Pandemie tvrdě dopadla na psychiku dětí. Trpí depresemi, odborníků je ale žalostně málo
Pandemie opět prokázala svůj tvrdý dopad na psychické zdraví dětí a dospívajících. Podle analýzy australské univerzity má navíc hodně rodičů v době krize problém najít pro své děti potřebnou pomoc. Zhoršení psychického stavu hlásila valná většina dotazovaných rodin. Na průzkum poukázal server The Guardian.
Najít v době covidové krize odbornou psychologickou pomoc? To rozhodně není jednoduché. Na podobný problém narazila i maminka Amy, která si už od počátku pandemie všímala extrémního zhoršování psychického zdraví své dcery.
Před rozšířením viru plánovala slečna odjet na léto do Británie, kde si chtěla vydělat prázdninovými brigádami. Cestu si chtěla zaplatit z peněz, které si vydělala jako servírka v místní kavárně. Její plány ale naprosto zmařila striktní bezpečnostní nařízení.
„Přišla o své služby v práci a neměla nárok na příspěvky, protože v kavárně nepracovala dost dlouho,“ vysvětlila Amy. „Její svět se scvrknul. Začala žít na sociálních sítích a sledovala své zdejší i zahraniční vrstevníky, jak žijí své nejlepší životy.“
Amy sledovala, jak její obvykle veselá dcera, která svůj volný čas vyplňovala hodinami tance a prací, „spadla do hlubin deprese, úzkosti, myšlenek o sebepoškozování a poruchy příjmu potravy“. Její dva synové si z distanční výuky hlavu příliš nelámali, naopak se jim během domácí izolace dařilo. Jejich sestra ale viditelně zhubla a začala se potýkat s čím dál tím intenzivnějšími úzkostmi.
„V podstatě jsem ji dotáhla k doktorovi, aby jí pomohl,“ vyprávěla Amy. Tam ji odkázali na dva psychology, jeden z nich měl ale nejbližší volný termín až za dva měsíce a druhý kvůli naplněné kapacitě nenabíral nové pacienty.
„Zkontaktovala jsem ordinaci mého vlastního psychologa a se slzami v očích je prosila o pomoc. Místo by pro ni našli až za dva měsíce,“ vzpomínala matka.
„Měli ale zatím neregistrovanou studentku, které zbývalo jen několik měsíců do konce atestace. Na mou dceru měla čas během dvou týdnů. A jelikož ještě nebyla registrovaná, sezení stálo pouhých 50 dolarů (1000 korun),“ sdělila novinářům Amy. „Vzali jsme to. Byli jsme za to tak vděční. Vidět to, jak moje dcera trpí, mi láme srdce.“
Amy a její dcera měly podle jejích slov velké štěstí, ačkoli při hledání pomoci narazily na několik komplikací. „Spousta dalších rodin to má teď mnohem horší, když se jejich děti musely s těžkými okolnostmi potýkat ještě před pandemií,“ konstatovala Amy. Psychický stav její dcery se postupně zlepšuje.
Zhoršení si všimlo 71 procent rodičů
Australská národní univerzita v srpnu rozeslala své dotazníky 3 135 Australanům. Ve vzorku bylo zahrnuto 763 rodičů a 1 368 dětí. V průzkumu se vědci ptali na psychický stav nezletilých, největší zhoršení podle výsledků viděli rodiče u dětí mezi pěti a 18 lety. Nejmenší změny naopak nastaly u mladších čtyř let.
Podle jednoho z autorů studie, profesora Nicholase Biddla, potvrdilo zhoršení psychického zdraví dětí mezi 15 a 18 lety bezmála 71 procent dotazovaných rodičů. „Je to z velké části kvůli covidové pandemii a hlavně prodlužovaným uzávěrám,“ řekl Biddle. „V porovnání s průzkumy ze začátku pandemie se negativní vlivy na psychické zdraví výrazně zhoršily. A to platí pro většinu dětí.“
Za poslední rok a půl vyhledávali rodiče pro své děti pomoc nejčastěji kvůli fyzickým zdravotním komplikacím, potíže s psychikou byly ale hned druhým nejobvyklejším důvodem. Psychologická pomoc přitom byla mnohem méně dostupná. Pro dva z pěti dotazovaných rodičů bylo velmi náročné sjednat pro své dítě schůzku s profesionálem.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.