17°C
Jak ukázal průzkum Blesku vycházející z dat České správy sociálního zabezpečení, vyřadí ročně jen ploténky či bolest zad (dorzalgie) z práce téměř 210 lidí na 100 tisíc obyvatel.
Pražané s psychickými problémy
Zatímco většina krajů se pohybuje okolo tohoto průměru, Praze se bolavá záda tak trochu vyhýbají a Pražanům nezabraňují pracovat tak často, jako je běžné jinde v republice. Zato psychické problémy jsou v hlavním městě častější překážkou v práci než kde jinde. Celkově je ale Praha z pohledu invalidity nejzdravějším krajem v republice.
Naopak v Ústeckém kraji vyřazují nemoci z práce lidi častěji než jinde. A týká se to nejen problémů se zády a ploténkami, které tu jsou 1,5násobně častější příčinou invalidity než jinde, ale i nedokrvení srdce (ischemická choroba srdeční), které je tu dokonce trojnásobně častější než ve zbytku republiky.
- V pětici nejčastějších příčin invalidity není duševní onemocnění jen v Královéhradeckém a Ústeckém kraji.
- Rakovina je jednou ze tří nejčastějších příčin invalidity jen v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
- Artróza kyčlí vyřadí Jihočechy z práce dvakrát častěji, než je průměr.
Kde se čísla vzala?
Čísla vychází z databáze nejčastějších příčin vzniku invalidity mezi lety 2010 a 2020. Z nich je vypočítán roční průměr a porovnán s počtem obyvatel v krajích v loňském roce. Pro každý kraj je zjištěno pět nejčastějších příčin vzniku invalidity.
Za rozdíly je složení obyvatelstva i profese
Podle mluvčí Státního zdravotního ústavu nejde čísla tak snadno porovnávat, přestože některé rozdíly mezi kraji jsou zřejmé. „Předně je třeba si uvědomit, že na každém územním celku je jiné složení populace z hlediska věku a pohlaví, vzdělání, profese apod.,“ říká Štěpánka Čechová ze SZU.
„Z uvedeného se dá například předpokládat, že problémy pohybového aparátu mohou souviset s profesí (hornictví, možná i zemědělství). Jinak ale na základě takových dat se mohou maximálně vyslovit hypotézy, příčiny by se musely zjišťovat speciální studií,“ dodává.
Co dělat po roce nemoci: Marodit, nebo žádat o invalidní důchod?
Rakovina, nemoci srdce a mozkové příhody jsou nejčastějšími onemocněními, se kterými Češi dlouhodobě marodí. Jenže na »nemocenské« není možné být věčně. Marodit, zjednodušeně řečeno, je možné 380 dní. Na to, že lhůta (tzv. podpůrčí doba) končí, upozorní nemocného dopis od ČSSZ.
Pak existují dvě možnosti:
● požádat o prodloužení výplaty nemocenského o 3 měsíce (vyplatí se v případě šance na brzké uzdravení)
● zažádat o invalidní důchod (řešení v případě, že lékař potvrdí trvalé snížení pracovní schopnosti)
Jak požádat o prodloužení »nemocenské«
● Žádost je nejlépe podat zhruba měsíc před uplynutím podpůrčí doby. Není ji ale možné podat později než do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula.
● Vzor žádosti je k dispozici na webu ČSSZ.
● Žádost pošlete na OSSZ (okresní správu sociálního zabezpečení, Pražskou správu sociálního zabezpečení anebo Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně), která vám »nemocenskou« vyplácí.
● O prodloužení »nemocenské« rozhoduje posudkový lékař. Příslušná OSSZ pak vydá rozhodnutí o prodloužení, ale maximálně na dobu 3 měsíců. Po jejich uplynutí je možné žádat znovu.
● O prodloužení není možné žádat do nekonečna. Maximální lhůta vyplácení je na základě podaných žádostí nanejvýš 350 kalendářních dnů.
Suchý únor: Co udělá s tělem měsíc bez alkoholu.
Suchý únor: Co udělá s tělem měsíc bez alkoholu Videohub
