlouhotrvající sucho a horko loni způsobovalo komplikace po celé zemi, pro ČR to byl společně s rokem předchozím nejteplejší rok za posledních 240 let. Silně podprůměrné bylo i množství srážek. Vědci očekávají, že podobně teplých a suchých let bude přibývat.
Vláda již loni v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. „Ministr zemědělství měl předložit materiál vládě již ve středu, kvůli účasti na veletrhu však vláda projedná materiál až na příštím zasedání,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Nové vodní rezervoáry
Jeden z bodů komplexního návrhu, který se dotkne mnoha vládních resortů, počítá s výstavbou čtyř nových vodních nádrží v regionech postihovaných suchem. Nová přehrada by měla vyrůst v Královéhradeckém kraji v lokalitě Pěčín na řece Zdobnici. Plánovaný objem nádrže je 17,1 milionu kubíků a nová vodní plocha by měla zabrat 80 hektarů půdy.
Ještě větší přehradu plánují vybudovat ve Vlachovicích na Zlínsku na řece Vláře. Zabrat by měla téměř 160 hektarů a zadržovat by měla téměř 20 milionů kubíků vody.
Dvě malé přehrady o objemu 0,7 a 0,5 milionu kubíků by měly vzniknout na Rakovnicku na Kolešovickém, resp. Rakovnickém potoce. Jde o lokality Senomaty a Šanov.
Podle předkládací zprávy nemá výstavba ohrozit téměř žádné nemovitosti v příslušných územích. Na Rakovnicku nebude nutné bourat žádnou stavbu, přehrada v Pěčíně se dotkne osmi a ve Vlachovicích pěti objektů. V tomto případě však prý půjde pouze o chaty.
Celkové náklady na výstavbu přehrad nejsou zatím známé, ale má jít o miliardy korun. V případě druhé největší přehrady ve Vlachovicích hovoří Povodí Moravy o částce téměř dvě miliardy korun. „Vlastní realizace následných opatření před následky sucha bude závislá… na výstavbě vodních nádrží a náklady lze očekávat v řádech jednotek miliard korun,“ uvádí se v materiálu pro vládu.
Jak hospodařit s vodou?
Češi loni vytočili v průměru 87,3 litru pitné vody denně. Přibližně polovina vody je odebíraná z povrchu, druhá z podzemních vod. Ceny se však liší a podle ministerstva životního prostředí by se k sobě měly přiblížit. Poplatek za odběry podzemní vody by měl vzrůst do roku 2022 na čtyřnásobek. Předpokládá, že vzroste i cena za odběr povrchové vody, kterou si určují jednotlivá Povodí.
Ministerstvo zemědělství s přehodnocením stávajícího zpoplatnění odběrů podzemní vody počítá. Hodlá změny zanést do připravované novely zákona o vodách. Ta má přinést podobné fungování státní správy v období sucha jako při ohrožení povodněmi. Měla by do budoucna zavést stav bdělosti před suchem, pohotovost i krizový stav.
Jurečka jde ale ještě dál a navrhuje vypracovat analýzu možností cenové politiky, která by motivovala občany k šetření s vodou v období sucha.
Souběžně s připravovanou podporou je pro krizové situace a zmírnění následků změn klimatu připraven Rámcový dotační program s částkou 12,25 miliardy korun. Ty je možné čerpat až do roku 2020, ale jde o finance nárokované až zpětně po výskytu škodní události a na základě odhadu skutečně vzniklých škod.
V posledních 20 letech se na území České republiky vyskytlo devět významných až extrémních povodní s úhrnnou škodou cca 190 miliard korun. Výrazné sucho se za stejnou dobu objevilo třikrát, v roce 2003, 2014 a 2015.
Ani mě to nehne. Já budu šetřit jak debil a papaláši se budou sprchovat pětkrát denně? Jejich finanční rozpočet to totiž tolik nezbolí. Můj jo.