Zástupci České školní inspekce tento týden uvedli, že by se měly zásadně změnit takzvané rámcové vzdělávací programy pro školy i přijímací zkoušky. Výsledky žáků ve školách totiž neodpovídají tomu, co by měli umět. Například v češtině splňují požadavky všichni žáci na 6,42 procenta škol a v matematice jen na 0,62 procenta škol. Podle inspekce za špatné výsledky může hlavně to, že je učivo moc obsáhlé. U přijímacích zkoušek by se pak inspektoři zaměřili spíš na ověřování studijních předpokladů než znalostí z matematiky a češtiny, jak je tomu nyní.

Podle Feřtka není v současnosti možné, aby se děti ve škole naučily všechno, co se v rámcových vzdělávacích programech požaduje. "To, co se předepisuje (nyní) je úplně absurdní. Podle mě to zvládnout nemůže nikdo a nikdo z nás nezvládá učivo základní školy tak, jak je předepsané," řekl. S tím souhlasí i Hrubá.

"Chtěla bych zdůraznit to, co oni (inspektoři) vypíchli, a to, že narůstá obsah vzdělávání tím, že se na školu navalují další a další témata," uvedla. V poslední době se mluvilo například o nutnosti posílit ve školách výuku k finanční gramotnosti, občanské gramotnosti, brannou výchovu či sportování dětí. Podle Hrubé to škola nemůže všechno pojmout. Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys tento týden řekl, že by se vždy mělo říct, na úkor čeho se nové věci do vzdělávacích programů přidávají.

Hrubá dodala, že by se nyní obsah vzdělávání měl víc přizpůsobit požadavkům 21. století. "Budoucnost požaduje úplně něco jiného, než na co zatím byly rámcové vzdělávací programy zaměřeny," řekla. Školy by podle ní měly s dětmi více nacvičovat určité dovednosti a schopnosti, které budou potřebovat ve světě plném rychlých změn. "Určitě bude potřeba umět se učit, chtít se učit nebo třeba spolupracovat," uvedla.

Feřtek i Hrubá také souhlasí s tvrzením České školní inspekce, že by se děti měly na maturitní obory středních škol přijímat spíš podle studijních předpokladů než podle výsledků v testu z češtiny a matematiky. "Když výuka není dostatečně kvalitní, učená odborníkem, tak na to doplatí děti, které jdou ke zkouškám a nemají dostatečné vědomosti. Takže studijní předpoklady jsou určitě lepším ukazatelem pro budoucí úspěch u maturity, než momentální stav vědomostí," vysvětlila Hrubá.

Feřtek by považoval za ještě lepší řešení přijímání na základě takzvaných portfolií. Jde o výběr výsledků písemných prací a různých výtvorů, které žák vytvořil ve škole či v zájmových kroužcích. Podle Feřtka tyto informace již dnes některé školy využívají, ale je jich málo. Domnívá se proto, že většina škol by tak radikální změnu oproti plošnému testování nepřijala.

Oba odborníci se vyslovili proti zavedení takzvaného cut-off score, tedy minimální bodové hranice pro úspěšné složení přijímací zkoušky, které prosazuje Asociace krajů ČR. S tímto záměrem nesouhlasí ani ministr školství Robert Plaga (ANO). Proti se vyslovila také Asociace ředitelů gymnázií a Unie školských asociací CZESHA. Výhrady má i Svaz průmyslu a dopravy, který se obává, že by mohlo ubýt žáků v některých oborech, jejichž absolventů je v současnosti na trhu práce nedostatek.

Petra Kierová mal