Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Za nerealistický označil dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell požadavek Izraele, aby se více než milion Palestinců za 24 hodin evakuoval na jih Pásma Gazy. Podle Borrella se ministři zahraničí zemí EU shodli na právu Izraele bránit se před agresí, musí tak ale činit v souladu s mezinárodním humanitárním právem. „Civilisté musí být nepochybně varováni před nadcházejícími vojenskými operacemi, ale je naprosto nerealistické, aby se více než milion lidí někam přesunul za 24 hodin,“ řekl Borrell na tiskové konferenci v Pekingu. V několika zemích na Blízkém východě i mimo něj se dnes konaly protesty na podporu Palestinců, kterých se zúčastnily desítky tisíc lidí. Demonstranti se shromáždili na náměstích v Bagdádu, Teheránu, Dháce, Saná, Ammánu nebo také v Islámábádu a Kábulu. Shromáždění na podporu Palestinců a na protest proti bombardování Pásma Gazy byla naplánována také v Římě, Mnichově, Istanbulu, Bělehradě a dalších městech. Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás dnes při setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem v Jordánsku řekl, že odmítá nucené vysídlování Palestinců v Pásmu Gazy. Uvedl, že taková událost by představovala „druhou Nakbu“, čímž narážel na masové vysídlení Palestinců během války v roce 1948, která provázela vznik Izraele. Dodal, že do blokovaného území musí být okamžitě povoleny koridory, aby se zabránilo humanitární katastrofě. 
