"Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou radou vlády na léta 2019-2021 nesouhlasí. Na rok 2019 požadujeme oproti schválenému střednědobému výhledu navíc 82 milionů korun a na roky následující 312, respektive 326 milionů korun," řekla. Současná vládní rada pro výzkum, jíž předsedá premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), počítá pro rok 2020 s výdaji na vědu ze státního rozpočtu 37,5 miliardy korun, což je stejně, kolik rada prosazovala za minulé vlády za vedení Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL).

Zažímalová upozornila také na to, že pro letošní rok přišla Akademie věd zásahem vlády o 100 milionů korun, a to bez toho, že by tuto změnu projednala rada vlády. "S tímto postupem jsme vyjádřili zásadní nesouhlas," uvedla. Sněm odpoledne přijal usnesení, že požaduje, aby při projednávání a určování rozpočtu na výzkum "bylo vždy respektováno postavení a kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace". Usnesení navrhl místopředseda AV ČR Pavel Baran, který je zároveň místopředsedou vládní rady. Hlasovalo pro něj 123 ze 134 přítomných členů sněmu.

Změny v letošním rozpočtu Akademie věd souvisí se škrty ve všech resortech. Peníze mají pokrýt slevy jízdného pro seniory a studenty. O velkou část peněz přišlo ve výzkumu také ministerstvo školství či Technologická agentura, která poskytuje účelovou podporu projektům spojujícím vědecké výsledky s praxí.

Požadavky Akademie věd pro roky 2019-2021 vycházejí ze společného prohlášení o stabilizaci systému vědy, výzkumu a inovací, které loni v květnu podepsali zástupci vlády, ministerstva školství, Akademie věd a České konference rektorů.

Loni Akademie věd hospodařila s 5,1 miliardy korun ze státního rozpočtu. Letos měla mít o 550 milionů víc. Jak už Zažímalová dříve upozornila, velká část peněz jde na mandatorní výdaje, jako je například provoz laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Ročně vyjde na 210 milionů korun.

Sněm na svém zasedání zvolil také více než dvacítku svých nových členů pro roky 2018-2022. Stali se jimi například prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, bývalý rektor ČVUT Petr Konvalinka či děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer. Celkem má sněm více než 250 členů, a to zástupců vědy, vysokých škol, průmyslu, obchodu a bank.