Přes pětinu vědců čelí výhrůžkám poté, co se vyjádřili ke covidu či vakcínám, tvrdí průzkum

Clarke se za poslední rok a půl objevil v rádiu i televizi několikrát. V pořadech debatoval s ostatními experty a vyjadřoval se k nákaze a očkování. Od jeho prvního veřejného výstupu v souvislosti s krizí dostal nespočet výhrůžek od kritiků očkování, konspiračních teoretiků a dalších. „Chodí mi převážně na sociálních sítích, často hned potom, co mluvím v rádiu,“ řekl pro server Mirror Clarke.

Dodal, že se často potýká se zprávami odkazujícími na Norimberský proces a popravu nacistů po druhé světové válce. „Někdy mi přichází na email, ale většinou přes sociální sítě. Ty nejvýhružnější zprávy jsou od lidí, kteří píší, nebo zveřejňují příspěvky anonymně,“ dodal Clarke.

„Lidé jsou naštvaní, když mluvíte o uzávěrách. Minulé léto jsem říkal, že počty nakažených zase vzrostou a přijde další lockdown a dostal jsem hodně naštvaných emailů,“ vzpomíná profesor. „Stane se to, i jakmile začnete mluvit o vakcínách. Nikdy to není ‚Přijdu a střelím tě do hlavy‘. Spíš jsou to zmínky o tom, že si mám krýt záda.“

Podle Clarka je hlavní problém právě v anonymitě. „Lidé, kteří jsou identifikovatelní, píší více odměřeně, a to je v pořádku,“ konstatoval. „Společnosti za sociálními sítěmi by mohly anonymitu znemožnit. Lidé jsou anonymitou povzbuzováni.“

Koronavirus kosí žáky na pražských školách: Primátor vyzve ředitele k prodloužení podzimních prázdnin

Víc než pětina

Clarke dosud ani jednu z výhrůžek nenahlásil policii, ve svém okolí má ale několik vědců, kteří se rozhodli opačně. Podle průzkumu se s výhrůžkami smrti potýká 15 procent z celkem 321 dotázaných místních i zahraničních vědců, šest z nich se dokonce stalo obětí fyzického napadení. Ženy ve vědě často dostávají zprávy o znásilnění a 22 procent dotázaných expertů čelí pravidelnému vyhrožování násilím.

Profesor Clarke, který v minulosti sloužil v královském námořnictvu, se o svou bezpečnost nebojí. „Já osobně strach nemám, ale rozumím tomu, proč se někteří lidé bát mohou,“ řekl novinářům. Výhrůžky mají podle něj velmi negativní vliv na vědecký svět. „Televize a rádia několikrát přiznaly, že se jim nedaří sehnat lidi, kteří by se vyjádřili k pandemii,“ dodal Clarke.

Podle profesora statistiky Kevina McConwaye mohou tzv. internetoví trolové a agresoři demotivovat experty, kteří plánovali předstoupit před veřejnost s novými poznatky. „Je velmi pravděpodobné, že trolení a útoky na osoby mohou vědce odstrašit od sdílení svých názorů a zjištění. A to není dobré pro veřejné porozumění tomu, co se teď děje,“ sdělil McConway.

Podle socioložky z Oxfordské univerzity Melindy Millsové průzkum odhaluje, jak moc je v této době potřeba vědce a další pracovníky v oboru chránit. „Výhrůžky smrti nebo napadení vůči mně a mým kolegům způsobily to, že se naše práce stala extrémně náročnou a stresující. Ovlivnilo to naše psychické zdraví a ochotu se podílet na výzkumech,“ zdůraznila Millsová. „Větší povědomí o tomto násilí je krok správným směrem.“