Taxivraždy ONLINE: Soudkyně nechala vyklidit soudní síň. Co způsobilo zmatky?

Dobré ráno, vážení čtenáři, vracíme se s online přenosem ze soudní síně, kde se bude i dnes řešit případ taxivražd, ze kterých je obžalován David V. (35). Podle všeho dnes dorazí svědek, pracovník bezpečnostní agentury, který v osudný den v dubnu nachytal obžalovaného v objektu Bohemians, kde ho později kontrolovala policie. Důležité ovšem budou odposlechy z vězeňské cely, kde David V. pobýval.

Soudkyně je už v jednací síni, svědek čeká na chodbě, přesto se stále čeká na vpuštění veřejnosti do sálu.

Soudní jednání začíná, David V. má dnes jiné oblečení než v předchozích dnech.

Soudkyně předvolala svědka Jana S. – jde o člena ostrahy objektu Bohemians, který tam chytil Davida V. když 10. 11. přelezl plot.

„Dovedete odhadnout čas, jak dlouho tam asi byla policie a co se dělo?“ ptá se soudkně. Svědek odpovídá, že když tam příjel, tak David V. byl u kontejneru, volala mu dispečerka, takže on se tam rozjel a našel ho u kontejnerů. Přivolal městskou policii. Oproti strážníkům tvrdí, že vyndat věci Davida V. přiměl on, nikoli strážníci! Když policie přijela, měl už vyskládané věci z kapes na zídku.

Soudkyně se ptá, zda ho proplácali. Podle svědka měl igelitku a věci v kapsách. Batohem si není jist, myslí si, že ne.  „Říkal mi, ať ho nechám, že nic špatnýho neudělal. Říkal, že nic nebere, že tam naopak něco dal, že tam něco má,“ tvrdí svědek. „Když ho policie nechala odejít, tak se vrátil a chtěl nějakou lampičku. Já jsem mu ji odmítl dát, ale policisté mu to dovolili. Na to, že byla v kontejneru, vypadala moc dobře.“

„Je to tadyten pán?“ táže se soudkyně. Svědek neví, tvrdí, že je to již dlouho. „Jak na vás působil?“

„Vzhledem k tomu, že jsem měl tu čest potkat spoustu takovejch divnejch lidí, tak ale tenhle pán působil klidně, myslím, že byl pod vlivem drog, navíc i vyndal ten pytlíček s bílým práškem. Působil slušně, ale byl odevzdanej, některý kusy oblečení měl na sobě dvakrát. Říkal, ať nevolám policii, ať to neřeším. Vyndaval to z bundy a z kalhot, ale myslím, že to vyndaval z těch, co měl pod těma prvníma –

vyndal drobný a klíček. Takovej ten klíč s ovládáním na auto, takovej jak ten klíček vystřelí,“

tvrdí svědek. Je vůbec první, který u obžalovaného viděl klíče od auta!

Soudkyně se ho ptá, zda si je jistý. „Ano, to vím jistě.“

„Viděl jste krom drobných mincí i bankovky? Ale s určitostí,“ zajímá soudkyni. „Jo to určitě, měl svazek bankovek různé nominální hodnoty, stovky, pětistovky. On mi nabízel stokorunu za tu lampičku, ale ty bankovky tam už nebyly, když přijela policie, já už jsem se o něj pak nestaral.“

Podle soudkyně policisté tvrdili, že bankovky neviděli. „Já nejsem blázen, viděl jsem je, ale pak už tam nebyly,“ tvrdí Jan S. Strážníci podle něj byli čtyři nebo tři, jedna žena, která zůstala u auta (to ale neodpovídá, měli to být tři muži, jak jsme včera viděli, pozn. red.).

„U agentury pracuje osm let, stává se to tam velmi často. Nejvíc tam chodí krást měděné plechy ze střechy,“ pokračuje svědek. „Jednou jedinkrát se nám stalo, že tam byl někdo v tom kontejneru, a to byl bezdomovec. Je to sportovní hala TJ Bohemians Praha – vyhazují se zbytky jídel, lahve, je to kontejner na všechno. Musel z nějaký strany přelézt plot a vždycky by byl vidět na té kameře, plus to zaznamená pohybový čidlo.“

Soudkyně se ptá, jaký důvod David V. uváděl strážníkům, že tam je. „Že nic neudělal, že jenom si tam něco hledal,“ zní odpověď.

