Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
V předních řadách britské levicové opozice se prohlubuje spor vyvolaný válkou mezi Izraelem a Hamásem. Jeden z ministrů stínové vlády Labouristické strany se vzdal své pozice s odůvodněním, že chce hlasitě podporovat vyhlášení příměří, na které má předseda strany Keir Starmer jiný názor. Labouristé jsou podle průzkumů favority příštích parlamentních voleb a pře o blízkovýchodní konflikt pro ně může být podle některých komentátorů jednou z největších výzev. Část labouristů, stejně jako členů levicových stran v některých dalších evropských zemích, se v současném konfliktu výrazněji kloní na stranu Palestinců. V dobách předchozího vůdce Jeremyho Corbyna čelila strana kritice za údajný antisemitismus ve svém vedení. Současný lídr Starmer odmítá volání části strany, aby plně podpořil příměří v Gaze, po němž vedle Palestinců a muslimských zemí volá také část západních politiků. Izrael a jeho spojenci jej však odmítají s odůvodněním, že by poskytlo výhodu Hamásu, o jehož zničení židovský stát po bezprecedentním teroristickém útoku usiluje. Ministři zahraničí zemí G7 na závěr schůzky v Tokiu vydali společné prohlášení, v němž podpořili „humanitární pauzy a koridory“ umožňující dodávky pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazy. V komuniké rovněž odsoudili palestinské radikální hnutí Hamás a potvrdili právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, přičemž zároveň zdůraznili význam ochrany civilistů. Podle agentury Kjódó bylo dosažení jednotného postoje k nynějšímu konfliktu na Blízkém východě pro státy G7 složitější než najít společný hlas ohledně války na Ukrajině. V prohlášení se země skupiny G7 snaží vyvážit kritiku útoků Hamásu na Izrael a zároveň podpořit naléhavou akci na pomoc civilistům v Pásmu Gazy, kde chybí potraviny, voda, lékařská péče i obydlí. Izraelské obranné síly uvedly, že dnes od desíti do dvou hodin otevřou evakuační koridor pro civilisty v Salah al-Din vedoucí ze severu na jih Pásma Gazy.
