Podle údajů z databáze M.B.A. Finance má 13 procent neplatičů, se kterými firma řeší jejich dluhy, nahlášeno bydliště na úřadě. Je to skupina dlužníků, kteří nekomunikují v domnění, že to 'nějak dopadne'. Účelově se nahlásí k trvalému obytu na obecním nebo městském úřadě, kam jsou jim ukládány zásilky a výzvy, které si ovšem nevyzvedávají.

"Takové chování není řešením, protože uložená zásilka je po deseti dnech považována za doručenou. A dlužník, který se neseznámí s obsahem, nemůže vyjádřit nesouhlas a činit právní úkony na svoji obranu," upozornil manažer klientského servisu M.B.A. Finance Jakub Zetek.

Pokud dlužník nepřebírá poštu, ani nijak nekomunikuje s věřitelem, rostou mu na dluhu náklady na jednotlivé právní úkony, výdaje zastoupení na soudních jednáních a další poplatky. Paradoxně nejčastěji jde o původně nízké dluhy, které neřešením rostou na takové částky, že mohou dlužníka existenčně zruinovat. Lidé, kteří se jednou nahlásí na úřad, nemůžou nic vlastnit. Nemůžou vést normální život, protože v momentě, kdy vystoupí z ilegality, je jejich dluhy doženou, varoval Zetek.

Počet dlužníků, kteří se snaží vyhnout svým povinnostem nahlášením trvalého pobytu na obecním úřadě, je vysoký, doplnil prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Poslední dobou se setkává s novým trendem, kdy si dlužníci ruší trvalý pobyt v ČR, přestože nadále pobývají na jejím území. V takovém případě se na ně totiž nevztahuje takzvaná právní fikce doručení, tedy pravidlo, že písemnost je považována za doručenou, i když se s ní adresát fakticky neseznámil.

Loni bylo na úřadech přihlášeno 381.000 občanů, podle ministerstva vnitra přitom je v Česku kolem 70.000 bezdomovců.