Soudkyně: Ještě s těma bankovkama, na kolik byste to odhadl?

Svědek: Řek bych 4–5 tisíc. Myslím, že tam byly téměř všechny nominální hodnoty. 

Přísedící: Dával si tu lampičku někam do tašky?

Svědek: Ne, nesl ji v ruce.

„Podle mě moc nechápal, co se po něm chce, můj pokyn poslechl až napodruhý, byl takový vláčný, mimo realitu. Nijak agresivní nebyl a udělal, co jsem mu řekl, to jo,“ popisuje svědek.

Soudkyně se doptává na několikery kalhoty, které měl mít obžalovaný na sobě. „Na sobě měl nějakej světlej svetr, pod nim něco a na tom ještě bundu... dvoje kalhoty a myslím, že i dvoje ponožky.“

„Jaké měl vlasy?“ „Trošku hustší než teď tady pán.“ „Měl vousy?“ „No to nevim, myslím, že ne jako třeba já, maximálně nějaký strniště trochu.“

"Plot přelezl přesně u vrátek a pak pokračoval k tomu kontejneru, kde pak sepne to čidlo a rozsvítí se světlo," vypráví svědek.

"U výslechu jste řekl, že měl kšiltovku a batoh. Pamatoval jste si to tehdy lépe?" ptá se soudkyně. "Určitě," tvrdí svědek. Měl podle něj také velice drahé boty Reebok. "Nezadrhával v řeči, nekoktal."

Soudkyně se ptá, zda byl muž zpocený. "To bych nepoznal."

Přísedící: Musel obžalovaný slyšet, že přijíždíte?

Svědek: Určitě ale nereagoval. Já jsem blikal majákama.

Přísedící: Policista ho tedy nijak dál nešacoval?

Svědek: Vím, že policista ještě koukal do tý igelitový tašky a říkal, že jsou tam nějaký sklenice, zacinkalo to.

Přísedící: Měl nějakou peněženku?

Svědek: To si nevzpomínám.

Přísedící se ptá, zda si je svědek jistý, že policisté byli čtyři nebo pět. „Myslím, že tam byla žena s nima, přijeli tím transportérem, určitě tam byla ta žena a zůstala u auta,“ trvá na svém svědek.

„Můžete odhadnout, jak dlouho s tím mužem byla policie?“ ptá se přísedící. Svědek odpovídá že maximálně 10–15 minut. „Já jsem tam byl po celou dobu, až ještě pán odešel, pak jsme dali s policisty cigaretu, podebatovali jsme a já tam pak byl ještě 15 minut, což mám v předpisech.“

„Všiml jste si, že by ho někdo prolustroval?“ ptá se státní zástupce. „Já se ho ptal, jestli má doklady, řekl, že nemá, takže policista ho vytěžil přes vysílačku, jak to vždycky dělají, a poslal ho ať vypadne.“

Státní zástupce: Ten sáček, jak jste o něm mluvil, tam zůstal ležet?

Svědek: Nechali ho tam, prohlédli si ho a neřešili to.

Státní zástupce: Kontrolovali nějak ten vnitřek toho areálu?

Svědek: Ne, jen došli k tomu kontejneru, tam nebyl důvod, ten areál je celej pod čidlama.

Státní zástupce:  Vracím se k těm klíčům od toho vozidla, můžete to popsat?

Svědek: Byla to taková ta klasická krabička od těch novejších typů aut, myslím, že měl vystřelovací klíč, ale nejsem si jistý.

Přísedící: A policisté se neptali, odkud má ty klíče?

Svědek: Vůbec nic.

Státní zástupce: Vaše práce spočívá v čem?

Svědek: Spočívá? Já nevim. Krátkodobě omezit člověka na svobodě, který páchá trestnou činnost.

Státní zástupce: A policie pak?

Svědek: Policie ho prolustruje a dál řeší. Já bych normálně policii ani nevolal, ale majitel tohoto objektu si to vyžaduje při každém narušení.

