Mussoliniová byla do Evropského parlamentu zvolena za stranu bývalého premiéra Silvia Berlusconiho Vzhůru, Itálie, ale nyní podle všeho chystá přestoupit do protiimigrační Ligy, kterou média označují za krajně pravicovou. Tweet zveřejnila minulý týden, hlavní izraelské deníky zaznamenaly bouři na sociálních sítích a pohoršení židovské komunity v pondělí a dnes.

Na kontroverzní tweet pozitivně reagovaly tisíce lidí, některé komentáře obsahovaly fašistické symboly či slogany. V jednom z tweetů, který Mussoliniová označila symbolem To se mi líbí, uživatel tvrdí, že "židovský Zuckerberg" nechá "židovská média" protlačovat "politickou korektnost" na facebooku, zaznamenal deník Haarec.

Podle italského deníku La Repubblica ale reagovala většina uživatelů sociálních sítí negativně. "Váš děd je protagonistou jednoho z nejtemnějších období italských dějin. Vedle zavedení rasových zákonů jeho vinou zemřelo mnoho Italů, má rodina o tom ví své," cituje La Repubblica jednu z reakcí.

"Nevíme, zda se nervově zhroutila, anebo měla pocit, že z (toho) politicky vytěží, ale výhrůžky Mussoliniové jsou nehorázné tím spíš, že je italskou poslankyní Evropského parlamentu," řekl deníku Haarec předseda římské židovské obce Riccardo Pacifici. "(Během holokaustu) bylo zabito šest milionů Židů a ona (Mussoliniová) to ani 75 let poté nepochopila," dodal.

"Kvůli Benitu Mussolinimu byl můj dědeček vyloučen ze školy, kvůli jeho stoupencům skončilo 16 členů mé rodiny v rukou nacistů a nakonec byli zplynováni v Osvětimi. Urazí vás, když řeknu, že váš děd byl zločinec?" reagoval na tweet Mussoliniové italský politik a spisovatel židovského původu Roberto Della Seta.

Na to, že Mussoliniho opakovaně cituje i současný italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini, do jehož Ligy chce Mussolinioví přestoupit, upozornil deník La Repubblica. Jako příklad uvádí slogany "Kdo se zastaví, je ztracen" nebo "Tolik nepřátel, taková čest".

Benito Mussolini vládl v Itálii v letech 1922 až 1943, kdy byl svržen. Itálii přivedl ke spojenectví s nacistickým Německem. V roce 1945 byl zavražděn italskými partyzány a jeho tělo bylo pověšeno hlavou dolů na náměstí v Miláně.

Deník Haarec také připomíná blížící se 80. výročí zavedení italských rasových zákonů. První a nejdůležitější z nich vstoupil v platnost 17. listopadu 1938. Italští Židé podle něj přišli o občanská práva, nemohli nadále vykonávat veřejné úřady ani studovat na univerzitách.