Další děsivé snímky z Izraele: Hamás zaútočil na školku
V sobotu 7. října zahájili palestinští teroristé z Hamásu mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Nyní se objevily mrazivé snímky ukazující zdevastovanou školku v kibucu Be'eri. Ke zničení došlo, když bylo místo zavřené, i tak je ale na fotografiích vidět podlaha pokrytá krví a rozstřílené plyšové hračky.
Informaci o zničené školce přinesl britský deník Daily Mail. Na snímcích je vidět krev rozmazaná na podlaze mezi dětskými židličkami i odhozené zásobníky ze zbraní mezi hračkami.
Není jasné, co přesně se ve školce stalo. V době útoku bylo místo zavřené, protože byl židovský svátek šabat. Nicméně rodiče podle webu mohli i tak volně využívat herní zařízení školky.
Na snímcích je vidět velké množství krve na podlaze hned v několika místnostech i díry po kulkách v oknech i těsně nad dětskými koly. „Toto místo má mnoho strašných tajemství a my bohužel nacházíme další a další každý den,“ uvedl izraelský voják pro britské médium.
Složitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou vyvrcholil v sobotu 7. října strašlivým útokem palestinského teroristického hnutí Hamás, které nejenom, že na Izrael vypálilo velké množství raket, ale také vtrhlo do měst, kde vraždilo nevinné a unášelo obyčejné lidi. Obrovské krveprolití se odehrálo na jihu Izraele poblíž kibucu Re'im, kde teroristé během svého útoku povraždili účastníky tanečního festivalu. Podle Izraele na místě zemřelo asi 250 lidí. Další byli uneseni.
Ozbrojený konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by podobně jako dřívější války na Blízkém východě mohl poškodit světovou ekonomiku. Pokud by se do něj zapojily další země, mohl by dokonce globální hospodářství uvrhnout do recese, píše agentura Bloomberg s odvoláním na prognózy analytické společnosti Bloomberg Economics.
Tři zvažované scénáře znamenají negativními dopady pro světovou ekonomiku v podobě dražší ropy, vyšší inflace a pomalejšího hospodářského růstu. Liší se však v rozsahu těchto dopadů. Čím více by se konflikt rozšířil, tím globálnější by tyto dopady byly, píše agentura Bloomberg. Upozorňuje rovněž, že světová ekonomika se nyní zdá být zranitelná, protože se stále ještě nezotavila z negativních důsledků vzestupu inflace, za kterým stálo loňské zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Obavy z eskalace panují i na okupovaném Západním břehu, který sousedí s Jordánskem. V jordánské metropoli Ammánu se dnes stejně jako v dalších arabských městech konala demonstrace na podporu Palestinců. V Jordánsku se protiizraelských demonstrací účastnily tisíce lidí, ministerstvo vnitra zakázalo protesty v pohraniční oblasti, ale jinde byly povoleny.
Televize Al-Džazíra s odvoláním na svědky uvedla, že jordánská policie s pomocí slzného plynu zastavila asi 500 demonstrantů, kteří se snažili z okraje metropole dostat na dálnici vedoucí k asi 30 kilometrů vzdálené hranici s Izraelem. Za touto hranicí je Západní břeh Jordánu, který Izrael okupuje od šestidenní války z roku 1967, během níž obsadil i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s Pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny.
I na Západním břehu Jordánu dnes v několika městech vyšly do ulic tisíce tamních palestinských obyvatel, aby vyjádřily solidaritu s lidmi z Pásma Gazy, které izraelská armáda od soboty masivně bombarduje v odvetě za rozsáhlý útok Hamásu.
„V pátek 13. října 2023 dopoledne ukončilo Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem obrany repatriaci českých občanů z Izraele, na který zaútočilo teroristické hnutí Hamás,“ informuje MZV. „Ze země odletělo 228 osob vládními speciály. Nejmladšímu bylo jen pár měsíců a nejstarší pasažérce 93 let. Čeští diplomaté v Izraeli nadále zůstávají, aby pomohli dalším individuálním cestovatelům.“
I poslední let už dorazil do Prahy. „Šlo o jednu z logisticky nejnáročnějších akcí. Během tří dnů jsme vypravili šest speciálů, které dovezly do Česka 228 osob. Naše kapacity z Prahy jsme zároveň poskytli 73 izraelským občanům, kteří se vraceli pomoci své vlasti v tuto nelehkou dobu,“ shrnul ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
