Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice

Znalci dění na prezidentském dvoře Vladimira Putina jsou zvyklí, že kolem něj se vždy smršťují a rozpínají informační oblaka mlhy. Na jedné prostupné straně odborníci sledují Putina v jeho vyjádřeních, které ale nejsou nijak stabilní, neboť je ruský prezident mnohdy i sám vyvrátí. Jindy skrz mlhu prosvítají četná svědectví tajných bezpečnostních služeb, anonymních spolupracovníků nebo ruské opozice. Za dým Putinovy mlhy se pouštějí i odborníci svými analýzami a nekonečná oblaka pak rozdmychávají dezinformátoři smyšlenkami. Během posledních dvou let se ale mračna kolem ruského prezidenta stala neprostupnější, protože ve strachu před možnou nákazou koronavirem se od všech distancoval do soukromí. 

Podcast: Putin je v nespravedlivé válce, myslí si etik. NATO by nemělo na Ukrajině válčit

„Putin během pandemie omezil kontakty jen na určité, takže přestal komunikovat s významnými hráči. Fungování ruské společnosti je kombinace formálních a neformálních vztahů. To je v každé společnosti, ale v Rusku jsou zásadní neformální vztahy," jmenuje jeden z aspektů, které prezidentovo odstřižení přineslo. Politici a úředníci na všech úrovních ruské samosprávy totiž velkou část agendy řeší osobně, od prosazování zákonů po drobné úplatky. K Putinovi se tak podle Veroniky Sušové Salminen z Centra globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR nedostávali lidé, od kterých by se Putin neformálně dozvídal odlišné informace, než které jsou mu předkládané.

„Nevíme, jaké má informace. Dostává červené desky se zprávami. Všeobecně se ví, že nečte internet a nehledá nezávislé informace. Nevíme, jestli mu v těch deskách píší, že jde vše podle plánu, jak se veřejně vyjádřil, nebo to je jen krycí manévr," říká o Putinově mlze vědkyně.

Unavený geroj

Další nesnadnou otázkou je, jestli se Putin odstřihl pouze ze strachu o svůj život nebo si chtěl ulevit. Přeci jen 7. října oslavil 69 let a ve vysokých státních funkcích žije již od roku 1999. „Jak osobně Putina sleduji, tak se na něm začíná projevovat únava a věk. Ruský model vládnutí je totiž strašně náročný, ať už na nervy, na čas a další věci. Šlo vidět, že před invazí záležitosti více delegoval a věnoval se jen výběrově tématům. To teď už nemůže," vrací se historička ke koronavirovému období, během nějž Vladimir Putin dokonce sám napsal esej o 25 stranách „O jednotě Rusů a Ukrajinců" a v červenci 2021 ji publikoval. „Esej poukazovala na to, že Putinův vztah vůči Ukrajině je velmi problematický, nejen strategický, ale i emotivní. Což je při rozhodování problém," naznačila vědkyně, jak důležitá je v Putinově chápání Ukrajina. Je pro něj „součástí ruského světa, který podle mě tímto útokem zničil. A zničil s ní i bratrský svazek, což si asi neuvědomuje," dodala Veronika Sušová Salminen.

Že je pro Vladimira Putina otázka příslušnosti Ukrajiny k Rusku důležitá, svědčí podle historičky i emoce, které jsme během jeho veřejných vystoupení mohli vidět a nejsou u něj příliš běžné. „Když jsem slyšela projev o uznání separatistických republik a poté projev o zahájení tzv. speciální operace, tak v obou případech ztrácel glanc. On se zadýchával, zalykal se v určitých momentech, takže nervy se na něm určitě projevovaly. Podobně nervózně nebo emotivně působil, když musel v roce 2014 vystoupit po sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou. Tehdy to ale bylo velmi náhlé, tady nějakou přípravu měl," vysvětlila odbornice.

Náhrada Putina?

Média a odborníci spekulují o tom, že by mohl být Vladimit Putin sesazený a nahrazený. To ale podle Sušové Salminen nelze předpovědět. Odmítá i uvažovat, kdo by ho mohl případně ve funkci nahradit. Chápe, proč někteří oligarchové a část společnosti by současného prezidenta rádi nahradili. Putin totiž svou „speciální operací" zbořil všechno, co během své vlády vybudoval. „Putinova základní linie politiky za 20 let byla stabilizovat. Stabilizace elit a společnosti. Někteří pro ten režim dokonce používají slovo stabilokracie, to znamená vláda stability. Tento krok je ale velmi destabilizační. Uvidíme, jestli se s tím jeho systém vyrovná, doposud vše překonal," zdůrazňuje historička na závěr s tím, že se Rusové oproti Západu umí dobře adaptovat na změny.

Jak hodnotí invazi na Ukrajinu ruští oligarchové a jaký vztah k Rusům mají Finové, řekla v Blesk Podcast Veronika Sušová Salminen: