Tažení proti Hamásu. Může pozemní invaze Gazy dosáhnout cílů?

„Každý člen Hamásu je mrtvý muž,“ prohlásil premiér Benjamin Netanjahu poté, co bojovníci této militantní skupiny zabili při brutálním útoku na Izrael přinejmenším 1400 lidí. Armáda má navíc za úkol zachránit bezmála 200 rukojmích, kteří jsou drženi na neznámých místech v oblasti.

Pozemní invaze do Pásma Gazy bude zahrnovat boje ve městech dům od domu a nese s sebou obrovská rizika pro civilní obyvatelstvo. Letecké údery si již vyžádaly tisíce obětí a více než milion lidí opustil své domovy.

Herci Halevi, náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil (IDF), slíbil „rozložit“ Hamás. „Vstoupit do Gazy, dostat se do oblastí, kde Hamás připravuje, operuje, plánuje a odpaluje. Tvrdě zasáhnout všude, každého velitele, každého operativce, zničit infrastrukturu. Jedním slovem: ‚Vyhrát‘,“ popsal náčelník misi, jak ukazuje video Michaela Shuvala z BBC.

Existuje však konečná vize, jak bude Gaza vypadat po 16 letech násilné vlády Hamásu?

Zničit Hamás nelze

„Nemyslím si, že Izrael může odstranit každého člena Hamásu, je to totiž idea extremistického islámu,“ říká vojenský analytik (a major v záloze) Amir Bar Šalom z izraelského armádního rozhlasu. „Ale můžete ho co nejvíce oslabit, aby neměl žádné operační schopnosti.“

To by mohl být realističtější cíl. Izrael vedl s Hamásem čtyři války a každý pokus zastavit jeho raketové útoky selhal. Mluvčí armády podplukovník Jonathan Conricus uvedl, že po konci této války by Hamás již neměl mít vojenskou schopnost „ohrožovat nebo zabíjet izraelské civilisty“.

Vojenská operace je vydána na milost a nemilost několika faktorům, které by ji mohly zmařit. Ozbrojené křídlo Hamásu, Brigády Izz Ad-Ddína Al-Kásama, se na izraelskou ofenzívu jistě připravily. Budou nastražena výbušná zařízení a naplánovány léčky. K útokům na izraelské síly může Hamás využít svou proslulou a rozsáhlou síť tunelů.

V roce 2014 utrpěly izraelské pěší prapory těžké ztráty v důsledku použití protitankových min, odstřelovačů a léček, přičemž v bojích v severní čtvrti města Gazy zahynuly také stovky civilistů. To je jeden z důvodů, proč Izrael požaduje evakuaci 1,1 milionu Palestinců ze severní poloviny Pásma Gazy.

Z Gazy se rychle stává „díra do pekla“, varoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Počet mrtvých rychle stoupá, dodávky vody, elektřiny a paliva byly přerušeny.

„Vláda a armáda mají pocit, že mají podporu mezinárodního společenství - přinejmenším západních představitelů. Filozofie zní 'mobilizujme, máme spoustu času',“ říká Josi Melman z respektovaného levicového deníku Ha‘arec, jeden z předních izraelských novinářů zabývajících se bezpečností. Ale dříve nebo později podle něj spojenci Izraele zakročí, jak se budou množit obrázky trpících a hladovějících lidí.

Otázka rukojmích

Na druhou stranu, mezi rukojmími teroristů je nemálo cizích státních příslušníků či osob s dvojím občanstvím, takže na této operaci a jejich osvobození má zájem několik dalších vlád včetně USA, Francie a Velké Británie. „Francie své děti nikdy neopustí,“ přislíbil francouzsko-izraelským rodinám prezident Emmanuel Macron.

Není jasné, do jaké míry osud rukojmích ovlivní vojenské plánovače, a existuje také domácí tlak na izraelské představitele. Michael Milstein, vedoucí analytik Institutu pro politiku a strategii na Reichmanově univerzitě v Izraeli, se vyjádřil pro BBC, že zatímco za normálních okolností by pro Izrael byl návrat rukojmích prioritou číslo jedna, dnes je to eliminace Hamásu jako vojenské hrozby.

Na dohodu o zajatcích to zatím nevypadalo, byť se například Katar či Egypt snaží nějakou zprostředkovat. Izraelská vláda tak řeší dilema: Pokusí se o riskantní ozbrojenou záchrannou misi? Nebo počká déle, až bude Hamás leteckými údery natolik oslaben, že bude ochotnější přistoupit na dohodu?

Válka Izraele s Hamásem zobrazit celý online

12:00

2. 1. 2024

!

Válku v Gaze vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém podle Izraele zahynulo 1 200 lidí.

Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno. Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.

Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.

Děkujeme Vám za pozornost u našeho kontinuálního onlinu k válce mezi Izraelem a Hamásem. Další dění na Blízkém východě můžete sledovat i v roce 2024 na Blesk.cz prostřednictvím dílčích článků. Přejeme Vám šťastné vykročení do nového, doufejme, že poklidnějšího roku.

10:32

2. 1. 2024

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael. 

9:30

2. 1. 2024

Nad letištěm v severoiráckém Irbílu, kde působí američtí vojáci a jejich spojenci, byl sestřelen ozbrojený dron, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bezpečnostní zdroje. Zda si incident vyžádal škody nebo oběti na životech, není v tuto chvíli jasné.

Zobrazit celý online

Mise by připadla komandům speciálních jednotek Sajeret Matkal, která na záchranu rukojmích usilovně trénují. Oddíl se proslavil roku 1976, když palestinští ozbrojenci unesli let Air France z Tel Avivu. Izraelskému zásahu velel Jonatan Netanjahu, bratr současného premiéra, jenž u Sajeret Matkal rovněž předtím sloužil. Jonatan padl - jako jediný z jeho stočlenného komanda; 102 ze 106 rukojmích se jim podařilo zachránit.

Jenže tehdy byli rukojmí na jednom místě, v letištní hale. Záchrana tolika lidí zadržovaných v různých koutech Gazy se může ukázat nad síly izraelské elitní jednotky. Hamás již pohrozil popravováním rukojmích, jednoho za každý úder na Pásmo Gazy, který bez varování zabije nějaké civilisty.

Zajatci budou patrně schováni v relativním bezpečí tunelů a podzemních bunkrů, ale jisté to není, a i tam je může izraelské bombardování zasáhnout. „Bez pochyby nejtěžší situace s rukojmími, jaké kdy Izrael ve svých dějinách čelil,“ komentoval Milstein.

Riziko další fronty

Pod drobnohledem je také severní hranice Izraele s Libanonem. Dosud došlo k několika přeshraničním útokům, na nichž se podílela islamistická militantní skupina Hizballáh, ale neznamenaly novou frontu proti Izraeli.

Otevřením „nové fronty“ proti Izraeli hrozí ovšem Írán, hlavní sponzor Hizballáhu. Uplynulý týden před tím varoval americký prezident Joe Biden: „Každé zemi, každé organizaci, každému, kdo uvažuje o tom, že by této situace využil, mám jedno slovo: Ne!“ Do východního Středomoří poslal dvě letadlové lodi s jejich doprovodnými plavidly, aby toto poselství zdůraznila.

Válka má svoje pravidla: Jaká? A jak se aplikují na krvavý konflikt mezi Izraelem a Hamásem?

Pokud by byl Hamás výrazně oslaben, je otázkou, co by nastoupilo na jeho místo. Izrael stáhl svou armádu a tisíce osadníků z pásma Gazy v roce 2005 a nebude mít v úmyslu se tam vrátit jako okupační síla (druhou část Palestiny, tedy Západní Břeh Jordánu, nadále okupuje).

Ofir Winter se domnívá, že změna u moci v Gaze by potenciálně mohla připravit půdu pro postupný návrat Palestinské samosprávy, kterou Hamás v roce 2007 z Gazy vytlačil. Palestinská samospráva, která není militantní skupinou, v současné době kontroluje části Západního břehu. Také Egypt by podle Wintera uvítal pragmatičtějšího souseda.

Ať už bude výsledek války jakýkoli, Izrael bude chtít zajistit, aby se podobný útok již nikdy neopakoval. Do služby se v rámci mobilizace přihlásilo rekordních 360 000 záložníků. Izraelci byli varováni, že válka může trvat měsíce. Záležet bude nejen na vojenských úspěších, ale i na diplomatické scéně.