Devětašedesátiletý Andrzej Rzepliński cenu obdrží za úsilí o zachování právního státu a demokracie v Polsku. "Soudcem polského ústavního soudu byl zvolen v roce 2007, od roku 2010 byl jeho předsedou. V roce 2015 v krizi kolem ústavního soudu hájil nezávislost instituce tváří v tvář pokusu vlády o její mocenské převzetí," uvedli zástupci Listů.

Rzepliński byl předsedou ústavního soudu do prosince 2016, kdy plánovaně odešel do důchodu. Je držitelem řady ocenění, mimo jiné medaile Pro Ecclesia et Pontifice, kterou převzal v roce 2015 z rukou papeže Františka za zásluhy o římskokatolickou církev a právní systém v Polsku.

Společně s předáním prestižní ceny se uskuteční debata s názvem Můžeme věřit právu, když nechceme věřit institucím?, ve které vystoupí kromě laureáta také polský překladatel a publicista, katolický kněz Tomasz Dostatni.

Cena je pojmenována po Jiřím Pelikánovi (1923 - 1999), olomouckém rodákovi, jedné z předních osobností Pražského jara 1968 a od roku 1979 poslanci Evropského parlamentu. Jeho Listy byly spolu s Tigridovým Svědectvím nejvýznamnějším českým exilovým časopisem. Publikovaly v nich přední osobnosti exilu i domácí opozice bez ohledu na politickou orientaci či vyznání

Cenu Pelikán udělují Listy od roku 2004. Ocenění je udělováno osobnostem, které prosazují hledání pravdy v otevřeném a demokratickém dialogu, přitom však neváhají vystupovat proti společenskému zlu, a to ani za cenu osobních obětí či ztráty popularity. Prvním nositelem se stal první polský postkomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki, ocenění získala také bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, politik a publicista Jaroslav Šabata, maďarský bohemista György Varga, polský novinář Adam Michnik či veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Loni ocenění získal politik, právník a esejista Petr Pithart. Autorem plastiky pelikána je olomoucký výtvarník Pavel Herynek.