12°C
Sekretářka z koncentračního tábora neuspěla s odvoláním: Trest za napomáhání k vraždám platí
Devětadevadesátiletá bývalá sekretářka v nacistickém koncentračním táboře Stutthof Irmgard Furchnerová s dovoláním neuspěla, její dvouletý podmínečný trest z roku 2022 za napomáhání k vraždám 10.505 vězňů tak platí. V úterý o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr v Lipsku, jak informují německá média. Verdikt je pravomocný.
Proces s Furchnerovou vyvolal nejen v Německu velkou pozornost médií, neboť je jedním z posledních, v němž se někdo zodpovídal kvůli zločinům souvisejícím přímo s druhou světovou válkou a holokaustem.
Furchnerová byla od června 1943 do dubna 1945, tedy ve věku svých 18 a 19 let, civilní zaměstnankyní velitelství nacistického koncentračního tábora poblíž Gdaňsku v okupovaném Polsku. Protože byla tehdy tak mladá, byla souzena podle trestních zákonů vztahujících se na mladistvé.
Původní proces skončil v prosinci 2022, kdy soud v severoněmeckém Itzehoe vyhověl návrhu obžaloby a Furchnerové uložil dvouletý podmíněný trest. Obžaloba tvrdila, že Furchnerová dobře věděla, co se v táboře děje, takže svou prací napomáhala jeho dalšímu fungování. Obžaloba mimo jiné uvedla, že z oken svého pracoviště viděla značnou část tábora včetně shromaždiště, kde noví vězni procházeli selekcí. Navíc musela podle vyšetřovatelů vidět a především cítit téměř neustálý zápach z krematorií spalujících mrtvé.
Obhajoba rozporovala, že by o zvěrstvech věděla, a požadovala zproštění viny. Soud však při vynesení rozsudku konstatoval, že je nepředstavitelné, aby si tehdy vražd nevšimla. Furchnerová nicméně ještě v prosinci 2022 podala dovolání ke Spolkovému soudnímu dvoru, aby verdikt přezkoumal.
Soudní dvůr nové dokazování a výslechy svědků neprováděl, neboť posuzoval jen to, zda bylo původní řízení vedeno řádně a zákonně. Během celé doby přezkumu byl prvotní rozsudek nepravomocný, takže na Furchnerovou bylo nadále nahlíženo jako nevinnou. To se ale dneškem změnilo, neboť rozsudek nabyl právní moci.
Stutthof sloužil nejprve jako takzvaný pracovně-výchovný tábor, kterým prošly desetitisíce Poláků a občanů Sovětského svazu, internováni v něm ale byli i političtí vězni, lidé podezřelí ze zakázaných homosexuálních styků nebo svědkové Jehovovi. Od poloviny roku 1944 do Stutthofu mířily tisíce Židů z Pobaltí či polští civilisté zatčení po potlačení varšavského povstání. Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65.000 lidí. Součástí zařízení byla i plynová komora, mnoho vězňů bylo zavražděno zastřelením či pomocí fenolových injekcí do srdce. Tisíce lidí zemřely hlady.
Není to trochu pozdě? Pokud je vinná, tak už měla být odsouzená dávno a ne teď.