Po světě se mezi běžnými smrtelníky pohybují i ti, jejichž životy jsou propleteny s těmi nejhrůznějšími činy, které lze spáchat. Takový je například příběh Luise Garavita, který od mládí znásilňoval a zabíjel nevinné děti. Podobně odporný je i příběh Patricka Mackaye, který se zhlédl v nacistické ideologii a páchal pouze zlo. Přečtěte si o dalších monstrech z historie zločinu.
stát: Velká Británie
vražedné období: 1973–1975
počet obětí: 3–13
trest: doživotí
Už když přišel Patrick Mackay na svět, byla jeho rodina nešťastná. Otec alkoholik a násilník manželku v těhotenství opakovaně napadal, bil a stejně tak se choval i po synově narození. V deseti letech Mackay otce ztratil, když ho zasáhla srdeční příhoda. Místo toho, aby si rodina od jednoho násilníka oddechla, vyrojil se v ní další, sám Patrick.
Desetileté dítě nedokázalo přijmout fakt, že despotický otec už není, a tak se hoch začal chovat jako on. Za to pak opakovaně skončil ve výchovných ústavech a podle vychovatelů „rostl jen pro šibenici“. Postupně začal Mackay pít alkohol, užívat drogy a zhlížet se v nacismu.
První vraždu spáchal mladík v roce 1973, kdy ve vlaku poblíž Catfordu napadl a ubodal sedmnáctiletou německou au-pairku Heidi Mnilkovou. Její tělo poté vyhodil z jedoucího vlaku na koleje. Druhou zavražděnou se stala sedmaosmdesátiletá vdova Isabella Griffithsová, kterou obdobným způsobem zabil v jejím domě v Chelsea. Třetí prokázanou obětí byla v roce 1975 devětaosmdesátiletá seniorka Adele Priceová.
Podle Mackaye bylo ale zavražděných osob 11. Obviněn byl z pěti vražd, ale u dvou z nich nebyly shledány dostatečné důkazy, že za násilnou smrtí stojí právě Mackay. Za prokazatelnou vraždu tří lidí, která byla později překlasifikována na zabití, vyfasoval od soudu doživotí. V roce 2022 si zažádal o podmínečné propuštění, to mu soud ale zamítl.
stát: USA
vražedné období: 1971–1983
počet obětí: 17
trest: doživotí
Robert Christian Hansen se narodil počátkem roku 1939 a už od mala musel tvrdě pracovat v pekárně, která patřila jeho otci. Náročná práce a absence lásky od vlastní rodiny ho sžírala a v jeho duši se rozlezla obrovská nenávist.
V šedesátých letech kradl, a dokonce s kamarádem zapálil školní autobus, za což si odseděl 20 měsíců za mřížemi. Ani po opuštění věznice se ale jeho životní styl nezměnil, a tak se rozhodl zcela změnit svůj osud a přestěhoval se s manželkou na Aljašku do hor. Tam našel zálibu v lovení divoké zvěře, to mu ale po čase přestalo stačit.
Hansen si za oběti zprvu vybíral ženy, které ho nějak zaujaly. Brzy se ale zaměřil na prostitutky a striptérky, protože zjistil, že méně často hrozí, že je bude někdo hledat. A to mu bohužel dlouhé roky procházelo.
Své oběti Američan před smrtí ale i po ní opakovaně znásilňoval, mučil a trýznil. Některé z nich zakopával do mělkých hrobů, které později objevila policie.
Muž se nakonec u soudu doznal, že během 12 let zavraždil 17 žen a dalších 30 znásilnil. V roce 1984 byl Hansen odsouzen k 461 letům vězení. Američan v roce 2014 ve vězení zemřel.
stát: Kanada
vražedné období: 1983–2002
počet obětí: 6 (sám tvrdil 49)
trest: doživotí
Pokud byste hledali toho nejhoršího a nejbrutálnějšího vraha v Kanadě, byl by to bezesporu usvědčený kanibal Robert William Pickton. Ten se narodil na prasečí farmě nedaleko Vancouveru, která později v jeho vražedném běsnění hrála velkou roli.
Po smrti rodičů Pickton na farmě žil dál a uchýlil se k něčemu, nad čím zůstává rozum stát. Do svého hospodářství lákal hlavně ženy závislé na drogách či prostitutky. Po příchodu na farmu ale nově příchozí napadl a poutal. Následně své oběti znásilňoval a škrtil. Po hrozném činu mrtvoly rozporcoval, část těl sám snědl a zbytek hodil prasatům na farmě.
