Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Podle pracovníků evropských bezpečnostních složek narůstá riziko islamistických útoků v důsledku radikalizace, kterou přináší válka v Pásmu Gazy. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na rozhovory s činiteli v pěti evropských zemích. Největší hrozbou jsou podle nich pravděpodobně útoky „vlků samotářů“, které je obtížné vystopovat.
„Přijde odezva, kterou budeme pociťovat roky,“ uvedl nejmenovaný britský představitel k válce Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás. Události v Gaze se podle něj pro islamistické skupiny pravděpodobně stanou nejefektivnějším nástrojem pro nábor sympatizantů od americké invaze do Iráku v roce 2003.
Zatímco z Pásma Gazy, sužovaného izraelským bombardováním a blokádou, se v posledních týdnech snaží mnozí dostat pryč, dnes se začali do této oblasti vracet první Palestinci, kteří po vypuknutí války 7. října museli zůstat v Egyptě. Informovala o tom televize Al-Džazíra s odvoláním na palestinské činitele. Egyptské úřady jim už dříve sdělily, že dnes se mohou Palestinci z Egypta „dobrovolně vracet“. Dnes začalo v Pásmu Gazy platit čtyřdenní příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které v Pásmu Gazy vládne.
Na základě dohody mezi palestinskou ambasádou v Káhiře a egyptskými úřady mohou do Pásma Gazy přejít Palestinci, kteří zůstali po vypuknutí války v egyptském pobřežním městě Aríš, vzdáleném asi 45 kilometrů od přechodu Rafáh. Právě ten je jediným přechodem, přes nějž se do Pásma Gazy dostává od 21. října humanitární pomoc a od 1. listopadu přes něj mohou odcházet z Pásma Gazy lidé, kteří mají zahraniční pas a dostanou povolení úřadů.
Španělský premiér Pedro Sánchez doufá, že příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás vydrží déle než dosud sjednané čtyři dny. Vyzval také k větší humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, píše agentura Europa Press. Sánchez, jehož země předsedá Radě Evropské unie, jednal dnes v Egyptě s prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Doprovázel ho belgický premiér Alexander de Croo, jehož země bude předsedat Radě EU od 1. ledna.
„Příměří musí trvat a úřady v obou zemích jsme požádali, aby jednaly o tomto udržitelném příměří,“ uvedl Sánchez a poděkoval Egyptu za roli, kterou sehrál při dojednání zastavení bojů i při zajištění pomoci pro Pásmo Gazy. „Dočasné zastavení bojů je pozitivním krokem, ale naším cílem je trvalé příměří,“ uvedl De Croo.
