14°C
Ničivé povodně deset let poté: 15 mrtvých, škoda 15 miliard. Kde hrozí neštěstí i dnes?
Škody po povodních, které Česko zasáhly před deseti lety, jsou většinou dávno opravené. Některá místa, například město Mělník, jsou nyní proti velké vodě výrazně lépe chráněná, někde ale opatření stále chybí. Třeba na Smědé na Frýdlantsku a na Lužické Nise pod Libercem jsou protipovodňová opatření ve fázi studií. Řešení úřady zatím nenalezly ani v případě možné záchytné vodní nádrže v Brdech, odkud z velkého území stéká voda do řeky Klabavy.
Ničivé záplavy, které začaly před deseti lety, v noci na 2. června 2013, si vyžádaly 15 lidských životů. Výrazně zasáhly sedm krajů, ve kterých vláda vyhlásila nouzový stav. Největší škody zanechala velká voda v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji, postiženy byly i kraje Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký a Praha.
V Praze během kulminace nejezdilo metro v centru města. Musela se také evakuovat nemocnice Na Františku a část zoologické zahrady. V ohrožených částech byly zavřené školy a školky. Velká voda zasáhla v celé zemi přes 1200 obcí, evakuováno bylo více než 26.000 lidí, z toho asi 11.000 v Ústeckém kraji. Škody přesáhly 15,3 miliardy korun, což byla méně než čtvrtina škod povodní v roce 2002. Záplavy v červnu 2013 nejvíce poškodily obec Terezín na Ústecku, voda zde napáchala škody téměř za miliardu korun.
Liberecký kraj výrazně zasáhly záplavy už v roce 2010. Škody po obou povodních jsou podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) většinou dávno opravené. Zlepšil se monitoring toků, ale opatření, která by území před podobnými záplavami ochránila, podle hejtmana příliš nepokročila. Plánovaná protipovodňová opatření na Lužické Nise zkomplikovali zastupitelé Liberce, kteří odmítli všechny tři varianty navrhované suché nádrže v Andělské Hoře. Podle vedení Liberce by znamenaly velký zásah do přírody a měly by negativní dopad na čtvrť Machnín.
V Plzeňském kraji záplavy postihly třetinu obcí, ale na rozdíl od ničivých záplav v roce 2002, které si vynutily demolice desítek domů, před deseti lety nebylo třeba po záplavách v kraji zbourat ani jeden dům. Povodně v roce 2013 opět vyvolaly diskusi mimo jiné o potřebě vybudovat záchytnou vodní nádrž v Brdech, odkud z velkého území stéká voda do řeky Klabavy, která pak rychle dosáhne povodňových stupňů. V současnosti ale debaty o vybudování nádrže utichly.
„I přes intenzivní snahu v posledních dvaceti letech řešit povodňové riziko, které řeka představuje, nebylo nalezeno uspokojivé řešení. Situace vyžaduje jednání se všemi subjekty, které v krajině hospodaří,“ řekl ČTK tajemník povodňové komise obce s rozšířenou působností Rokycany Michal Duda. V roce 2013 Klabava v Rokycanech dosáhla z normální hladiny na první povodňový stupeň během pěti hodin, v Hrádku vystoupala na třetí povodňový stupeň za čtyři hodiny.
Mělník je v bezpečí
Město Mělník je deset let od povodní chráněné před velkou vodou výrazně lépe. Přibyla řada opatření, například úprava hrází i protipovodňových vrat do přístavu. Vybudoval se též moderní výstražný systém, který lze použít nejen v případě povodní. Letos město dokončuje zpevnění povrchů u hráze, kde prosakovala voda z podloží. ČTK to řekl bývalý starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé město), který město vedl v letech 2010 až 2022 a nyní je v čele městského odboru životního prostředí. Na Nymbursku ale na vybudování poldru, který by měl zachytit část povodňové vlny, stále čekají.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.