Recenze: Ztracené životy otevírají minulost v živoucích odkazech kronik

Ztracené životy otevírají minulost v živoucích odkazech kronik.
Ztracené životy otevírají minulost v živoucích odkazech kronik.  (Autor: Nová forma, Blesk)
Autor: red - 
29. října 2018
08:30

Ve své první knize se Jaroslava Klímová vrátila do časů normalizace, v té druhé ještě mnohem dál. Život vdechla skutečným, ale sotva postřehnutelným zmínkám z historických kronik.

Kolik stran papíru bylo popsáno velkými historickými událostmi? Kolik desítek kronik či deníků? Ale jaké byly životní osudy lidí, kteří neplnili titulní řádky těchto zápisů? Lidí, kteří prožívali své obyčejné, nenápadné, ale přitom mnohdy dramatické příběhy, když kolem nich kráčely dějiny… Dle synopse Jaroslava Klímová ve své druhé knize přináší povídky pohrávající si s reálnými základy starých událostí, s fragmenty a postavami, jejichž životní osudy mohly být stejně tak úplně obyčejné, jako plné vášně, lásky, nenávisti a zvratů. Autorka kombinuje fantazii se skutečností tak, aby odhalila možné „ztracené životy“ našich dávných předků.

Jaroslava Klímová prozradila, že k napsání povídek její druhé knihy ji inspirovaly události, na které narazila ve starobylých kronikách. Jejich přepis a studium měla v té době jako hobby. Daleko víc, než velké a známé události, ji ale zaujaly skromné zmínky z života úplně obyčejných lidí či nálezy anonymních pozůstatků archeology. Řadu z nich pak uchopila jako základ pro vyprávění o jejich osudu či jen jediné příhodě, která nehýbala dějinami, ale jedním konkrétním osudem.

Podařilo se jí tak vykreslit živé obrazy o prostých lidech, kteří by jinak dávno upadli v zapomnění. Ztracené životy však nejsou učebnicí dějepisu, ale milou a přitom strhující připomínkou faktu, že v každé době byl život plný překvapení, dobrých i špatných událostí. Útlá knížka se čte velmi příjemně – jako byste byli svědky příjemného vyprávění při setkání s očitým pamětníkem. Probouzí ve čtenáři vlastní fantazii, která jednotlivé postavy nechává působit ještě po skončení té které povídky. Z celého titulu je pak cítit nadšení, se kterým Klímová vybírala jednotlivé hrdiny a dokreslovala pro ně osudový okamžik. Protože, jak sama cituje na první stránce a jak měl prohlásit už římský filozof Seneca: „Někdy i žít je statečným činem.“

Hodnocení: 100 %

Jaroslava Klímová

Ztracené životy

Počet stran: 146

Nakladatel: Nová forma, 2014

Zobrazit celou diskusi