Úterý 31. ledna 2023
Svátek slaví Marika, zítra Hynek
Zataženo, sněžení 2°C

Podcast: Spielberg natočil oscarový film o sobě. Poláci ocenili film o strastech gaye

Video se připravuje ...
Autor: pdc, klb, Marek Slovák - 
30. listopadu 2022
05:00

Věhlasný režisér Steven Spielberg natočil Fabelmanovi, v nichž mistrně vypráví mimo jiné o odhalení nevěry vlastní matky. Za film by režisér rád dostal Oscara. V Polsku vyvolaly pobouření i chválu Strachy v nás, popisující život gaye v homofobní a xenofobní společnosti. Jak si vedly nové dokumenty, se dozvíte ve vid/podcastu Kulový Blesk.

Již koncem minulého tisíciletí měl americký režisér Steven Spielberg režírovat autobiografický snímek o svém dětství a dospívání. Projekt si prošel dlouhým vývojem, až byl na konec realizován jako FABELMANOVI, a to podle scénáře, pod nímž je podepsán Spielberg a jeho stálejší spolupracovník Tony Kushner (Mnichov, Lincoln, West Side Story). Fabel znamená bajka nebo vyprávěnka, čímž je dáno najevo, že film je pouze inspirován Spielbergovou zkušeností: častým stěhováním mezi státy, nestabilním rodinným zázemím, antisemitskou šikanou, nevěrou matky a rozpadem rodiny… 

„Fabelmanovi jsou nejlepším Stevenem Spielbergem, jakého si pamatuji,” soudí Jana Bébarová. „Jsou oslavou dětství a dospívání a všech kreativních impulsů ve formativním věku. Podobně jako Richard Linklater v Chlapectví Spielberg mapuje vyrůstání chlapce na americkém předměstí, jeho osobní rozvoj a určující vztahy v rodině a školním kolektivu, které jej vedou k hledání sebe sama skrz umělecké vyjádření,“ shrnuje Jana a přirovnává ke svému oblíbenému americkému režisérovi. „Nejlepší přichází na konec - David Lynch v prvotřídní roli barda klasického Hollywoodu Johna Forda, jenž protagonistovi udělí zásadní radu do života,“ dodává - a doufá v Oscara, ale především pro Lynche. 

Fabelmanovi. (2022) Fabelmanovi. (2022) | Vertical Ent.

Marek byl příjemně překvapený tím, že nejde o cinefilní krasosmutnění, nýbrž velmi smutný, respektive emocionálně komplexní, film o jednom cinefilovi. Právě linie o dětství a dospívání je jednotící ve vztahu k dramatu o dysfunkční rodině. „Filmy, jejich tvorba a (společné) sledování, zde slouží ke vztahování se k druhým i sobě. Jsou něčím, co traumata způsobuje i co umožňuje se s bolístkami vypořádat. Něčím, díky čemu se můžeme na druhé dívat jinak, všimnout si něčeho, co nám dříve unikalo, odhalit tajemství.“ V kusých a nadšených výkřicích Marek vyzdvihuje i to, na kolik je dílo filmařsky pozoruhodné. Jana zmiňuje scénu, ve které dává John Ford radu postavě, která má představovat mladého Spielberga. Sdělí mu, že umístění horizontu nahoru anebo dolů je divácky zajímavé. Fabelmanovi ale volí „odlišnou strategii: co je zajímavé, je často buď mimo záběr, nebo v dalších plánech, původně nepovšimnuté,“ dodává Marek.

Fabelmanovi, jeden z nejlepších letošních kinofilmů a jeden z nejlepších filmů Stevena Spielberga za poslední roky, má od Marka i Jany 100 %.   

Strachy v nás a kolem nás 

„STRACHŮ V NÁS, natočených podle skutečného příběhu oceňovaného umělce a queer aktivisty Daniela Rycharského v hlavní roli s vždy výtečným Dawidem Ogrodnikem si cením jako dalšího příspěvku do výrazné skupiny ostrých hlasů ozývajících se z polské kinematografie, reflektující tamní bigotní společnost, sžíranou homofobií a xenofobií,“ vyzdvihuje Jana. Na polském počinu, režírovaném Lukaszem Rondudou a Lukaszem Guttem a nominovaném na šest domácích filmových cen, jí zaujalo, že „pozoruhodně tematizuje zrod aktivistického uměleckého díla-happeningu, kterým je ostatně protagonista sám o sobě.“

Marek není až tak nadšený z distribučního titulu Queer Kino, které uvádí věci z festivalu Mezipatra. Strachy v nás pro něj byly „film-argument, který cílí na emoce, přičemž vše je příliš tezovité. Ústřední postava představuje určitý argument, vše ostatní - postavy, vyobrazení vesnice, dění - je tomu podřízeno.“

Strachům v nás dává Jana na 100 %. Pro Marka bylo tohle stvrzování představ o polském venkově a společnosti na 60-70 %.  

