Kosík tvrdí, že propuštění ho překvapilo. "Otevřeli dveře a řekli konec," řekl Kosík. Ten v prosinci 2017 v rozhovoru s deníkem Sme mimo jiné potvrdil úlohu bývalého ředitele SIS Ivana Lexy v zavlečení Michala Kováče mladšího do Rakouska a sám je z podílu na činu podezřelý.

Dořešení kauzy však zabránily kontroverzní amnestie, které v roce 1998 udělil autoritářský premiér Vladimír Mečiar, jenž v té době vykonával také některé pravomoci hlavy státu.

Mezinárodní zatykač na Kosíka slovenská policie vydala kvůli případu podvodu se směnkami. Slovenský nejvyšší soud koncem června 2016 v této věci vynesl pravomocný rozsudek obnášející čtrnáctiletý trest vězení a pokutu 100.000 eur. Bývalý policista však ještě před vynesením verdiktu ze Slovenska uprchl.

V pondělí, den před Kosíkovým propuštěním v Mali, slovenský zvláštní trestní soud rozhodl, že kvůli nezaplacení peněžitého trestu mu rozsudek prodlužuje o další čtyři roky.

Kosík dlouhodobě tvrdí, že je ochoten svědčit o únosu Kováče mladšího i o dalších kauzách bývalých příslušníků SIS. Od státu však žádá, aby mu zaručil bezpečnost. Své další kroky po propuštění nechtěl komentovat. Slovensko usilovalo o jeho vydání.

Ze zavlečení Kováče mladšího do Rakouska byla podezřelá SIS, kterou tehdy vedl blízký Mečiarův spolustraník Ivan Lexa. Tajná služba údajně chtěla prezidenta Kováče zdiskreditovat, protože kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v zahraničí vydán zatykač, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko.