Zpověď přítelkyně nejslavnějšího vězně rok po propuštění: Život s Kajínkem a rakovinou

1080p720p360p
Autor: kon, dce - 
22. 5. 2018
12:01

Za 23 let, které strávil Jiří Kajínek (57) ve vězení, vynechala jeho partnerka Magda Gubová (65) jen jednu jedinou návštěvu a to tu poslední před jeho propuštěním. Za Jiřím Kajínkem tak chodila, i když jí nesloužilo zdraví. Zdrcující diagnózu od lékařů ale s Kajínkem přestáli. Stejně jako naschvály, kterých se často dočkali od bachařů ve vězení.

Pamatujete si na první návštěvu?

„Byla ve Valdicích v suterénní místnosti přes plexisklo s telefonem.“

 A co Mírov, kde strávil váš Jiří hodně času?

„Mírov byl pro mne nejdostupnější. Něco přes hodinku cesty a většina po dálnici. Nic dalšího pozitivního vám neřeknu.“

 Proč? Máte na něj špatné vzpomínky?

„Jednou jsem tam na návštěvě zkolabovala. Vlastně před ní. Nesla jsem občerstvení, šli jsme s vychovatelem docela rychle přes nádvoří a ještě schody do věže. To jsem už nezvládla. Když jsem nakonec přišla do návštěvní místnosti, Jirka si myslel, že umírám.“

 Mělo to nějaké následky. Musela jste vyhledat lékaře?

„Já už jsem delší dobu pod dohledem lékařů. Mám vážnou nemoc, kterou provází únava.“

VIDEO: Kajínek před premiérou svého dokumentu: Chtěl jsem osvobodit všechny vězně!

Video Kajínek před premiérou svého dokumentu: Chtěl jsem osvobodit všechny vězně! - Tereza Kühnelová, Aleš Brunclík
1080p 720p 360p

 Jak dlouho?

„Poprvé se ohlásila před šesti lety právě cestou z mírovské návštěvy. Musela jsem zastavit na benzince, bylo mně zle a najednou jsem nemohla dál. Prostě to nešlo. Nevěděla jsem, co se děje. Byla jsem krátce po nějaké viróze, snažila jsem se doufat, že je to tím. Nakonec jsem po dlouhé době s řadou přestávek dojela vyděšeně domů. Kdyby mne doma nečekal pejsek, jela bych rovnou do špitálu. Tušila jsem, že je zle. Že mě navštívila nějaká skutečná nemoc. Další den jsem Jirkovi říkala v telefonu, že jsem asi hodně marod, že se něco zlého děje. Povídal: »Dnes se dá léčit snad už všechno, jen aby to nebyla rakovina.«“

 Co vám řekli lékaři?

„Že mám chronickou leukémii. Takže to rakovina byla. Tedy je. To mně řekli samozřejmě po mnoha různých vyšetřeních. Léčím se teď tam, kde jsem kdysi pracovala. Je to výborné pracoviště, kterému věřím. Vím, že jsem v dobrých rukách.“

 Jak vás léčí?

„Teď nijak. Lékaři sledují můj stav a laboratorní hodnoty krve.“

 Jak dlouho lidé s takovou nemocí žijí?

„To je individuální. My se s Jirkou navzájem ubezpečujeme, že nás ten druhý přežije. Nechci ho přežít ani pokořit stovku.“

 Jak vás nemoc limituje?

„Musím se silami hospodařit. Nepříjemná je hlavně únava. Dřív jsem žila hodně hekticky, málo spala, abych toho stihla co nejvíce, popíjela litry kávy, pojídala čokolády a bonboniéry na úkor jiného jídla a byla jsem spokojená, že nejsem tlustá. Ale tento blahý čas mi skončil. Musím více spát a nepřemáhat únavu, odpočívat. Kvalitně jím. Není to nakonec tak nepříjemné... V ordinaci jsem zvolnila tempo, už nepracuji od rána do večera jako kdysi. Snažím se dodržovat ordinační hodiny. Příjem čokolády jsem omezila.“

VIDEO: Kajínek versus Klíma: Kdyby bylo na mě, lítaly by pěsti!

Video Kajínek versus Klíma: Kdyby bylo na mě, lítaly by pěsti! - FTV Prima
720p 360p

 Co vám doktoři říkají, když k nim chodíte na kontroly?

„Je to různé. Třeba loni 4. dubna jsem měla trošku horší výsledky, šla jsem z kontroly do auta, taková to byla pro mne chmura. A najednou mi přišly ze dvou stran esemesky, že pan prezident uvažuje o milosti! Zázrak v tu pravou chvíli. Teď se cítím fajn a i objektivní výsledky z letošního dubna mám o trošku lepší.“

 Než se pan Kajínek dostal na svobodu, jak těžké bylo za ním v souvislosti s vážnou nemocí jezdit?

„Řešili jsme to hlavně v roce 2012, kdy se zjistilo, že jsem nemocná. Tehdy totiž mohl Jirka požádat o přeřazení ze zvýšené ostrahy do ostrahy. No a Jirka váhal, jestli o to bude žádat, protože by ho přesunuli buď do Horního Slavkova, nebo do Rýnovic, kam bych to měla strašně daleko. Pouze v těchto dvou věznicích byli tehdy doživotně odsouzení v ostraze. Jirka nechal rozhodnutí na mně: »To rozhodni ty, abys za mnou mohla jezdit, aby ti to cestování neublížilo. Můžu zůstat ve zvýšené ostraze na Mírově. To není podstatné...« Hrozně mě to dojalo. Takto si může počínat jen nejen odvážný, ale i statečný člověk. Jirka statečný prostě je. Řekla jsem, ať zkusí požádat, protože v tom zařazení je veliký rozdíl. Bylo to, jak se později ukázalo, dobré rozhodnutí. Vedlo dokonce i k tomu, že získal dobrý znalecký posudek na svoji osobu, protože soudce Kozák ke svému rozhodnutí požadoval nový znalecký psychologický posudek.“

 Jak ten posudek vypadal?

„Dobře. Bylo to v roce 2013. Soudce Krajského soudu v Ostravě (pobočka Olomouc) na jeho podkladě dokonce konstatoval, že by se měl Jirka připravovat na podmínečné propuštění, protože jeho resocializace ve vězení postoupila žádoucím směrem.“

 Jaký je reálně rozdíl mezi zvýšenou ostrahou a ostrahou?

„Naprosto zásadní. Jirka najednou nebyl celý den zavřený v cele, ale měl celu celý den otevřenou, tudíž mohl na chodbu, do ostatních cel a do kulturní místnosti. Veliký rozdíl nastal ve způsobu provádění návštěv, kdy jsme najednou neměli návštěvy přes mříže, ale jako všichni ostatní vězni u stolu.“

 Takže aby měl váš Jiří větší volnost, vy jste se obětovala a dobrovolně hodlala jezdit delší trasy při návštěvách?

,,Určitě jsem se neobětovala! Navštěvovala jsem blízkého člověka, takže mně ty delší trasy za to stály. Věděli jsme, že se změní podmínky pro doživotní vězně, kteří byli 24 let separováni. Evropská unie totiž trvala na tom, že doživotní vězni nesmí být separováni od ostatních, což se uzákonilo v roce 2014, čímž se podmínky doživotních vězňů přiblížily podmínkám všech ostatních vězňů.“

VIDEO: Kajínek si zkoušel únikovou hru! Zúročil jsem zkušenosti z Mírova, říká bývalý vězeň

Video Kajínek si zkoušel únikovou hru! Zúročil jsem zkušenosti z Mírova, říká bývalý vězeň - Tereza Kühnelová, Aleš Brunclík
1080p 720p 360p

 Pak ho převezli do Rýnovic...

„Ano. A tam Jirku zastihly změny, na které jsme čekali. V tu chvíli se mu navíc otevřela možnost být umístěný do jakékoli jiné věznice, tedy nejen do Rýnovic a Horního Slavkova.“

 Kam chtěl převést?

„Zažádal, aby mohl být v Brně nebo blízkém okolí, a jako důvod uvedl můj zdravotní stav.“

 Jak žádost dopadla?

„Doložila jsem, že jsem skutečně nemocná a v květnu 2014 přišel příslib z ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství Vězeňské služby, že Jirkovi vyhovují a že pojede do Znojma.“

 Ale nakonec do Znojma nejel.

„Za deset dnů pro Jirku ráno přišli, ať si sbalí všechny věci, že odjíždí z Rýnovic pryč. Dozvěděl se, že místo do Znojma ho vezou na Mírov.“

 Vrátil se tam, odkud utekl...

„I na Mírově z toho byli v šoku. Ředitel věznice tehdy Jirkovi řekl, že tam je jen na prázdninách a že pak pojede do Znojma, kde ještě nemají připravenou celu. No a na Mírov jezdily delegace ze znojemské věznice, aby se poučily, jak mají s doživotními vězni pracovat. Jenže pravda s přípravou cely byla jiná...“

 Jaká?

„Jirkovi to napsal doživotně odsouzený Oto Biederman. Jeho maminka požádala, aby jejího syna dali někam k Pardubicím nebo na Pankrác, aby měla dostupnější návštěvy. Jenže on se najednou objevil ve Znoj
mě. Místo Jirky poslali do Znojma Biedermana. Takže Biederman seděl ve Znojmě a jediný člověk, který za ním chtěl jezdit, se tam těžko dopravoval. Dnes je Biederman v Rýnovicích. Ve Znojmě se takto zbavili doživotního vězně a Jirku tam nikdy vlastně nepřemístili.“

 Pan Kajínek se pak ještě objevil ve Valdicích...

„To bylo v roce 2015. Přišli pro něj ve dvě v noci, aby se rychle sbalil, naložili ho a odvezli ho do Valdic. Až tam se dozvěděl, že je to kvůli opravám na mírovské věznici. Vedení věznice mělo obavy, že se pokusí utéct. Tak tam byl asi dva měsíce, než ho odvezli zase zpět na Mírov.“

 Proč zase na Mírov?

„To jsou ty paradoxy v rozhodování Vězeňské služby...“

 Jaké paradoxy myslíte?

„Tak třeba v roce 2017, kdy se na Mírově začalo opět opravovat, takže bylo zřejmé, že Jirku budou chtít opět někam převézt, jsem napsala na generální ředitelství žádost, aby Jirku převezli někam, kde bude pro mne cestování přijatelnější, třeba i do Karviné, jen ne do Valdic nebo Rýnovic, abych to s tou nemocí zvládala. Výslovně jsem je žádala, aby ho do těchto věznic neumísťovali. No a oni ho odvezli do Rýnovic.“

Celý rozhovor čtěte v úterním Blesku

Doporučujeme
Limone ( 23. května 2018 12:37 )

 Zdejší názory individuí, které jako malé děti rodiče týrali, je každodenní kbelík špíny, hnusu, perverze, závisti a ubohosti spodiny tohoto národa. Neúspěšných, závistivých a zlých lidí většinou na společenském dně národa !!!

honza46 ( 22. května 2018 16:40 )

Pro neznalé ona tady dělá jakoby měla okamžitě umřít, chronická leukémmiie je dost časté onemocnění starších osob, je sice neléčitelné, ale nevede k okamtžité smrti, já ji mám už 19 let.

sores ( 22. května 2018 16:34 )

Moc fandím inteligentnímu Kajínkovi a paní Dr.jeho partnerce aby se uzdravila.Je to poznat když někdo otevře pusu co je to zač. A na Kajínkovi se pozná že má vzdělání a nevystudoval právníka jak chtěl.Ve škole byl velmi chytrý.

marlen52 ( 22. května 2018 16:23 )

paní přeju hodně zdravíčka

karancita ( 22. května 2018 14:42 )

Koho toto vůbec zajímá? Děláte z Kájínka celebritu, hrůza.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud