"Tímto zákonem se má dostat do právního systému něco zcela nového, nečekaného, nezvyklého. My se tomu samozřejmě nebráníme," řekl Toman. Poukázal ale na to, že po staletí, už od antických dob, bylo celé občanskoprávní řízení stavěno na individuálních základech - tedy na nároku jednoho konkrétního žalobce proti žalovanému.

Zavedení hromadných žalob, které lidem umožňují uplatnit stejné nebo obdobné nároky v jediném soudním řízení, slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení. Žaloby se mohou týkat například nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, nároků vzešlých z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Samostatně takové nároky obvykle nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší.

Česká advokátní komora dnes sdělila, že chápe snahu umožnit poškozeným, aby se domohli svých práv, a snahu postihnout škůdce, kteří se velkým množstvím malých částek neoprávněně obohatili nebo získali jinou výhodu. Přesto varovala před možnými úskalími nové právní úpravy.

"Jde o právní úpravu českému právnímu prostředí velmi vzdálenou, spíše cizí, která je navíc předkládána v době, kdy je připravována rekodifikace civilního procesu. Avšak tvorba těchto právních předpisů není propojena a probíhá zcela zjevně ve zcela jiném organizačním a časovém rámci," poukázala profesní organizace. "Přijímat zákon o hromadných žalobách dřív a potom za rok, za dva, za pět let dělat občanský soudní řád, to se nám zdá jako nesprávný postup. A ten čas, než k tomu dojde, doporučujeme využít k debatám a odstranění všech problémů," doplnil Toman.

Legislativci by podle advokátů navíc měli vyčkat také na výsledky celoevropského šetření, které k právní úpravě hromadných žalob dokončuje Evropská komise. A to i proto, že lze očekávat upřednostnění principu opt-in, tedy takového, podle nějž by se každý poškozený musel k hromadné žalobě připojit samostatně. Český věcný záměr, na jehož základě má ministerstvo spravedlnosti do roka připravit paragrafové znění zákona, přitom dává přednost opačnému principu opt-out - tedy takovému, podle nějž bude žalobcem každý, kdo má obdobný nárok, i když neudělá vůbec nic pro to, aby se žalobcem stal.