Podcast: Román z hořícího metra v Praze. Kopřiva odhalil, co nastane při blackoutu
Noční můra mnoha cestujících. Souprava metra se zničehonic zastaví uprostřed temného tunelu. Vzduch ve voze dochází a otevřená okýnka nepomáhají. Řidič hlásí, že se nic neděje, ale po pár minutách opouští kabinu a uklidňuje pasažéry, že brzy přijdou hasiči. Přesně tuto variantu pod dohledem zkušených odborníků rozebral ve svém románu 101 minut Štěpán Kopřiva. Co by se dělo dál, prozradil v Blesk Podcast.
Riziko, že by nastal ve velkém evropském městě blackout, je podle spisovatele, scenáristy a spoluzakladatele nakladatelství CREW vyšší než před třemi lety. Tehdy začal psát svůj poslední román 101 minut, na jehož začátku vypadne v brzkých ranních hodinách proud v celé Praze. V 5:23 zůstane jedna souprava metra mezi stanicemi Karlovo náměstí a Anděl stát v tunelu pod Vltavou. Po příchodu a nešťastném zásahu hasičů začne souprava hořet a přes sto cestujících se musí rychle evakuovat. Ohrožuje je totiž neviditelný oxid uhelnatý.
101 minut psal Štěpán Kopřiva pod bedlivým dohledem hasičů, zdravotních záchranářů a pracovníků metra, aby zobrazení děje nebo chování a smýšlení postav odpovídalo možným scénářům: „Napsal jsem část před nějaký zvrat a dal jsem jim to přečíst, jestli to sedí. Pak jsem se zeptal, co by si mysleli, kdyby se stala nějaká další událost. Buď mi to odsouhlasili nebo řekli, že je to blbost,“ popisuje oceňovaný autor brakové literatury, jak jeho román po částech vznikal.
Hořící metro není fantazie
Hlavními hrdiny jeho knihy se tak stali hasiči, kteří v hustém kouři z nevětraného metra vyprovází pasažéry, zatímco jejich kolegové se snaží uhasit soupravu. Kniha tak ukazuje, jak zdánlivě neškodný výpadek proudu může rozpoutat nebezpečnou situaci. Zároveň román obsahuje množství slangových slov, které členové integrovaného záchranného systému běžně užívají. Čtenář se tak dozví, co je bégéčko, boják, harmonika nebo kaštani. A mohlo by k této havárii dojít i ve skutečném pražském metru?
„Už samo to, že je tam několik nehod za sebou, tak to je na samé hranici pravděpodobnosti. Takto jsem to vystavěl, aby v knize bylo drama. Ale neřekl bych, že je tam něco, co by se izolovaně nemohlo stát,“ prozrazuje s úsměvem Kopřiva. Jeho slova potvrzuje kupříkladu nehoda z roku 2013, kdy na lince C hořely v tunelu kabely. Největší katastrofa v metru se stala v roce 1995 v ázerbájdžánském Baku. Stejná souprava metra, jako jezdila v Praze, začala hořet a ve vozech zemřelo 289 lidí a dalších 270 se jich zranilo. Štěpán Kopřiva je přesto na cestách pražským metrem klidný, protože ví, co by se dělo, kdyby se ranní metro překvapivě zastavilo v temném tunelu pod Vltavou.
u té fúze, když už teda víme, že rozštěpením uranu-235 získáme energii, protože lehčí nuklidy mají větší hmotnostní schodek připadající na jeden nukleon (přičemž atom uranu-235 se vyznačuje nejkratší vlnovou délkou de Broglieových vln, tedy při pohybu částic kvazi stejnou rychlostí - což je ostatně i základem vzorce deBr. vln - podíl Planckovy konstanty a oné hybnosti částic) a že taková aktivita radionuklidu v rámci poločasu rozpadu 4 dny klesne po 14 dnech o jednu čtrnáctinu, po 16 dnech o jednu šestnáctinu.. víme už toho zkrátka hodně směrem k té jaderné fúzi
a ještě teda budování těch menších jaderných elektráren, což by měla být budoucnost jaderné energetiky.