Pátek 18. září 2020
Svátek slaví Kryštof, zítra Zita
Jasno 18°C

Vinohradský řezník rozporcoval kamaráda: Kriminalista prozradil děsivé detaily z vyšetřování

Autor: dce - 
9. června 2016
08:38

Vinohradský řezník děsil Prahu na přelomu tisíciletí. Ačkoliv zabil „pouze“ jednoho muže, objasnění vraždy trvalo dlouhé roky a k pachateli vedla zprvu jen velká náhoda. A ukázalo se, že se zeměmi třetího světa je velmi složitá spolupráce při vyšetřování vraždy. Vše na přednášce v Muzeu Policie ČR prozradil kriminalista Josef Lottes.

Bylo 30. října 1999 asi půl čtvrté odpoledne, když na policejní služebně zazvonil telefon. Volali pracovníci restaurace Radhošť. Bezdomovci, kteří prohrabávali kontejnery před restaurací, objevili v pytli lidskou mrtvolu. Hledali jídlo a modrý pytel na odpadky přelepený hnědou lepicí páskou ze zvědavosti roztrhli.

Jenže místo vyhozeného jídla bylo uvnitř pytle torzo mužského těla. O kus dál v plastovém kontejneru našli policisté pytel s mužským oděvem a v druhém mužskou pravou nohu s chodidlem, která byla oddělená v koleni, a pravou paži bez dlaně a prstů.

„Třetího listopadu mladý rybář vytáhl z Vltavy na Štvanici černou plátěnou tašku s nápisem Marlboro. Uvnitř byl opět modrý pytel na odpadky,“ uvedl kriminalista Josef Lottes, který byl v té době jedním z vyšetřovatelů pražské mordparty. V něm se nacházela mužská hlava, dvě dlaně zabalené v taškách Hornbach, levá paže a penis. „Aby se taška potopila, pachatel použil balík obkladaček od výrobce z Horní Břízy.“

29. prosince byla v Dolanech na jezu na Vltavě nalezena levá stehenní kost – shoda s ostatky z Prahy byla jednoznačná. Podle pitvy došlo k vraždě z 29. na 30. října 1999.

Ostatky ze tří nálezů patřily jedné osobě, v databázi ovšem nebyly žádné shody otisků prstů. Policii lehce napověděla jen jediná věc – muž měl v dolní čelisti tři zuby ze žlutého kovu. Právě tato nefasetovaná zubní náhrada vyšetřovatele nasměrovala na východ – do bývalého SSSR a Mongolska.

Právě odsud pocházel Sergej Ovchinikov, o jehož pohřešování informoval Interpol krátce po objevení mrtvoly. Kriminalistům nejprve oběžník unikl, nakonec se k němu ale propracovali. „Fotografie mrtvého jsme poslali do Kyrgyzstánu, kde jeho manžela potvrdila, že skutečně jde o Ovchinikova,“ dodal Lottes.

Jenže toto potvrzení se z Kyrgyzstánu vrátilo po několika měsících až v říjnu 2000. A další spolupráce byla podobně složitá – jakákoliv komunikace s druhou stranou byla komplikovaná a vše trvalo příliš dlouho (další odpověď například přišla až v dubnu 2001).

Do Kyrgyzstánu byl vyslán úředník zastupitelstva z Kazachstánu (v Kyrgystánu totiž nebylo české zastupitelstvo). „Úředník kvůli sněhu nakonec v Kyrgyzstánu uvízl na dva měsíce...“ Nakonec ale bylo potvrzeno, že jde o Ovchinikova, byly přiloženy i výslechy svědků – mezi nimi i jistý Ruslan Mamin.

Ovchinikov jel do Prahy prodat velké množství oblečení – s sebou navíc vezl 18 tisíc amerických dolarů. Právě Mamin a jeho manželka s ním jeli také. V Praze spolu pár dní bydleli a pak se jejich cesty rozdělily. Aspoň to tvrdil Mamin.

Vše ale bylo jinak – Mamin, mimo jiné bývalý plukovník KGB, a jeho syn Timur, který v Praze pobýval kvůli studiu, se po pár dnech urychleně odstěhovali z pronajatého bytu na Prosek. „Podle svědka se stěhovali s obrovskými taškami plnými oblečení, které chtěli rychle prodat,“ doplnil vyšetřovatel. Nakonec zemi opustili do měsíce od svého příjezdu. Všichni, kteří s nimi přišli do styku tvrdili, že působili, jako by před něčím utíkali.

V bytě, kde bydleli předtím, policisté i po třech letech od vraždy našli shodné obkladačky jako ty, které zatěžovaly tašku s useknutou hlavou. „Jenže byt byl v roce 2000 vymalován, a tak další možné stopy zmizely spolu s nepořádkem po malířích...“

Policie nakonec jako vraha skutečně uznala Ruslana Mamina – ve výpovědích jeho, jeho ženy a ženy Ovchinikova byly rozpory. „Ovchiniková navíc prozradila, že jí manžel v dopise přiznal, že Mamin v jednu chvíli na letišti zjistil, kolik sebou Ovchinikov veze peněz.“ Na Proseku, kde se Mamin později pohyboval, byl navíc první pražský Hornbach, v jehož taškách byly zabalené useknuté dlaně.

A motiv? Možností bylo více – žárlivost na Maminovu manželku (krátce po návratu do Kyrgystánu se s ním žena rozvádí, Timur navíc přiznal, že měl z otce také panickou hrůzu) nebo neshody Mamina s Ovchinikovem. Nejpravděpodobnější se zdá loupežný motiv.

Čeští policisté zaslali svá zjištění do Kyrgyzstánu, tam už byl Mamin stíhán pro další rozsáhlou neupřesněnou trestnou činnost. Padlo rozhodnutí muže soudit v jeho rodné zemi.

Podle všeho byl Mamin skutečně odsouzen. „Po převratu asi po dvou letech došlo na amnestie. Jenže místo civilizované amnestie jako u nás tam prostě jen otevřeli bránu věznice a všechny pustili ven. I vinohradského řezníka,“ uzavřel Lottes.

tomik007 ( 9. června 2016 16:38 )

"TIMUR A JEHO PARTA" tentokrat od Arkadije Kikina

almr ( 9. června 2016 07:59 )

Ještě,že jsme už v roce 1999 měli bezdomovce.Jinak by se tělo možná nenašlo.Holt se Venca chrchla snažil.A u nás civilizovaná amnestie nebyla.Jeden magor osvobodil skoro všechny a druhý zase hlavně kamarádíčky co mu pomáhali rozkrádat stát.

lesnismes ( 9. června 2016 07:48 )

Nechci nikoho soudit ale mam pocit ze vzhledem k ruzdnym mozna spornym odsouzenim lidi ,kde evidentne chybeji usvedcujici dukazy a spoleha se mnohdy jenom na nedukazni domenky policistu ci soudce bez jasneho predlozeni vedeckych analiz (ne poroty,jenom jednoho cloveka,kazdy dela chyby!!!)mozna sedi v ceskych veznicich jini nez tam maji byt.Zajima to nekoho?Kriminalistika za franty klacka.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Osoby v pátrání
Články odjinud