Psychiatr Cimický (71) o útoku dětí v Sedlčanech: Nedá se tomu zabránit!
Kopal ho do zad, klečel na něm a pěstmi mlátil do hlavy, zbytek dětí se smál a útočníka si natáčel! Policisté šetří surový útok v Sedlčanech, kdy kluk málem ubil mladšího chlapce. Jestli přibývá násilí mezi dětmi a kde se v nich může vzít taková agrese, se Blesk zeptal uznávaného psychiatra Jana Cimického (71).
K neuvěřitelně brutálnímu napadení školáka mělo dojít 19. září na dětském hřišti v ulici Na Potůčku v Sedlčanech. Z videa, které samy děti natočily a umístily na internet, je zřejmé, že agresivní zbabělec si úmyslně vybral slabšího chlapce.
A přestože se oběť nebránila, schytávala kopance a rány do celého těla. Napadený jen zázrakem vyvázl pouze s otřesem mozku a poraněným břichem. Kde se v dětech bere tolik agresivity a bezcitnosti? To se Blesku pokusil vysvětlit psychiatr Jan Cimický. Svou roli podle něj může hrát zábavní průmysl, konkrétně nelidské filmové scény i počítačové hry.
„Už před více než dvaceti lety jsme upozorňovali, že hry jsou příliš agresivní. To se může promítnout i do reálného života,“ varuje psychiatr. Dodal, že podobným incidentům se zcela zabránit nedá, protože jsou nepředvídatelné. Varovat před nimi by však měli rodiče a učitelé.
Na videu je zarážející i chování přihlížejících dětí. Těch je kolem asi deset a nevypadají, že by je násilnosti nějak rozrušily. Ba naopak. Po desítkách ran, kdy se napadený svíjel bolestí, se dětským hřištěm spíš nesl smích. „Když někdo iniciuje agresivní jednání, ostatní se tomu obvykle podrobí, i když s tím nesouzní,“ vysvětluje psychiatr Jan Cimický, proč nikdo z přihlížejících dětí nezasáhl. Zároveň upozornil, že videa zveřejněná na internetu mohou inspirovat ostatní.
Vzájemných útoků mezi dětmi se v poslední době objevila celá řada. V polovině září skončila po napadení skupinou dívek v Rumburku v nemocnici školačka Adéla (15).
V květnu v Mladé Boleslavi zase brutálně zmlátil o hlavu menšího hocha běsnící bijec, kterému fandily přihlížející děti! V průběhu letošního roku došlo k desítkám dalších podobných případů, které většinou jejich aktéři brali jako zvrácenou hru.
Co je na tom divného ? Prostě jen vyrostla generace svobodných osobností, které mohou všechno. Kdysi platilo, že za chování dětí jsou odpovědní rodiče. Média se nějak vyhýbají odpovědi, jak byli rodiče mladých zločinců potrestáni !!!