Rok od konce pandemie covidu-19, která zabila miliony lidí: Chystá se nová úmluva! Má napravit nedostatky

Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.

O původu pandemie vedou odborníci i politici spory prakticky od jejího vyhlášení v roce 2020 a zůstává zdrojem napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Podle společné studie vědců z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se virus přenesl na člověka pravděpodobně ze zvířat, a to prostřednictvím obchodu s divoce žijícími druhy.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v března 2023 naopak potvrdil, že se přiklání k teorii, že pandemii pravděpodobně způsobil únik z čínské laboratoře ve Wu-chanu. Přímý důkaz o incidentu v laboratoři však americké tajné služby nenašly.

20 let v Unii. Válek sečetl bonusy členství: Díky EU jsme ve zdravotnické lize mistrů

WHO prohlásila šíření nemoci covid-19 zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem 30. ledna 2020, tedy v době, kdy se nemoc teprve postupně šířila z Asie do Evropy. Například ještě 6. března 2020 bylo po celém světě zaznamenáno jen 100.000 případů nákazy a teprve 11. března 2020 WHO vyhlásila šíření nového typu koronaviru za pandemii.

Od začátku roku 2020 bylo zaznamenáno podle údajů serveru Ourworldindata.org (OWID) více než sedm milionů úmrtí souvisejících s koronavirem SARS-CoV-2. Celkem se nakazilo včetně reinfekcí přes 775 milionů lidí. Oficiální čísla jsou však podle WHO podhodnocená, podle odhadů organizace počet obětí pandemie může být dvakrát až třikrát vyšší.

Nejvíce obětí si nemoc vyžádala ve Spojených státech (přes 1,18 milionu mrtvých), v Brazílii (702.000) a Indii (533.000). Nejvíce nákaz bylo zaznamenáno ve Spojených státech (103 milionů), v Číně (99 milionů) a Indii (45 milionů).

Podle údajů serveru OWID bylo dosud po celém světě aplikováno více než 13,57 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Zhruba 70 procent obyvatel planety dostalo alespoň jednu dávku, ale pouze 33 procent lidí v zemích s nízkými příjmy.

Na vrcholu první vlny pandemie, na jaře roku 2020, bylo více než 4,5 miliardy lidí ve 110 zemích nebo územích nuceno zůstat doma. To podle agentury AFP představovalo téměř 60 procent světové populace.

K 20. dubnu 2020 byly školy a univerzity uzavřeny ve 151 zemích, což podle údajů UNESCO postihlo celkem 1,29 miliardy mladých lidí, neboli 81,8 procenta všech studujících na celém světě.

Pandemie, která zastavila činnost řady podniků a firem, způsobila podle Světové banky pokles světového hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2020 o 3,1 procenta. Pro srovnání, HDP v roce 2009 v době hypoteční krize klesl pouze o 1,3 procenta. V roce 2021 se globální HDP již zvýšil o 5,9 procenta.

Umělkyni Hanu covid upoutal na lůžko: Virus jí napadá mozek!

Pandemie měla podle Mezinárodní organizace práce (ILO) silný dopad na trh práce, v roce 2020 ubylo 135 milionů pracovních míst. Ještě v roce 2022 činil deficit 56 milionů pracovních míst.

Zásadně utrpěla letecké doprava. V roce 2020 se počet cestujících snížil podle údajů Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) o více než polovinu - o 60 procent ve srovnání s rokem 2019. IATA uvedlo, že odvětví letecké dopravy se v loňském roce po pandemii vrátilo k zisku, souhrnný čistý zisk aerolinek překročil 20 miliard dolarů.

Emise oxidu uhličitého (CO2) zaznamenaly v roce 2020 rekordní pokles o 5,2 procenta. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se ale i tak pokles emisí výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

V České republice se první případ nákazy novým typem koronaviru objevil 1. března 2020, od té doby se nemoc prokázala ve více než 4,75 milionech případů, z toho přes 453.000 (asi 9,5 procenta) činí podle statistik ministerstva zdravotnictví opakovaná nákaza. Nejvíce nákaz se prokázalo v roce 2022, a to v téměř 2,056 milionu případů, což je zhruba o 15 procent více než v roce 2021, kdy se objevilo 1,750 milionu případů, v roce 2020 laboratoře prokázaly přes 733.000 případů. Loni už to bylo jen 166.000 prokázaných nákaz.

Od začátku zemřelo v ČR přes 43.500 lidí, u kterých se prokázala koronavirová nákaza, Česká republika tak patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa, podle OWID je se zhruba 4145 mrtvými na milion obyvatel na desátém místě žebříčku.

K vyhlášení globálního stavu nouze se WHO dosud uchýlila sedmkrát. V roce 2009 kvůli chřipce typu H1N1, tedy takzvané prasečí chřipce, v roce 2014 nejdříve v souvislosti s šířením dětské obrny a následně kvůli epidemii eboly na západě Afriky, v roce 2016 kvůli viru zika v Jižní Americe, v roce 2019 z důvodu epidemie eboly v Kongu, v lednu 2020 kvůli pandemii koronaviru a zatím naposledy v červenci 2022 kvůli nemoci mpox, dříve známé jako opičí neštovice.

