9°C
Cestující na Slovensko čeká povinná karanténa. A země řeší nejvíce úmrtí od války
Slovensko zavede povinnou karanténu s následným testem na koronavirus pro lidi, kteří od 15. února přijedou do země ze zahraničí. Lidé každodenně dojíždějící za prací mají mít výjimku a postačí jim test, který nebude starší sedmi dnů. Země zároveň na hraničních přechodech zahájí kontroly. Novinářům to ve středu řekl slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Opatření, které bude platit prozatím do konce února, zdůvodnil výskytem nakažlivějších mutací koronaviru v zemích Evropské unie. Zprávu oznámil v den, kdy tamní statistický úřad informoval o loňském rekordním počtu úmrtí.
V současnosti se turisté při cestách na Slovensko a Slováci při návratu do vlasti z rizikových zemí v souvislosti s epidemií covid-19, tedy i z Česka, mohou nástupu do karantény vyhnout v případě, že mají potvrzení o negativním výsledku testu.
„Každý cestující bude muset vyplnit formulář, bude muset jít karantény. Nejdříve osmý den pak půjde na PCR test,“ vysvětlil nová pravidla Krajčí, který současně ohlásil výjimku ze zmíněného pravidla pro takzvané pendlery. Cestující nebudou muset absolvovat karanténu ve státních zařízeních, izolaci ukončí obdržením výsledku o negativním výsledku testu na koronaviru.
Povinnost elektronické registrace před příjezdem na Slovensko platí až na výjimky už v současnosti. Plošné kontroly na hranicích slovenská policie dosud nedělala.
Přesné podmínky ohledně karantény při cestách ze zahraničí na Slovensko stanoví hlavní hygienik ve vyhlášce, která bude podle Krajčího zveřejněna do pátku.
Slovensku se navzdory karanténním opatřením včetně zákazu vycházení s výjimkami nedaří výrazněji snížit počty nových případů infekce a ani pacientů s covidem-19, v nemocnicích je s tímto onemocněním hospitalizováno rekordních více než 3500 lidí.
Ohromný nárůst úmrtí
Počet úmrtí na Slovensku loni meziročně stoupl o 10,8 procenta a téměř stejným tempem se zvýšil i oproti průměru let 2015 až 2019. Oproti průměru předchozích let zemřelo v zemi o téměř 15 procent více seniorů starších 65 let, kteří se řadí k nejohroženějším skupinám v souvislosti s covidem-19.
„Celoroční nárůst o více než deset procent pozitivně ovlivnil fakt, že do září umíral měsíčně srovnatelný počet lidí jako v předchozích letech, od října ovšem tempo růstu zemřelých zvyšovalo dynamiku,“ uvedla ředitelka odboru statistiky obyvatelstva slovenského statistického úřadu Zuzana Podmanická.
Právě v posledním čtvrtletí loňska začal výrazně stoupat počet Slováků, kteří podlehli covidu-19. Loni na toto onemocnění podle oficiálních statistik zemřelo v zemi 2250 lidí; jde o osoby, u kterých byl covid-19 hlavní příčinou úmrtí. Tento počet tvoří jen necelou polovinu loňského přírůstku úmrtí na Slovensku.
Stoupající trend úmrtí na covid-19 pokračoval na Slovensku i letos v lednu, kdy mu podlehlo 2461 osob, tedy více než za celý minulý rok. Podle portálu ourworldindata.org je Slovensko za poslední týden při srovnání přírůstku zemřelých na covid-19 v přepočtu na obyvatele na druhém místě za San Marinem.
V Česku loni podle předběžných údajů zemřelo 129 100 lidí, tedy o 15 procent více než v roce 2019. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. K nárůstu patrně podstatně přispěla epidemie covidu-19.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.