14°C
Lockdowny zachraňovaly životy, potvrdila studie. Ne všechny dopady uzávěr jsou ale pozitivní
Na začátku pandemie v roce 2020 volila řada států, včetně Česka, v boji proti covidu-19 tzv. lockdown, tedy omezení veřejného života. Uzavřely se obchody, restaurace, kina a lidé zůstali doma. Kvůli hrozbě omikronu se některé státy rozhodly k lockdownu vrátit. Toto opatření dodnes budí vášně a má mnoho odpůrců. Studie Michiganské univerzity se rozhodla zjistit, jaké byly důsledky lockdownů v USA. A výsledky ukázaly, že lockdowny skutečně životy zachránily. Nicméně vědci podotýkají, že výsledky nejsou tak jednoznačně pozitivní.
Studie, zveřejněná v časopise PLOS one, analyzovala lockdowny v USA, které podle ekonomů způsobily hospodářský pokles ve výši 2,3 bilionu dolarů. Autoři studie chtěli zjistit, zda drastické uzávěry skutečně zachránily životy a zda stály za ztráty zaměstnání, příjmů a za rozdělení společnosti.
Vedoucí výzkumu, expertka na ekonomiku zdravotnictví Olga Yakushevová zdůraznila, že studie nemá lockdown nijak ospravedlnit, jen zjistit, jaký měl reálný dopad.
Podle ní plošné i lokální uzávěry ve Spojených státech potenciálně zachránily více životů (866 350 až 1 711 150), než byl počet potenciálně ztracených životů (57 922 až 245 055), které má na svědomí hospodářská krize
Výsledky už ale nejsou tak jednoznačné, pokud jde o očekávanou délku života upravenou podle kvality, která se prodloužila v důsledku uzavření (4 886 214 až 9 650 886), oproti ztrátě let života upravených podle kvality (2 093 811 až 8 858 444) v důsledku hospodářské krize.
Mohla lépe fungovat mírnější opatření?
A proč jsou výsledky tak nejednoznačné? Podařilo se totiž zachránit zejména starší lidi s řadou přidružených onemocnění, kteří měli před sebou méně let života. Naopak ekonomická krize postihla zejména mladé lidi zaměstnané ve službách a jiných placených profesích. Ti se podle studie ocitli bez zdravotního pojištění od zaměstnavatelů a pak nebyli schopni zaplatit si za zdravotní péči či za život zachraňující léky.
„Vyhodnotili jsme celý balík opatření v oblasti veřejného zdraví, jak byl zaveden na začátku pandemie, ale mírnější opatření mohla fungovat stejně dobře, aby se snížily ztráty na životech. Faktem je, že se to nikdy nedozvíme. V té době jsme museli pracovat s informacemi, které jsme měli. Věděli jsme, že pandemie je smrtelná, a neměli jsme žádné léky ani vakcínu,“ uvedla vedoucí studie.
Pandemie se postupně změnila, nyní máme vakcíny, léky a stále fungují určitá opatření.
Lidské životy versus ekonomika
„Toto je první studie, která měří účinek opatření ke zmírnění pandemie na zachráněné a ztracené životy na rozdíl od ekonomických hodnocení, která zkoumají cenu za jeden zachráněný život. Pro lidi je těžké se na tom shodnout, protože tu jsou dva tábory. Pragmatici, které zajímá ekonomika, a etici, kteří tvrdí, že jakákoliv částka stojí za záchranu lidského života. Někdo si váží více svých milovaných, nebo svého vlastního života, je to zkrátka subjektivní,“ vysvětlila Olga Yakushevová.
Vedoucí studie dále uznává, že studie má určité limity. Na některé otázky toitž nelze jednoznačně odpovědět, např. kolik lidí by zemřelo, pokud by nebyly lockdowny zavedeny. „Víme, kolik lidí zemřelo s opatřeními v oblasti veřejného zdraví, ale nemůžeme vědět, kolik lidí by zemřelo bez těchto opatření,“ řekla vědkyně. Tým odhadl číslo na základě dostupných zdrojů, které mohou být ale podhodnocené i nadhodnocené. Navíc všechny lidské oběti lockdownů nebudou vidět okamžitě.
„Snažili jsme se být velmi opatrní a vytvořili jsme řadu potenciálně zachráněných a ztracených životů a doufáme, že skutečná čísla leží v těchto rozmezích,“ uzavírá autorka studie.
Lockdowny a prázdné ulice během pandemie nejen v Česku:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.