Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Šéfka prestižní Pensylvánské státní univerzity Liz Magillová v sobotu rezignovala na svou funkci. V posledních dnech čelila sílícímu tlaku kvůli svým slovům při úterním slyšení v Kongresu, kde se podle kritiků zcela nedostatečně postavila k protižidovským výrokům. Navzdory opakovaným dotazům nebyla schopná jasně říci, zda výzvy ke genocidě Židů porušují pravidla univerzity, připomíná agentura AP. Magillové a dvou dalších rektorek prestižních amerických univerzit se na slyšení dotazovala republikánská kongresmanka Elise Stefaniková. Všech se zeptala, jestli jsou výzvy ke genocidě Židů v rozporu s etickými kodexy univerzity a nařízeními proti obtěžování. Magillová na to odpověděla mimo jiné slovy o tom, že záleží na kontextu. Stefaniková reagovala otázkou, jestli to je skutečně její výpověď, že výzva ke genocidě Židů záleží na kontextu. „Pokud se ze slov stanou činy, může jít o obtěžování, ano,“ poznamenala pak Magillová. „Činy myslíte spáchání genocidy?“ ptala se nevěřícně Stefaniková. Izraelská vojenská operace u města Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy bude trvat ještě tři až čtyři týdny, uvedl izraelský kanál Channel 13 s odvoláním na diplomatické zdroje. V útocích na Gazu, kde ve velmi těžkých podmínkách žije 2,3 milionu Palestinců, pokračoval Izrael i v noci na dnešek. Channel 13 se ve svém zpravodajství odvolává na víkendový telefonický rozhovor mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Joem Bidenem, při němž prý Netanjahu informoval o očekávané době trvání nynější vojenské operace. Bidenova administrativa podle izraelské televize očekává, že poté boje v Gaze ztratí na intenzitě a rozsahu. Citovaní diplomaté také tvrdí, že Biden nestanovil Izraeli konec roku jako termín, do kdy by válka měla skončit.
