Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Izraelské obranné síly oznámily smrt dvou svých vojáků. Při pozemní operaci v Gaze jich zemřelo 86. Dnes začíná osmidenní židovský svátek chanuka, známý jako svátek světel. Věřící si ho připomenou také v Česku. Chanukový svícen vpodvečer rozsvítí zemský rabín Karol Sidon na pražském nádraží Bubny, odkud před více než 80 lety odjížděli lidé pro svůj židovský původ do ghett. Zvláštní svíce na tomto chanukovém setkání bude patřit rozloučení se zesnulým Karlem Schwarzenbergem, zakladatelem čestného sboru Památníku ticha vznikajícího na nádraží Bubny. Chanuková menora se po setmění rozsvítí i na Palachově náměstí v Praze. Akci, které se zúčastní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) či starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09), bude předcházet modlitba za Izrael. Amira byla na cestě do školky, kam šla vyzvednout dceru, když jí neznámý muž začal nadávat, že je „teroristická mrcha“, a převrhl jí kočárek. Tato 30letá žena vypráví, že několik lidí incident pozorovalo zblízka, nikdo ale nezakročil. „Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci,“ říká tato žena z Kolína nad Rýnem. Amira se narodila v Německu, kde byla i vychovaná. Profesně se zabývá výzkumem rasismu, je sebevědomá, nosí šátek. Po teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října v německé společnosti zavládla nepříjemná atmosféra vůči lidem považovaným za muslimy, napsala agentura DPA. V Německu žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože „se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně“.