Po rozkrytí případu v roce 2002 vyšlo najevo, že Pickton smíchával maso svých obětí s hovězím a prodával lidem ve městě jako vepřové. Vrah byl soudem prokazatelně usvědčen z šesti vražd. On sám tvrdil, že obětí bylo 49.
Pickton byl odsouzen k doživotnímu trestu bez možnosti podmínečného propuštění na 25 let, což je podle kanadských zákonů nejvyšší možný trest.
stát: Kolumbie
vražedné období: 1992–1999
počet obětí: 138 (sám tvrdí 172, možných je až 300)
trest: 1853 let
Luisovi Alfredovi Garavitovi (66) nikdo v Kolumbii už zřejmě neřekne jinak než Bestie nebo Monstrum. Pocházel z početné rodiny, která na veřejnosti působila jako ukázková, měla však svá temná zákoutí. Garavito byl jako nejstarší dítě slovně napadán, bit a později znásilňován sousedy.
V průběhu dospívání svou zlobu z krutého dětství přenášel nejprve na zvířata, pak na vlastní sourozence a nakonec i na nevinné děti, kterým ubližoval a znásilňoval je. Opravdové hrůzy začaly v roce 1992, kdy zřejmě spáchal první vraždu.
Během sedmi let opakoval maniak vždy téměř stejný scénář. Našel si dítě z ulice či špatných poměrů a zlákal ho na drobný přivýdělek. Pak ratolest brutálně sexuálně zneužil a následně oběti odřízl genitálie. Zatímco děti umíraly v bolestech a ztrácely litry krve, on dosahoval stavu největší sexuální blaženosti.
Policie zrůdu zadržela v roce 1999. Kolumbijské soudy Garavita odsoudily k 1853 letům za mřížemi za to, že v průběhu sedmi let prokazatelně zabil 138 dětí. Podle odsouzence jich ale mohl být téměř dvojnásobek. Podle kolumbijských zákonů může vrah zůstat ve věznici maximálně 40 let. V roce 2023 si tak Garavito může zažádat o předčasné propuštění.
stát: USA
vražedné období: 1996–2012
počet obětí: 3–11
trest: než padl verdikt, spáchal sebevraždu
Počátkem roku 1978 se do početné mormonské rodiny v Cove v Utahu narodil v pořadí devátý potomek. Malý Israel Keyes žil společně s osmi sourozenci a rodiči v jednopokojové chatrči uprostřed hor bez tekoucí vody a elektřiny.
Keyes byl společně s bratry a sestrami vychováván doma. V dospívání se zřekl víry a začal se zabývat satanismem. Jeho modlami se dokonce stali nechvalně známí vrazi Ted Bundy a Dennis Rader. Tím ale Keyes nakonec začal pohrdat, protože podle jeho slov „u soudu vyměkl a za své činy se omluvil“.
Policie dodnes neví, kolik vražd skutečně šílenec spáchal. Sám se přiznal k jedenácti obětem. Kriminalisté jsou ovšem přesvědčeni, že Keyes stojí ještě za vraždou manželů Billa a Lorraine Currierových ve Vermontu. Ty podle výpovědi unesl a odvezl na nedalekou farmu. Tam muže zastřelil a ženu znásilnil a uškrtil. Jejich těla se nikdy nenašla.
I když se o Keyesovi tradovalo, jak moc inteligentním vrahem je, udělal jednu fatální chybu. Poté, co v roce 2012 unesl, znásilnil a brutálně zabil teprve osmnáctiletou studentku Samanthu Koenigovou, si chtěl z jejího bankovního účtu vybrat peníze. Udělal to ale na rušné ulici a nedošlo mu, že je u bankomatu kamera, která snímá jeho obličej.
Krátce po výběru hotovosti byl Keyes zadržen a umístěn do vazby. Soudu už se ale nedočkal. 2. prosince 2012 jej dozorci našli v cele s podřezanými žílami. Ještě před svým skonem naškrábal na papír symbol jedenácti lebek, pentagramu a připojil nápis „Jsme jeden!“. Podle policie tím Keyes dával jasně najevo, že zavraždil jedenáct lidí. O koho přesně šlo, už ale kriminalisté nezjistili.
18°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.