Státní zástupce: Kontroloval jste vy nebo policie, jestli má u sebe zbraň?

Svědek: Já jsem si držel odstup, ale on nebyl nijak agresivní.

„Strážníci zbraň také nijak moc nehledali. Nechci se nikoho dotknout, ale prostě státní policisté mají jiné postupy,“ uvedl svědek a potvrdil, že se jednalo o městská policisty.

„To množství drog bylo určitě větší než malé pro osobní potřebu,“ řekl Jan S. „Ty bankovky byly přeložené, ale přesto jste viděl ty nominální hodnoty?“ zajímá státního zástupce. „Ano, on je vyndal a rozložil to a byla tam určitě stovka, dvoustovka, pětistovka nebo i tisícovka. Měl ty drahý boty, byla to taková vyšší střední třída, takže mě to nepřekvapilo,“ tvrdí svědek s tím, že David V. nevypadal jako bezdomovec nebo chudák.

„Trváte na tom, že to bylo 4–5 tisíc?“ pt áse státní zástupce. „Tři až pět to bylo určitě.“ Soudkyně se ptá, zda je možné, že peníze sfouknul vítr. „To teoreticky možné je, policisté to nevzali. Nejspíš si to nějak vzal on...“

Obhájce: Všiml jste si, že by kolem popelnice byly vyndané nějaké věci?

Svědek: Ne, nejsem si vůbec jistej.

Obhájce: Všiml jste si, že by si ta osoba sundavala kalhoty? Že by si je spustila na kotníky?

Svědek: Já jsem viděl kalhoty pouze nasazený.

Obhájce: Jak vypadal, co měl na sobě?

Svědek: Boty, velice slušný, džíny modrá barva, svetr bílý barvy a bunda, nejsem si jistej jaký barvy.

Obhájce: Ty kalhoty, bylo na nich něco divnýho?

Svědek: Bylo vidět, že jsou dvoje a že ty jedny jsou trošku větší.

Obhájce: Obracel si kapsy jakoby ven?

Svědek: Myslim, že jo, z těch jedněch jo, z těch druhej asi ne, když je měl pod tím.

Znovu se opakuje, že zadržený neměl doklady a policista šel jenom na to, co řekl za jméno, ověřit totožnost. 

„Při té první výpovědi jste řekl policistům, že je možné, že jsem měl klíče od auta, a teď říkáte, že jsem je měl?“ ptá se sám obžalovaný.

„Já neříkám, že stoprocentně to byly klíče od auta. Já říkám, že to byla prostě taková ta tatranka, jak jsem tu popisoval, a to jsou pro mě klíče od auta. Taky jsem řekl, že nevím, jestli tam byly ještě další,“ odvětil svědek.

„Jedna igelitka značky Billa tam po mém odchodu zůstala a ta vůbec nebyla moje, takže tu jsem tam nechal. Perník jsem měl na větvi,“ komentoval ještě obžalovaný výpověď svědka. Není si jistý, ale myslí si, že věci vyndával až na pokyn policie.

Obhájce z tohoto komentáře nemá moc velkou radost.

Řeší se ty dvě igelitky, co měl na druhé straně areálu u toho plotu. Alarm by podle něj sepnul, i když se člověk dostane k plotu a pověsí se třeba na plot. Dozvěděl by se, že byl ještě před chvílí na druhé straně plotu, předtím než přelezl.

Výslech tohoto svědka je u konce.

Čte se výpověď svědka B. po zjištění, že je David V. ve výkonu trestu. Je to kamarád obžalovaného z dětství, oba brali drogy. Zná ho jako klidného člověka, ale určitě mu nedělal dobře pervitin a subutex.

„Peníze na to bral z krádeží, věci prodával i do bazarů. Na rovinu vám řeknu, že když člověk má absťák, tak je schopnej udělat úplně cokoli, aby sehnal další peníze na drogy. O nic jinýho nejde,“ řekl svědek B. v přípravném řízení. Myslí, že ho viděl řídit auto a že měl kdysi plynovku, ale neviděl ho střílet.

Říkal mu, že je to plynovka a měla náboje se zelenou hlavičkou. „Říkal, že mi ji dá, protože jsem měl problémy s cikánama,“ tvrdí svědek.

Svědek si nepamatuje, že by mu kdy ukazoval nějakou peněženku, kterou našel. Tu zbraň mu ukazoval někdy v roce 2013. „Když jsem ho naposledy viděl v dubnu 2014, tak měl mobil, ale nevím odkdy.“

„Já jsem nikdy žádnou plyn zbraň neměl. Takže jsem mu ji nemohl nabízet,“ brání se obžalovaný. „Jak mě viděl řídit, tak to vim, že brácha kradl auto, ale mě bylo 12, tak jsem řídil nemohl.“

Soudkyně se ho ptá, kdy naposledy řídil auto. „Asi 2007 to byla bratrova stodvacítka.“ Soudkyni zajímá, kolik s tím ujel. „Málo, jestli jsem v tu dobu jezdil dva tejdny...“

„Jak jste se naučil tak podomácky jezdit?“ ptá se dál soudkyně. „Že jsem to odkoukal od staršího bráchy, ale že bych uměl řídit, to ne. Jsem samouk.“

Soudkyně: Ve čtvrtek, bez ohledu na to kde, jste měl u sebe jaké drogy od rána až do večera?

Svědek: No to....

Soudkyně: Ve čtvrtek jste nakupoval jaký objem?

Svědek: Ten první nákup u Lenky jsem nakupoval asi za 500 korun. 

Soudkyně: Druhý nákup?

Svědek: 800 nebo tisícovka.

Soudkyně: Proč jste si to nekoupil najednou?

Svědek: Protože jsem nejdřív musel prodat z té první dávky, abych měl na pervitin a subutex, měl teda asi jeden gram, z toho si dal dávku a zbytek přidělal na strom.

Obhájce: Pak jste tedy nic nekupoval tu noc už?

Svědek: Ne, možná nějakej subutex.

Obhájce: Pamatujete si, že jste měl nějakou další drogu?

Svědek: Ten rivotril, to jsem vyměnil za pervitin, ale tu flaštičku jsem pak ztratil, takže jsem už ji pak neměl. Subutex jsem možná koupil po tom zadržení.

„Na zídce jsem měl asi 1000–1200 korun,“ tvrdí David V. Soudkyni zajímá co s tím udělal. „No, za něco jsem si možná koupil ten subutex, něco jsem možná poztrácel...“

„Při zadržení jste měl u sebe jen jedno euro, deset korun a dvě koruny,“ konstatuje soudkyně. Obžalovaný říká, že ho buď někdo okradl, nebo to ztratil. „Na rivotrilech je běžný, že si to vyskládáte na lavičku, odejdete a zapomenete na to,“ vysvětluje.

Obžalovaný si myslí, že půl třičtrvtě hodiny trvalo od doby, kdy si připravoval drogy na zídce (jak si to chtěl rozdělat do pytlíčků), do doby, kdy mu tam spadla karta za zídku. 

12. dubna ho policisté propustili. „Kam byla vaše první cesta?“ ptá se soudkyně. „K tomu křoví na ten pervitin, půlku jsem vyšňupnul na místě, pak jsem odjel do centra,“ tvrdí David V. Podle soudkyně toto zachytila i sledovací kamera.

„Subutex si koupil za zbytek toho pervitinu z větve,“ dodal obžalovaný.

„Vzhledem k výpovědi pana obžalovaného o té krádeži rodného listu jsem si nechala zjistit úřední záznam policie České republiky – vytěžení Radka C. – potvrzuje, že se spolu setkali. Daniel C. byl jeho synovec. Dozvěděl se od narkomanů na Václaváku, že David V. měl mít ty doklady zavražděného taxikáře. V květnu 2014 potkal se svou přítelkyní Renatou Davida V. a ten mu řekl, že ty doklady našel a že to bylo doklady staršího taxikáře. Řekl mu, že je někde vyfáral (vyhrabal v popelnici). Pak potkal jeho mladšího bratra Petra, ten byl takový lítostivý, že udělal bratr nějakou chybu. Renata uvedla, že Radek znal Davida i Petra V. Vídali se na Václaváku a na Hlaváku. Potvrzuje, že s obžalovaným mluvili na Hlaváku, byl úplně v pohodě, řekl jim, že to byly doklady staršího taxikáře, které našel,“ čte soudkyně.

Řeší se odposlechy a obhájce namítá, že na CD je 37 zcela nových nahrávek, které nebyly součástí spisu a jsou pro ně zcela novou záležitostí. Státní zástupce navrhuje předvolat paní komisařku Bílkovou, aby to vše vysvětlila. Řeší se, že obhajoba nepotřebuje, aby se ty odposlechy četly, chce je slyšet.

Soudkyně a obhájce řeší odposlechy. "Policie během vyšetřování řekla Davidovi V., že ještě není obviněný, takže nemůže mít u úkonů právníka, což není pravda," tvrdí obhájce. "Byly utajené skutečnosti jako ty odpoleschy, zjistil jsem, že až ze spisu, že v únoru došlo k odtajnění! Tři měsíce jsme o těch odposleších nevěděli. Tak bylo opětovně porušeno právo Davida V. na spravedlivý proces. Podle § R15/91 v případě pokud se najdou nové, zásadní důkazy, poté, co byla se spisem seznámena obžaloba, tak je to důvod, aby byla celá ta věc vrácena státnímu zástupci k vyšetření," tvrdí obhájce.

„Podle mého práva obžalovaná zkrácena nebyla, protože já jsem vycházel ze stejných věcí jako obhajoba, ty nové věci si nechal opatřit až soud, tedy po podání obžaloby,“ tvrdí státní zástupce.

„Policie před obhajobou zatajila rozsáhlý důkazní materiál,“ tvrdí obhájce. Soudkyně se ujišťuje, že to od nich chtěl celý. On potvrzuje, že ano. Soudkyně říká, že musí vše zkontrolovat a bude kdyžtak pouštět jen to, co bylo ve spise před seznámením, protože vracet celou věc na začátek předběžného řízení nebude.

Nyní následuje přestávka do 12:00.

Obhájkyně a státní zástupce na chodbě před soudní síní debatují o stopách k případu. Jednání má opět zpoždění.

Soudní jednání po přestávce opět začalo. Strany spolu se soudkyní řeší nějaké dokumenty k případu.

„Obhajoba uvádí, že předevčírem předsedkyní senátu předkládaná kopie CD obhájci obsahuje 37 záznamů odposlechů nad rámec vytvořený policií v přípravném řízení. Vše se týká odposlechů z věznice Plzeň, např. ohledně úseku ‚auto‘ jde o odposlech z 4. 11. 2015, úsek ‚Jílové‘ je z 23. 10. 2015, odposlech ‚místo‘ je z 2. 7. 2015...“ vypočítává soudkyně.

„Takhle bych to neformuloval, já jsem prostě dostal pouze přílohu 16 z věznice Bory,“ tvrdí obhájce.

K námitkám obhájce soudkyně uvádí, že pokud jde o pořízené odposlechy, které jsou navíc, to jsou všechno odposlechy z přílohy 17, které nejsou označené jako nezájmové.

Obhájce se soudkyní i státním zástupcem se dále dohadují. Zaznívá mimochodem, že obžalovaný byl odposloucháván i při návštěvě své matky!

Zájmové odposlechy mají všichni. Ty nezájmové (nerelevantní) jsou zapsané ve spise, který advokát má – pouze je nedostal na CD. Soudkyně plánuje pouštět pouze zájmové odposlechy.

Soudkyně pouští první odposlech. Je slyšet pouze šum, na pozadí hlasy, kterým ovšem není rozumět.

Státní zástupce byl zavolat kriminalistku, která měla na starost stažení nahrávek odposlechů – už je prý na cestě.

Z odposlechů není skutečně rozumět ani slovo. Soudkyně ale s obhájcem pouze porovnávají záznamy, které jsou ve spisu zapsané s časovým posunem. David V. se sem tam radí se svým advokátem.

Do soudní síně dorazila kriminalistka Bílková. Soudkyně jí vysvětluje, oč jí jde ohledně odposlechů.

Kriminalistka řekla, že to podléhá režimu tajné, takže nemůže mluvit před veřejností. Soudkyně všechny vykázala na chodbu.

Soudkyně veřejnost opět vpustila dovnitř.

Pouští se vyčištěné odposlechy, kterým ovšem stále není příliš rozumět. Vězni se baví na cele mezi sebou.

Nyní se pouští části odposlechů na téma auto, řízení apod.

David V. vězňům popisoval, že vrah odvezl těla k Uhříněvsi a pak jejich auto vrátil na místo, kde nechal i auto po první vraždě. Vysvětluje jim podstatu toho případu, ale neříká, že to udělal on. „Kdybych jel tím taxíkem z Uhříněvsi, tak mě mohli, vole, někde zastavit,“ říká obžalovaný v záznamu.

"Já už celý noci přemejšlím, že už si myslím, že jsem to udělal, ale to oni s tim pracujou, že to na tebe takhle působí," říká David V.

Baví se o taxikářích: "Já je nenávidim, ne nenávidim, ale na co bych jezdil taxikama, když mohu jezdit dopravou městskou," říká.

Obhájce namítá, že nemá vyhodnocení policie, takže se v tom těžko orientuje, ze kdy který záznam je.

Záznam se zastavuje a zapisovatelka to obhájci ofotí.

„Možná kdybych sednul do automatu, to umí každej debil, no ale moh bych jet i normálně autem no,“ zní z odposlechu. 

Soudkyně pouští odposlechy na téma deník.

„Já jsem den před tou vraždou podle svýho deníku byl v Jesenici. Oni našli deník. Jak jsem byl vysmaženej, tak jsem si psal, co jsem čoroval a tak... nono, tak oni ho našli,“ říká David V. v záznamu.

Další sekce se věnuje oblečení a dealerce drog Lence. David V. na záznamu vyjmenovává, kdo za Lenkou jezdil a kde přesně si ho od ní bral. „Přísahám Bohu já s tim nemám vůbec nic, jak tohle můžou proboha udělat. Ten pes, já nevim, jestli jak jsem byl na perníku, já jsem musel tim perníkem úplně čpít. A hlavně jsem nosil ten svetr... troje kalhoty, dvě mikiny, jeden svetr, já nevim, jak jsem to na sebe dostal... to nešlo dolů!“

Další sekci s tématem Jesenice ruší šum.

„Jak oni si můžou bejt jistý, že byl zabitej u Jílovýho?“ ptá se jeden z vězňů Davida V. „Teď tady říkám, přes ten tablet!“ vysvětluje mu.

Dál opět vysvětluje, proč má v deníku „hrůza Jesenice“. „To je strašný, jim to vysvětlit, musel by mít u sebe ten deník celkově, aby to popsal, ale měl prostě hrozně špatnej den.“

„31. jsem byl v Jesenici, to jsem jim potvrdil, ale vražda se stala 30. To jsou takový zkurvený náhody! To bylo v posledním období, kdy jsem do těch Jesenic jezdil, protože tam po mně šli...“

„Jel jsem tam na krizi asi ve 20:20, takže už jsem tam nic nezvlád, proto jsem si tam napsal, že je to piča den a voni z toho hned udělali, že jsem si splet vole (má na mysli dny 30. a 31., pozn. red.).“

Přehrává se sekce peněženka.

Popisuje, jak ho zadrželi s těmi doklady. „Že jsem ji ten den nenechal doma tu peněženku, ty vo*e,“ říká David V.

Popisuje, že neví, kdy a kde ji našel, nemohl si vzpomenout...

„Já mam pocit, že tam bylo tak šest Masterkartek, to nebylo od jednoho člověka prostě. Pak jsem se probudil úplně gumovej na tom Hlaváku, oni mají na videu, že se potuluju tam, kde von zrovna jezdil.“

Popisuje, že mu něco spadlo ze zídky za plot. „A tam mě stáhli nějaký hlídači! Prostě samý takový náhody zku*vený.“

„Jak jsem k tý peněžence moh přijít. Já jsem měl v hlavě toho Milana P.,“ pokračuje David V. na záznamu. Neustále se vrací k oné zakleté peněžence.

Najednou se David V. chytá za žebra! Stráž se ho ptá, co mu je. „Jenom mě to tady pobolívá,“ říká, ale směje se.

„Pak jsem tu peněženku ukázal jednomu frajerovi ve Štěpánský… a to je zase Štěpánská… tam vlastně ten první taxikář naložil toho prvního vraha,“ říká obžalovaný spoluvězňům na odposlechu. „Řikal jsem, že je tam karet jak nas*áno.“

Pouští se sekce Bohemians. David V. na záznamu popisuje celou událost. „Nešacovali mě, nic,“ říká. „U toho hřiště jsem si dával ten perník na tu větev, jsem tam otvíral tu peněženku na tý zídce a pak právě vole jsem říkal, že to musim už sbalit, dal jsem si ještě třeba čtyři bonbony,“ vypráví. Pak mu tam něco spadlo, tak přelezl ten plot.

„Prej že tam v tý Štěpánský nastoupil někde ten vrah. Pravda je, že v tu dobu jsem byl od tý Štěpánský sto metrů,“ směje se obžalovaný na odposlechu.

„Já volám z budky na Václaváku 22:25 a von nabírá ve 22:45 vraha v tý Štěpánský,“ tvrdí David V. svým vězňům na záznamu odposlechu z věznice. Spoluvězni mu říkají, že na kamerách určitě bude, kam jel.

David V. říká, že si u někoho objednával drogy z budky a že ten hovor mají potvrzený… „Oni maj tu domněnku, že jsem šel z toho Můstku přes tu Štěpánskou na tramvaj… Jediný, proč jsem se ve 3:40 vrátil na tu Slovinskou, mě napadá je, že jsem se tam vrátil k tomu křoví, kde jsem se hrabal v tý hlíně,“ vysvětluje.

V odposleších také vypráví, že prodával někde na schodech kostela a že viděl taxikáře a že to mohl být ten zavražděný taxikář. Uvažuje i o tom, že to na něj mohl ten vrah hodit, třeba ho sledoval.

Baví se i o schizofrenii, to vylučuje.

David V. v odposlechu tvrdí, že ten taxikář v superbu, který jel kolem něj, na něj pořád koukal. „Ta budoucí mrtvola,“ říká spoluvězeň. „No, jasně no,“ odpovídá mu obžalovaný. „Ale třeba to ani nebyl on, ale byl to superb.“

Pouští se sekvence záznamu o zbrani.

Tvrdí, že měl malou „bouchačku“, policisté ho zastavili na Hlavním nádraží, když měl u sebe kradený počítač. „Buď nám dáte tu zbraň, nebo pojedete k nám s tím počítačem,“ řekli mu policisté. Tak jim ji dal a oni to nedali ani do hlášení.

David V. se rozčiluje, že bratr řekl, že měl zbraň někdy 2013–2014, přitom to bylo 2007–2008. „To byla takhle velká zbraň, to byla nějaká prostě pí*ovina,“ říká. „Prostě poplašňák,“ říká někdo z vězňů. „Ta zbraň, ten brácha – to mi zavařilo…“

„Teď se zbraní budou šaškovat, to jsem asi posral dneska, ty pi*o,“ zaznělo. „Já mam pocit, že to byla 0.38, že jsem to tam měl na ní vyryto,“ říká David V. Řeší, že je to ta zbraň, co mu zabavili policisté.

Na záznamu dále vypráví, že chtěl zbraň prodat nějakému Vietnamci, ale když mu ji ukazoval, tak z ní část vypadla, takže ji nechtěl.

Dále říká, že se jim přiznal, že měl před 12 lety takovou maličkou zbraň. Řeší se, jak vypadaly náboje a další náležitosti a ostatní se snaží určit, co to bylo za zbraň.

Postoj k drogám obžalovaného se podle soudkyně bude řešit zítra.

Obhájce znovu poukazuje na prohlášení Dr. Vymětala, že výpovědi ve vězení nemají žádnou výpovědní hodnotu, může jít o vytahování.

Zítra budou před soudem vypovídat Dr. Hladík (patologie) a Dr. Klíma (kybernetika). K soudu budou z vězení eskortováni i další dva svědci. Obhájce bude chtít nad rámec nějaké další odposlechy.

Soud je pro dnešek u konce, vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost. Zítra se opět přihlásíme s pokračováním ze soudu s taxivrahem.