Hlavní hygienička Svrčinová končí, vláda ji odvolala na její žádost! Řešila covid i černý kašel

Letos na konci května by mělo více než 190 členských zemí WHO hlasovat o pandemické úmluvě, která má zlepšit schopnost mezinárodního společenství reagovat na epidemie. Nová úmluva by měla reagovat na některé nedostatky, které se projevily během pandemie covidu-19. Jedná se například o mezinárodní sdílení informací o šíření nových nemocí či o výrobu a distribuci vakcín a léků. To se týká ožehavé otázky lékových patentů. Aby byla úmluva platná, musí ji schválit dvě třetiny členských zemí WHO a poté ratifikovat alespoň 40 z těchto zemí. Aby byla závazná přímo pro Českou republiku, musí ji schválit vláda a parlament.

Naděje dožití se loni v Evropské unii dostala na vyšší úroveň, než byla před pandemií covidu-19. Ukazují to údaje, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejvyšší naději dožití zaznamenávají země v jižní části Evropy, například Španělsko, Itálie či Malta. Nejnižší je pak údaj v Rumunsku, Bulharsku nebo Lotyšsku. Česko, kde se naděje dožití zvýšila, dosahuje lepších výsledků, než další státy východní části EU.

V souvislosti s pandemií covidu-19 zaznamenala naděje dožití v letech 2020 a 2021 výrazný propad. V roce 2019 tento údaj činil 81,3 roku, v roce 2020 klesl na 80,4 roku a v roce 2021 na 80,1 roku. Od roku 2022 pak začal znovu růst a loni podle prvního odhadu Eurostatu činil 81,5 roku.

Zlepšení ve srovnání s rokem 2019 zaznamenalo loni 18 unijních států, v šesti zemích však naděje dožití stále nedosáhla úrovně z roku 2019. Jedná se o Německo, Estonsko, Řecko, Rakousko, Nizozemsko a Finsko.

V Česku loni naděje dožití dosáhla rovných 80 let, což je zhruba o devět měsíců více než v roce 2019. Česko v EU nepatří ani mezi premianty, ani mezi státy s nejhorší statistikou. Nejvyšší naději dožití má Španělsko s 84 roky, následují Itálie a Malta. Pod 77 lety je naděje dožití v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku.

Naděje dožití je statistický odhad věku, kterého se v průměru mohou dožít lidé narození v jistém roce. Vypočítává se s ohledem na úmrtnost a její strukturu v daném roce. Údaj ovlivňuje velký počet faktorů, od stavu ekonomiky přes kriminalitu a životní prostředí až například po kvalitu zdravotnické péče. V letech 2020 a 2021 však na tento údaj v EU i v dalších částech světa měla velký vliv pandemie covidu-19.

Čínský vědec Čang Jung-čen, který na začátku roku 2020 jako první zveřejnil genom nového koronaviru SARS-CoV-2, oznámil, že mu úřady po několika dnech umožnily návrat do laboratoře. Na protest proti vystěhování od víkendu seděl před pracovištěm, informovala agentura AP.

Čang v příspěvku na čínské sociální síti Weibo uvedl, že zdravotnické středisko, kde se laboratoř nachází, dalo jemu a jeho týmu svolení, že se prozatím mohou vrátit a pokračovat ve výzkumu. „Nyní mohou členové týmu zase svobodně vstupovat do laboratoře,“ napsal Čang.

Vědec zároveň sdělil, že projednává se zdravotním střediskem plán přesunu laboratoře tak, aby přitom nebyla narušena práce týmu.

Virolog Čang Jung-čen zmapoval genom koronaviru na základě vzorku, který byl odebrán na počátku pandemie covidu-19 pacientovi z čínského města Wu-chan, kde byla nákaza zaznamenána poprvé. Výsledek publikoval bez svolení čínské vlády. Čang si stěžuje, že od té doby se jeho pracoviště potýká s neustálými překážkami.

V pondělí vědec v příspěvku na internetu uvedl, že se svým týmem před několika dny dostal od úřadů nečekanou výzvu k vystěhování z laboratoře a ochranka ho o víkendu nevpustila dovnitř.

Vědec od té doby seděl před vchodem do laboratoře na kartonové krabici, chvílemi v dešti, a jeho kolegové na místě rozvinuli transparent s nápisem Chceme pokračovat v normální vědecké práci. Zprávy o protestu se rychle rozšířily na čínských sociálních sítích.

Nová pandemie na obzoru? Vědci se děsí chřipky a mrzí je návrat „starých zlozvyků“

Šanghajské klinické centrum veřejného zdraví uvedlo, že Čangova laboratoř byla uzavřena z „bezpečnostních důvodů“ a kvůli rekonstrukci.

Podle centra dostal Čangův tým pro laboratorní práci jiný prostor. Čang nicméně namítl, že nabídka nového pracoviště přišla až po vystěhování a že nová laboratoř nesplňuje bezpečnostní normy, které jeho tým požaduje.

Podle deníku The Guardian kroky čínských úřadů ukazují, jak čínská vláda pokračuje v tlaku na vědce a snaží se vyhnout přezkoumání svého postupu proti covidu-19 na začátku jeho šíření.

Poté, co Čang a jeho tým 5. ledna 2020 přečetli genom viru, poslali upozornění čínským úřadům a varovali před jeho možným rozšířením. Následující den ale našli laboratoř dočasně uzavřenou.

Čang nakonec bez vyžádání vládního svolení genom zveřejnil, což umožnilo vývoj diagnostických testů a vakcíny. Zatímco ve světě se Čangovi dostalo ocenění, Čína mu začala bránit ve spolupráci s bývalými kolegy a zbavila ho funkce v čínském centru pro kontrolu a prevenci nemocí, píše The Guardian.