Omikron: Strašák, nebo naděje? Experti shrnuli dosavadní poznatky o nové variantě covidu
Varianta omikron je pátou mutací covidu-19, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) označila za znepokojivou. Jako první se objevila v listopadu v Jihoafrické republice. Tamní vědci na ni upozornili své světové kolegy. Od té doby se případy této varianty vyskytují v Asii, Evropě, Americe a nyní i v Austrálii. Australští experti pro deník The Guardian připravili analýzu toho, co je o nové variantě známo a proč se jí vědci obávají.
Podle WHO případy omikronu zaznamenalo 63 zemí na šesti kontinentech, případy hlásí i Česká republika. „Šíří se rychleji než varianta delta,“ potvrdili specialisté z WHO. Australané se zaměřili na svou vlastní zemi, nicméně mnohé jejich závěry se dají vztáhnout i obecně. V současnosti výskyt omikronu hlásí čtyři australské státy a dvě teritoria. Tamní vláda v posledních dnech uvolnila restrikce cestování a otevřela domácí hranice. Zdravotní experti tak očekávají, že omikron se začne rychle šířit.
Omikron byl prvně identifikován v JAR 24. listopadu, dva dna nato ho WHO označila za „znepokojující“ variantu. Toto označení dostávají jen ty mutace, které by mohly být nakažlivější než předchozí formy viru, případně ty, které by mohly snižovat účinnost vakcín. Genomické testy ukázaly, že omikron má v sobě 32 různých mutací na proteinu, který se ve tvaru bodce nachází na povrchu viru a jehož pomocí se infekce dostává do těla.
Nárůst hospitalizací podle expertů zřejmě teprve přijde
Experti například vyzdvihli alarmující situaci v Británii, kde každý druhý až třetí den přibývá dvojnásobek případů. Britští epidemiologové spekulují o tom, že do konce roku se omikron stane dominantní variantou. V Austrálii zatím registrovali omikron v Novém Jižním Walesu, Victorii, Queenslandu, Jižní Austrálii, Severním teritoriu a Teritoriu hlavního města Austrálie.
„Opravdu je stále brzy na to, abychom věděli, zda varianta způsobuje vážnější průběh nemoci než ostatní mutace, konkrétně než delta,“ komentoval lékař z Melbourne Benjamin Veness, čímž potvrdil tvrzení svých světových kolegů. Odbornice na světové zdraví Nancy Baxterová však upozornila na to, že mezi kulminací infekcí a nárůstem hospitalizací byla v minulých vlnách značná časová mezera.
„I ze světového hlediska teprve nyní vidíme více případů omikronu, bude trvat, než dostaneme reálné počty hospitalizací těch pacientů s omikronem,“ vysvětlila Baxterová. „Tohle je probíhající situace, nikoliv ukončená,“ podotkla expertka. WHO publikovalo míru hospitalizace v JAR mezi 14. listopadem a 4. prosincem, jednotky intenzivní péče byly zaplněny na 6,3 procenta. To je o dost méně, než tomu bylo při kulminaci infekce varianty delta.
Omikron už dominuje v Londýně
„Teprve čas přinese hlubší porozumění variantě omikron a jejímu dopadu na průběh onemocnění a případnou míru úmrtí, zvláště pak v souvislosti s vakcinací,“ uvedli zástupci WHO. „Zatím jen teprve zlomek pacientů s omikronem potřebuje lékařskou péči v nemocnici. Nicméně hrozba rapidního šíření, kterou sledujeme například v Británii, je znepokojující,“ komentoval Veness. Podle nejnovějších dat je varianta omikron dominantní mutací v Londýně.
„Řada australských států teď otevřela hranice a rozvolnila restrikce, takže se na nárůst případů covidu musíme připravit. Očekáváme dost značný přírůstek nakažených,“ dodal Veness. „Je nutné vědět, že australské zdravotnictví je stále v problémech, ne úplně zvládá kombinaci požadavků spojených s covidem a dalšími nemocemi a zákroky, zvláště pak elektivními operacemi. V současném stavu není prostor na zvýšený počet hospitalizací,“ vylíčil lékař.
Pozornost se rovněž upírá na vakcíny a jejich účinnost proti omikronu. „Mnoho zemí, a to zemí s vysokou proočkovaností, hlásí růst případů omikronu, někdy i u lidí po třetí posilovací dávce. Největší nebezpečí v tomto případě představuje nákaza skupiny lidí na jedné události, tedy tzv. superinfekční události,“ domnívá se Baxterová.
Omikron a očkování
Jedna z jihoafrických studií, která pracovala s malým počtem respondentů a ještě neprošla revizí kapacit, upozornila, že omikron 41krát snižuje míru protilátek po očkování vakcínou Pfizer ve srovnání s původní verzí koronaviru. Britský úřad pro zdravotní bezpečnost (UK HSA) potvrdil, že proti omikronu ochrana slábne a je nutná třetí dávka očkování.
Světové země se tak snaží podpořit vakcinační kampaně jak na třetí dávku, tak například na očkování dětí. V Česku se začalo s očkováním dětí ve věku pět až 11 let, následně vláda zkracuje dobu, kdy je nárok na třetí dávku, na pět měsíců - v této chvíli pro skupinu 60+ let, od 20. prosince tuto výjimku bude mít i skupina 50+ let. Dále se ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) snaží prosadit, aby nově mohli očkovat také lékárníci a zubaři. Co se týče doby mezi druhou a třetí dávkou, také Austrálie přijala to, že se posilovací vakcína bude podávat po pěti měsících.
gej: souhlas. Diabolka je s těma cancama mimo mísu.
NIKDO NA SVĚTĚ VŮBEC NETUŠÍ, CO UDĚLÁ OMIKRON S LIDSTVEM.