Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Izraelskou vládu čeká v příštích dnech výměna na klíčovém postu ministra zahraničí. Stávající šéf diplomacie Eli Kohen se podle předchozí dohody stane ministrem energetiky, a do čela ministerstva zahraničí přejde naopak současný ministr energetiky Jisrael Kac. Výměnu, která má nastat v pondělí 1. ledna, musí ještě formálně schválit vláda, která zasedne v neděli, napsal dnes server The Times of Israel.
Dohodu čelní představitelé vládní strany Likud uzavřeli vloni při vzniku nového kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua. Podle toho, jak tehdy média o dohodě informovala, se Kohen a Kac dohodli na výměně vládních postů po jednom roce vládnutí. Kac zůstane ministrem zahraničí následující dva roky a Kohen se do čela izraelské diplomacie vrátí v posledním roce vládního mandátu. Poměrně komplikované řešení vzniklo podle serveru The Times of Israel kvůli obavám Kace, že kabinet, který se opírá o podporu krajně pravicových sil, dva roky ve funkci nevydrží.
Kohen vedl izraelskou diplomacii v klíčovém období po útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října. Na mezinárodním poli musel mimo jiné hájit počínání Izraele, který čelí kritice za vysoké počty obětí mezi civilními obyvateli v Pásmu Gazy či za omezenou humanitární pomoc tomuto území, které mezinárodní organizace jako OSN považují za nedostatečnou.
Izraelský válečný kabinet bude dnes večer poprvé od začátku nynějšího konfliktu s hnutím Hamás jednat o tom, jak si Izrael představuje poválečné uspořádání v Pásmu Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle ToI jednání o poválečném uspořádání odkládal k nevoli administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, podle níž je zapotřebí mít plán pro poválečnou správu Pásma Gazy, který umožní stažení izraelské armády, aby tam nezůstala donekonečna.
Netanjahu toho dosud mnoho o poválečných záměrech pro Pásmo Gazy nesdělil. Omezil se na vyjádření, že Izrael nedopustí, aby tam vládla Palestinská autonomie, která spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu, a že si izraelská armáda chce ponechat bezpečnostní kontrolu nad Pásmem.
Při útoku na tábor Maghází v Pásmu Gazy, při kterém podle palestinských úřadů zemřelo v neděli nejméně 70 lidí, se stala chyba. „Předběžné vyšetřování ukázalo, že během útoku byly poničeny také okolní budovy, které sousedily s cílem úderu,“ uvedl tiskový obor izraelské armády. Kvůli tomu úder dopadl i na osoby, na které nebyl veden, čehož izraelská armáda podle svého prohlášení lituje. Výsledky předběžného vyšetřování armády ukázaly, že špatný výběr munice použité při úderu vedl k rozsáhlému počtu obětí nezapojených do bojů.
Podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví, nad nímž má v Pásmu Gazy kontrolu hnutí Hamás, zemřelo při úderu v táboře Maghází nejméně 70 lidí. Podle palestinských úřadů úder zasáhl blok obytných budov, kde se nacházel velký počet lidí. Palestinské úřady ve svých údajích nerozlišují mezi civilisty a příslušníky ozbrojených organizací.
