Bývalý český policista vyšetřoval masové vraždění v bývalé Jugoslávii: Osobně zatknul válečného zločince

Konflikt vzniklý z rozpadu bývalých států Jugoslávie začátkem 90. let ochromil celou Evropu. Válka na Balkáně se zvrhla v etnicky motivované masové vraždění, jehož byl svědkem i český kriminalista Vladimír Dzuro. Policista, který pracoval u kriminální policie a pak přešel k Interpolu, se vydal do válkou zmítané Jugoslávie dobrovolně. Do Sarajeva byl vyslán v roce 1994 jako příslušník mírových sil OSN UNPROFOR. V pořadu Pod Lupou uvedl, že předtím, než nasedl do letadla a odletěl na Balkán, sledoval válečné dění pouze v televizi a na brutalitu, kterou následně spatřil na vlastní oči, nebyl vůbec připravený. „Asi bylo dobře, že jsem nevěděl, do čeho jdu,“ uvedl ve výše zmíněném pořadu s tím, že kdyby býval věděl, co ho čeká, nejspíš by tam vůbec nejezdil.

Pamětníci popsali nejtěžší válečná rozhodnutí: Které dítě přežije? Jak se stát pilotem kamikaze?

Evakuace

Jakožto příslušník mírových sil strávil v bývalé Jugoslávii rok a v roce 1995 se stal vyšetřovatelem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Funkci vykonával dlouhých devět let a vyšetřoval masové popravy a další válečné zločiny, které se odehrály během válek na Balkáně. Vyšetřoval i masakr na farmě na Ovčare nacházející se poblíž města Vukovar, které zůstaly po válečných bojích zcela zničené.

„V Záhřebu došlo k dohodě mezi Jugoslávskou armádou, chorvatskou vládou a Červeným křížem, že ti civilisté a bránitelé, kteří složili zbraně, budou evakuováni,“ popsal začátek masakru. Všichni však evakuováni nebyli. „Konvoj na evakuaci přijížděl do nemocnice, kde se sešlo několik tisíc lidí a důstojník kontrašpionáže jugoslávské armády major Šljivančanin zastavil ten konvoj na mostě přes řeku Vuku,“ uvedl s tím, že konvoj byl zastaven pod záminkou, že chtěli odvézt až 300 lidí, kteří se neměli dostat na seznam Červeného kříže.

Veterán Jiří Schams (†42) přežil výbuch, ale zabila ho zákeřná nemoc: Na Žižkově má pamětní desku

Masakr na farmě

Následně asi 265 lidí převezli na prasečí farmu na Ovčare. „Bili je celé odpoledne a pak je dali do hangáru, který byl původně pro zemědělské stroje, které odstranili, aby tam byl prostor,“ řekl s tím, že jugoslávská armáda se z farmy stáhla a zajatce předala do rukou srbské paravojenské jednotky, která je všechny pobila. Dzuro byl přítomen u exhumace masového hrobu, kde našli až 200 těl. Exhumace trvala podle Dzura neuvěřitelných sedm týdnů a těla byla vrácena rodinám. Hrob s dalšími pětašedesáti lidmi se nikdy nenašel.

Přihlíželi vraždám a deportacím. Jugoslávští agenti si odsedí 12 let za mřížemi

Operace Květinka

Vyšetřování je zavedlo až k starostovi Vukovaru Slavku Dokmanoviči, který měl být za masakr na farmě spoluodpovědný. Bývalého starostu a válečného zločince se podařilo zatknout při tajné operaci Květinka. Dokmanovič se skrýval v Srbsku a vyšetřovatelé ho museli vylákat na území UNTAES, tedy na území pod správou OSN. Na zatýkání Dokmanoviče byla vytvořená speciální jednotka GROM, které se nakonec podařilo Dokmanoviče zadržet a poté, co mu byla nasazena pouta, přišel Dzuro jako představitel Haagu. „Pane Dokmanoviči, jmenuji se Vladimír Dzuro, jsem vyšetřovatel Úřadu prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Jste obviněn a vaše jméno se nachází na zatýkací listině vydané tribunálem,“ zavzpomínal na slova vyřčená při zatýkání pro idnes.cz. Rozsudek si už ale válečný zločinec nevyslechl. V cele haagského vězení spáchal sebevraždu.

Bývalý český policista na Balkáně strávil deset let života. Odjel v roce 2006 a od té doby tam nebyl. Až letos se vydal na místa, kde byl svědkem nejhorších válečných zločinů od konce druhé světové války. Navštívil dokonce i místo, kde našel dvě stovky těl pohřbených na farmě.

VIDEO: Exkriminalista Doucha prozradil, jak se provádí výslechy podezřelých