Harírí byl od soboty v Paříži, kde se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a kde oznámil, že se do Libanonu vrátí do středy, kdy země bude slavit výročí nezávislosti. Do vlasti, kam přiletěl z Kypru soukromým letadlem, se nakonec vrátil dnes.

Svou rezignaci Harírí zdůvodnil obavami o svůj život a kritizoval rostoucí vliv Íránu a Hizballáhu v Libanonu. V Libanonu podle něj panuje stejná atmosféra jako v roce 2005 před atentátem na jeho otce a někdejšího premiéra Rafíka Harírího, který byl zavražděn v Bejrútu.

Mnoho politologů se však domnívá, že Saúdská Arábie Harírího, který je sunnita, přiměla k rezignaci, protože ho považovala za neschopného omezit moc radikálního Hizballáhu v libanonské vládě. O tom, že byl Harírí k rezignaci přinucen, hovořil i libanonský prezident Michel Aún.

Sísí, někdejší vojenský velitel, který bojuje proti islamistickému terorismu, a v roce 2013 v Egyptě svrhl vládu Muslimského bratrstva, zdůraznil, že Saúdskou Arábii a státy Perského zálivu, které Egyptu poskytují pomoc, podporuje. Egyptský prezident ale rovněž zdůraznil, že nezvažuje podniknout kroky proti Hizballáhu, navzdory tomu, že Rijád chce vůči tomuto šíitskému hnutí zavést sankce.

Egyptská prezidentská kancelář uvedla, že Aún, který je spojencem Hizballáhu, se Sísím rovněž mluvil. Oba prezidenti se prý shodli, že je nutné hájit národní zájem Libanonu a zajistit stabilitu v zemi.