Mluvící hlavy

„Časosběrný dokument sledující životy šesti nevidomých osob si vaše srdce získá už jen tím, že sociální aktéry a aktérky neprezentuje jako někoho, koho vám má být líto, ale lidi hodné obdivu,“ zamlouvalo se Janě na dokumentu Jany Ševčíkové TI, KTEŘÍ TANCUJÍ VE TMĚ. Marek mimo jiné ocenil kameru Jaromíra Kačera, který snímal už předchozí režisérčiny dokumenty (Gyumri, Opři žebřík o nebe). „Zprostředkovává perspektivu protagonistů: pokud vidí jenom siluety, máme to v některých částech stejně, pokud nevidí nic krom věcí v blízkosti, další plány jsou nezaostřené a rozmazané,“ rozvádí a zpřesňuje. 

Jana zná i jiné číslo, než je stovka, a tak Ti, kteří tancují ve tmě uděluje 90 %. Marek je na střídmějších 70-80 %, protože měl problém s tím, že se vnáší až velká řada témat s hlavním příliš nesouvisející a některé osudy jsou zajímavější než jiné.

„Mluvící hlavy v kombinaci s řadou archivních záběrů a pečlivě rešeršovaných informací vám sice vnesou hluboký vhled do dané, tolik propírané problematiky, nicméně s odstupem času možná nabudete pocitu, že jste se v té hloubce poněkud ztratili,“ hodnotí Jana JFK: NÁVRAT ZA ZRCADLEM. Dokument Olivera Stonea, který je v něm i jako průvodce, se znovu navrací k atentátu na prezidenta Kennedyho, vychází hlavně z knihy Jamese Dieugenia. “Pokud hledáte spíše zábavu, přečtěte si raději skvělý román Stephena Kinga Dallas 63, který příběh zavraždění JFK hravě přetváří,“ doporućuje Jana lidem, aby nejenom sledovali, ale i četli!

JFK návrat: Za zrcadlem (2022) JFK návrat: Za zrcadlem (2022) | Film Europe

Kdo dočetl až sem, dozví se, Marek „vnímal, že s JFK pracuje Stone jako symbolem liberální demokracie, protože se pacifisticky zasazoval o stažení vojsk z Vietnamu a o mírová jednání s totalitními mocnostmi, vyjadřoval se proti rasismu. Zavraždění JFK je tak podáváno jako atentát na liberální demokracii.“ 

JFK: Návrat za zrcadlem, který ve Stoneově filmografii vhodně doplňuje fikční biografii JFK a nonfikční JFK: Na pokraji zkázy z cyklu Neznámé dějiny Spojených států, má od Marka i Jany svorně 80 %

„Co když se francouzský rock zrodil s Edith Piaf?“ ptá se francouzský feministický dokument ACH, TY HOLKY!. Slavné (nejenom) zpěvačky jako Vanessa Paradis či Charlotte Gainsbourg sdělují, jaké je být žena-zpěvačka, s čím se musí potýkat. „Feminismus je zde ukazován v různých a rozmanitých polohách, od radikálního, který je pro eliminaci mužů, až k progresivistickému, zohledňující nerovné třídní postavení a problémy v zemích tzv. Třetího světa. V necelých osmdesáti minutách se ale kvůli množství témat a odbíhání k řadě věcí mimo hudbu klouže po povrchu,“ myslí si Marek.

Marek filmu Ach, ty holky! uděluje pouhých 60 % a doporučuje si počkat na stream.

Marek i Jana si povídali i o netflixové novince, kterou částečně režíroval Tim Burton, Wednesday. Pokud chcete slyšet jejich hodnocení, pusťte si vid/podcast Kulový Blesk:

Video  Kulový Blesk: Spielberg natočil oscarový film o sobě  - Blesk TV
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa